Kapitola osmá (S01E08)

Kecací díl, ale přesto je vydařený. Einstein měl opravdu zajímavý život a tím jak byl známý a defacto celebrita (ač toto slovo nesnáším), tak to dokázal využít. Jeho žena (a sestřenice) Elsa byla opravdu ta pravá žena do života pro něj, i když sexuálně ho táhly jiné. Touto kapitolou se spojil úvod seriálu s tím, co tomu předcházelo a nyní zbývají 2 díly na 20 let jeho života, snad to nebude málo. (02.11.2018)

VELICE mrazivé ... VELICE autentické ... a VELICE výmluvné vyprávění. Zachycuje vzestup zla, které se zmobilizovalo a zorganizovalo, aby snáze využilo slabosti druhých ... a obojakost světa, který v mezidobí mezi dvěma válkami ke své vlastní škodě nedokázal rozlišit hrozby skutečné od hrozeb fiktivních či nevýznamných. A takřka uprostřed nestabilní Evropy Albert Einstein ... jako Žid - a pacifista, který se všemožně snažil uchovat si tvář. P.S.: ----- "Židé z celého světa POTŘEBUJÍ útočiště !" ----- "Palestina je řešení ? Není to neobydlená země !" ----- "Měl bys tam se mnou zajet. Arabští přátelé tam žijí s našimi židovskými bratry v harmonii." ----- "Ti Tví Arabové proti takovému přílivu nově příchozích povstanou ! No a nejde o to ZDA, ale KDY !" ----- (07.03.2020)

Zatýkání ve velkým. Já se Einsteinovu naštvání nad Hoverovým znepokojením nedivím. Výslech byl detailní. Revoluční myšlení se nehodí mnohým... Ano, Arabové povstali – a průser je v Palestině dodnes. Pogromy jsou svinstvo. Židé to holt neměli/nemají jednoduché. Albert měl v plánu zmizet do Států pro peníze na univerzitu. A nesetkal se s pochopením. V New Yorku vítán davem dostával záludné otázky. Lennardovi ležel Einstein v žaludku. Fyzik nejsem, ale přirovnávat teoretickou fyziku ke Kubismu mi příjde scestné. Hezká přednáška – jedinečnost je třeba podporovat. Geist byl neoblomný zmetek. Einstein byl s autoritama na štíru. Pření se s Geistem o tíze pobavilo. Totéž nemůžu říct o dalších částech výslechu. Co Geist sledoval? Další dohody – avantýra se nevyplácí. Albert Else vděčil za mnohé. I za jeho usazení. Pobavila debata v obchodě. To, že něco „nevidíme" neznamená, že to není – zajímavý. Auta jako částice skvělý. Emigrace se blížila. K synovi Albert asi moc blízko neměl. Jediný, co povstalo jako temná síla, byl Nacismus. Albert dosáhl na víza. (18.11.2018)

První díl, který byl úplně jiný, než ostatní. Celý se odehrával v kanceláři a Einstein čekal na vízum. Krásný příběh jeho života se hezky poslouchal a zpracování bylo opět na nejvyšší úrovni. Moc se mi také líbí, jak šli po ulici a Einstein začal něco vysvětlovat a najednou se jakoby vše zastavilo a létají tam okolo nich ta auta, atd... bylo to v hodně dílech a myslím si, že to je báječné vysvětlení jeho teorií. Dále jsem vůbec nevěděl, že ten ... (nepamatuji si jméno)... pomohl tolika židům, skvěle! Má teorie o tom, že se ty dvě časové linky života spojí v posledním díle se rozpadla, ale to nějak nevadí, alespoň se můžu těšit na další díly. (04.11.2018)

Jak jsme se dozvěděli v první kapitole, Albert Einstein se zprvu zdráhal opustit Německo, kde pomalu začínali vládnout nacisté, ale po zážitku na ulici si to velmi rychle rozmyslel. Osmá kapitola přináší historicky další významnou osobnost a tím je Reimond Herman Geist, který byl v onom roce americkým generálním konzulem a prvním tajemníkem velvyslanectví v Berlíně. S Albertem vedl pohovor kvůli udělení víz, který byl vlivem americké honby po komunistech politický. Geist z nacistického Německa později zachránil více než padesát tisíc židů a protinacistů právě udílením víz a tato seriálová kapitola vlastně vypráví, co tomu předcházelo a co bylo oním impulzem. Jestli je to skutečnost, teorie či čirá fikce nechme na historicích. Albert tedy odpovídá a divák poznává další střípky jeho života, které od první epizody ledacos dovypravují či dovysvětlují a o dalších historických osobnostech, jako např. německý průmyslník, liberální politik, spisovatel a státník, jeden ze zakladatelů Německé demokratické strany, Walther Rathenau . Nezapomíná se také na vědu a tak se také divák dozvídá něco třeba o subatomárních částicích a to i s názorným příkladem. Jak Albert říká jistému člověku u silnice: ‘“Kdyby byl automobil částice, a my jsme ho neviděli, přece by podle tebe neexistoval. A nám by vůbec nic nehrozilo.’” Automobily že nejsou subatomární částice? Albert dodává: “Ale vzpírá se přece zdravému rozumu, aby pravidla, která řídí to co vidíme neplatila pro to, co nevidíme.” Děj na atmosféře neubírá a stále si drží svoji rozvahu a zajímavost. (01.05.2018)