poster

Filmová lázeň

  • anglický

    Film Spa

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko, 2015, 70 min

Režie:

Miroslav Janek

Scénář:

Miroslav Janek

Kamera:

Miroslav Janek

Producenti:

Ondřej Zima
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Mates Hradecky
    ***

    Pro mne, jako účastníka celkem devíti ročníků, málo výživné. Na můj vkus příliš mnoho prostoru věnováno historii, 50.létům a politickému vývoji společnosti. O festivalu současném a po roce 1990 jen velmi málo informací. Chtěl jsem si nostalgicky zavzpomínat a ne se divit nad prvoplánovým lidovým humorem horníčkovských festivalových vteřin.(19.6.2015)

  • Enšpígl
    **

    Největší filmová událost v naší zemi si zaslouží skutečně lepší zpracování. Ok beru, že nemusí být vcí dobového materiálu, ale takovýto povrchní zpracování je fakt zoufalý. Vždyt se to mohlo doplnit o rozhovory s lidmi kteří žijou a měli co dočinění z festivaly, povídání o filmech, jak se získávali, získávají a budou získávat. Větší prostor hostům a opět nějakou omáčku kolem toho, jak probíhá jednání o účasti, kdo ma jaký vztah k Varům, třeba i zpětné ohlasy, ale já nejsem tvůrce pořadu, abych tady vymýšlel koncepci dokumentu, který má vzdát hold největšímu filmovému festivalu v tuzemsku, jen jsem napsal proč tohleto považuju za dokumentaristický bobek.(8.7.2015)

  • ORIN
    **

    Běžného diváka dokument možná zaujme, protože o historii festivalu, potažmo české/československé kinematografie ví jen kusé informace, takže v podstatě cokoliv, co je prezentované, má svoje opodstatnění a hodnotu. Jenže pro toho, kdo se o film zajímá trochu víc, je dokument ztrátou času a trochu šikovný člověk s přístupem k materiálům, zdrojům, archivním záběrům, technologii, atd. by něco podobného stvořil také. Tady to má jen punc určité profesionality, ale i ta je docela diskutabilní. Šíře dotazovaných pamětníků je dost úzká, glosy filmových historiků upřesňující kontext naprosto marginální a přehlédnutelné a vůbec celkový způsob "pátrání" po historii Evy Zaoralové je takový povrchní a nijaký. U cigárka a kávičky často jen nepřítomně přikyvuje, z dotazovaných občas nevyjde kloudná věta a když nějaká, tak je naprosto nepodstatná. Koho zajímá, že ten chodil věčně s šálou i v létě, že tam měli příděl masa větší než jinde, atp. Prostě takové plácání páté přes deváté bez stanovení jasné struktury. Že historie festivalu s různě velkými odchylkami kopírovala vývoj československého filmu, jsem věděl i bez dokumentu. Za mě čistě zakázková věc - máme splněno, odškrtneme si a jdeme dál, žádná přidaná hodnota.(12.7.2015)

  • Matty
    **

    Rychlý, zábavný a povrchní průlet festivalovou historií. Skutečným pokladem jsou Momenty filmového festivalu s improvizujícím Horníčkem. Z prvních let mnoho materiálu není, za normalizace se ve Varech zřejmě dělo stejně málo jako ve zbytku republiky a záběry křenících se celebrit, v jejichž zastávku na propagačním turné se festival v posledních letech změnil, byly již v různých dokumentech recyklovány nespočetněkrát. Politka a zahraniční hosté měli stejně vždy větší váhu než filmy a jejich recepce. Vím, že je to do opovážlivě zjednodušené a z kontextu vyjmuté shrnutí sedmdesátileté historie velké filmové akce, ale takto Jankova kronika vybranými záběry a volenými tematickými akcenty vyznívá. Také vzpomínající pamětníci řeší spíše to, že Brousil chodil v zimě v létě obtočený šálou a že se díky festivalu dostali k podpultovému značkovému koňaku. Střízlivý hlas filmových historiků zaznívá jen okrajově a svou snahou jít k podstatě věci vlastně trochu rušivě kontrastuje s celkově ležérně nostalgickým (ostalgickým) tónem dokumentu. ČT teď na pár let bude mít na začátku července čím zaplnit jeden večerní programový blok, ale divák toužící poznat a pochopit karlovarský festival v souvislostech zůstává odkázán na jiné zdroje (začít může Ebenem komentovanou rekapitulací uplynulých let ze zahajovacího večera letošního ročníku nebo příspěvkem od JIndřišky Bláhové v Naplánované kinematografii). 50%(4.7.2015)

  • Streeper
    ***

    KVIFF 2015 - Škoda, že se dokument zaměřuje na vzdálenější historii festivalu než na tu blízkou, kterou by zřejmě uvítalo více diváků. Miroslav Horníček mě ale dokázal několikrát rozesmát svými vtipy. Navíc vidět amerického herce Tony Curtise, jak si opéká špekáček nad ohněm, to jen tak neuvidíte. Takže možná, že tu bližší historii uvidíme na 100.ročníku festivalu.(11.7.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace