Normální autistický film

Na začátku dokumentu je nám řečeno, že autista netrpí, protože je postižený, nýbrž proto, že je neurodiverzní, nicméně svět je vybudován pro neurotypické. Tomu je podřízeno i jeho zaměření, které schválně naprosto vynechává jakékoli lékařské hledisko problému, nýbrž se snaží nahlédnout do neskutečně barvitého, neurotického a přitažlivého světa, který tak nějak dává vlastně větší smysl než ten pragmatický, reálný. Janek si tak sice umetl pohodlnou cestičku, ve které jen snímá aktéry, aniž by měl nějaké větší tendence stavit před ně nějaké nosné situace a roztomile není schopný zastřít fakt, že autistům jejich uzavřené mikrosvěty prostě závidí, ale ono se mu vlastně není co divit. "Jsem ti ten plakát udělal takovej uměleckej. Ty takový blbiny děláš, ne?" (13.02.2018)

Tento počin filmového tvůrce je velmi brilantní pro moji maličkost. Přeji panu režisérovi tu možnost, kterou měl, a to pracovat s tak váženými osobnostmi, jako byli ti mladí lidé a děti. Slečna básnířka byla neskutečně okouzlující ve svém pojetí ztracenosti. Klučina zabývající se vesmírem byl úplně vesmírný. Mladík hrající na piano - poprvé v životě se mi líbilo poslouchat zvuk tohoto nástroje. Moc mu za to děkuji. A 12-ti letá slečinka byla luxusní ve svém způsobu vyjadřování a upřímném vyjádření o vtipech. Chvála všem rodičům. A moc mi byla sympatická maminka a kamarád toho "nejchytřejšího" chlapíka. Sebereflexe mu zřejmě chybí díky díky aspergenu, což zas tak nevadí, protože má lidi, kteří mu rozumí. Ale v globálu velikánský sympaťák - což dokazuje i přátelství s mladíkem ze třídy, či školy. Velmi silné osobnosti, všichni zúčastnění! Hodně sil všem do budoucna, která se dá ovlivnit. Pac a pusu. (11.10.2017)

4* tenhle dokument si své ocenění opravdu zaslouží. Sice jsem neviděl celý dokument, když to zrovna běželo v televizi, ale i z té větší části musím uznat, že se autorům podařil velmi dobrý kousek. Natočili autentický film o autistických dětech, které dokážou být často víc otevřené, než soukmenovci, což je zároveň jejich klad i jejich prokletí. Je zábavný, poučný a působí přirozeně. A za to si mé 4 hvězdy zaslouží a určitě si dám někdy repete .... zatím ho můžu tímto způsobem doporučovat dále. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.12.2017)

Velice příjemný film, líbilo se mi zpracování, kde režisér nechal promlouvat hlavní aktéry a svým komentářem vůbec nezasahoval. Musím ale souhlasit s některými diskutujícími, že autismus není pouze Asperger. Pokud se film jmenuje "autistický", měl by vzít v potaz i jiné formy. Pro člověka, který se v tématu neorientuje, je pak film dost zavádějící až manipulativní. Ne všechny formy autismu jsou tak bezva, jak je nám ukázáno. Chápu, co bylo cílem autora a myslím si (nebo aspoň doufám), že jeho záměrem nebylo s divákem manipulovat, ale ukázat, že takto diagnostikované děti mohou být často velkým přínosem pro společnost. Mně samotné se moc líbila ta různost a vlastně i jiný pohled na svět všech dětí, ale popravdě toho bychom dosáhli, kdybychom vyzpovídali i děti bez Aspergera. Co by mě hodně zajímalo, je život dospělého autisty - třeba se toho jednou někdo ujme. (26.10.2017)

Šok, který přišel po zbídačené Filmové lázni. Janek se coby ryzí dokumentarista lidsky „ponížil“ a dal téměř výhradně prostor jen dokumentovaným. Tím vznikl čistý film o čistých lidech, s několika mistrovskými střihy, které jsou zároveň až dětsky naivní („lidé si hledají smysl života, aby se tady nezbláznili“ kontra bytostně oddaný hráč na klavír). Po řemeslné stránce velmi inspirativní dokument. Po obsahové stránce jedno z nejlaskavějších děl, s jakými jsem se napříč různými druhy umění setkal. (13.03.2017)