Sežráni zaživa

Úvod připomene film Psycho. Clara (Roberta Collinsová) opouští hambinec, protože odmítá poskytovat sexuální služby divochům, zde v zastoupení Robertem Englundem (Buck). Rozhodne se na noc ubytovat v malém hotelu u močálu, aniž by tušila, že majitel Judd (Neville Brand) je šílenec. A protože mu nechce dát, tak ji umlátí hráběmi a ještě chroptící ji hodí krokodýlovi, kterého v močálu chová. Nu a pak už se návštěvy jen střídají. Otec Clary s její sestrou, rodinka s holčičkou a psem a další a další postavy. Judd vládne ještě lépe kosou, než hráběmi, o zbytek se stará krokodýl. Hodně se tu ječí a film je poměrně drsný. Většina postav jsou magoři a většina návštěvu nepřežije. Občas dojde až na téměř komickou scénu - Judd drží oběť kosou pod krkem, zatímco ji za nohu tahá krokodýl. A když jsme u nohy, tak dojde na vtip s dřevěnou...dokonce dvakrát. Nejzábavnější a současně nejtemnější jsou scénky s holčičkou, která se ukrývá pod domem, když úspěšně utekla před kosou, a neustále ječí. A když ji začne pronásledovat krokodýl...předvede absolutní ječák. Krokodýl je lacině gumový, ale to vůbec nevadí. Místy psychedelickou  hudbu doplňují ještě děsivé ruchy a pazvuky, o něž se postaral sám T. Hooper. Jo a nechybí obnažené prsatky. Na film je třeba dívat se s nadhledem, pak si ho divák užije. (14.07.2022)

Neuvěřitelná šííílenost!!! Tobe Hooper znovu dokazuje, že si jde v horrorovém žánru vyloženě vlastní cestou a nikdo jeho rukopis nenapodobí. Po megakultu z roku 1974 opakuje typický buranský horror, bizardní na hranice chápání běžného diváka, s neuvěřitelnou atmosférou, nulovým scénářem, naprosto šílenými postavami a tentokrát i goreefekty a jako bonus ještě krokodíl ... Úplně ujetý film, kde chlápek v hotelu nahání lidi kosou, kosou nahání a hledá pod hotelem v tom největším bordelu a humusu asi 6ti letou holčičku, která se tam schovává a blouhí skoro celý děj filmu. Kosou prosekává krky a z vodní nádrže občas vybafne krokouš a někoho zblajzne ... nadržený Robert Endglund si chce pořád zašukat s nějakou kočičkou, hned tři opravdové krásky nám zde bez studu ukáží svoje kozičky (ta poslední naprosto účelově, protože se svlíkne před kamerou do kalhotek a jakmile uslyší řev z vedlejšího pokoje, zase se oblékne ... Řev, jekot, naháněčky, neopakovatelná oldschoolová atmosféra a vizáž filmu. Prostě tyhle filmy buď musíte mít rádi, nebo na to fakt nekoukejte, hlava vám to brát nebude ... Pro mne ovšem jako milovníka rarit, "videonasties" a exploiťáků fakt špička. Nemůžu si pomoci, tohle je fakt druhá Hooperova pecka. Pak přišel ještě excelentní Funhouse a tím Hooper víceméně skončil ... (No ještě ta dvojka The Texas Chaisaw massacre se docela dala ...) (27.03.2009)

Hooper mě fascinuje. Nejdřív natočí nejlepší horor všech dob, v němž každý aspekt perfektně funguje a splňuje svůj účel, a následně zplodí výtvor ne nepodobný omezeným fantaziím chovance Jedličkova ústavu. Sem tam probleskne záchvěv zajímavého nápadu a smrdí z toho kromě narcistického odkazování k sobě samotnému i jakási úcta ke klasikám žánru, avšak takovéhle prznění inteligence a vkusu je to poslední, co by si klasiky (včetně Hooperova předešlého filmu) zasloužily. Chybí logika, chybí postavy, které by nebyly debilní, a zcela schází zde potřebný nadhled. A párek odhalených koz a jedna hláška Roberta Englunda to nemohou zachránit... (25.03.2018)

[Festival otrlého diváka 2009] Pojďte rychle, než naštvete toho krokodýla. Je strašně zuřivej. Sežráni zaživa je vtipnej buranskej horor plnej hlášek z kategorie tak špatné až je to docela dobré a je esenciálním ztvárněním šílenství v podobě bývalého vojáka, který začal fušovat do turistického ruchu. Atmosféru dokonale dokresluje červený filtr a důkazní materiál po běsnění našeho magora s protézou odstraní jeho mazlíček, obývající jezírko u hotelu. Občas si ale rád smlsne i na jiných domácích mazlíčcích. Mám takový pocit, že jejich majitelé by asi tenhle hotel ostatním nedoporučili, kdyby se z něj dostali živí. Tatínek se postará o draka. Kdybych do hodnocení započítal i dokonalej simultánní dabing z frániny, kterej komické stránce filmu dává úplně jiný rozměr, tak bych určitě ještě jednu * přidal. (11.02.2009)

Tobe Hooper znovu potvrzuje, že je mužem jediného filmu. Tahle absurdní story o hotelu v bažinách, který disponuje nenažraným domácím mazlíčkem, úchylným provozovatelem a bizarní klientelou je naštěstí alespoň lehce nadprůměrná a to hned z několika důvodů. Tím prvním je zdařilé variování opulentní dekorativnosti nejlepších děl Rogera Cormana (neustále se valící mlha, rudé odstíny, uzavřený prostor), dvojkou zase odkazy na Hitchcocka (sprcha + hotel) a do třetice svou buranskou stylizací a ansáblem tragických herců. Zdá se, že v případě „vidláckých“ hororů platí pravidlo, že čím více je potlačena „standardní mainstreamová slupka“, tím více se následnému produktu dostává autenticity a syrovosti. (23.10.2006)