Dancer
Танцовщик
Dancer
Dancer
Režie:
Steven CantorHudba:
Ilan EshkeriHrají:
Sergej Polunin, Jade Hale-Christofi, Valentino Zucchetti, Igor Zelensky, David LaChapelle, Monica Mason, Tony HallObsahy(1)
Obdařen ohromnou vytrvalostí a zanícením, Sergej Polunin vzal taneční svět útokem a stal se historicky nejmladším sólistou Královského baletu v Londýně. V pětadvaceti letech, na vrcholu kariéry, však odešel a rozhodl se tanec zcela opustit.
Původem ukrajinský "rebel baletu" Sergej Polunin se ve svých devatenácti letech stal historicky nejmladším sólistou Královského baletu v Londýně. O dva roky později, na vrcholu kariéry, se však rozhodl z baletu odejít a nakonec opustil taneční svět úplně. Dokumentární snímek režiséra Stevena Cantora sleduje život tohoto osobitého umělce, od jeho marnotratných začátků na Ukrajině přes strhující výkony ve Velké Británii, Rusku a nakonec i ve Spojených státech, kde ho David LaChapelle natočil při tanci na Hozierovu skladbu "Take Me to Church" a video se okamžitě stalo hitem internetu. Film ale kromě oslavy Poluninova ryzího talentu a nespoutaných ambicí přemítá také o tom, že bohatství a úspěch možná k nalezení osobní a profesní identity nestačí.
(HBO Europe)
Videa (2)
Recenze (72)
Z rozhovoru s Idnes: "Mluví se o vás jako o legendě, cítíte se tak? Polunin: Samozřejmě!".... Balet šel vždycky zcela mimo mě, maximum taneční empatie jsem projevil na několika představeních současného tance v Divadle Ponec v rámci Tance Praha a při sledování sladkého trochu-kýče Billie Elliot. I přes to jsem se posadil do křesla poměrně s očekáváním, s tím, že moje neznalost nebude na závadu, protože zajímavý bude hlavně Polunin sám. A, naštěstí, čekal jsem oprávněně. Obětování celé rodiny v první polovině a charisma Polunina v druhé rozhodně stojí za vidění, i jako naprostý laik jsem si užil záběry z Královské opery v Londýně nebo z Moskvy. Nejvíc se mi na něm líbila jakási sebereflexe svého života (kamarádovo "balet je nuda") a s tím i související rozhodnutí - at už jsou štastná nebo ne.( některá asi ano - Zjistil jsem velmi brzy po svém odchodu, že se dá jedním vystoupením vydělat mnohem víc než měsíčním účinkováním v Královském baletu.) Pokud jde o osobitost - do dokumentu se nedostaly v umělecké sféře neobvyklé názory př. „Podporuji prezidenta Trumpa, protože tento svět dělá bezpečnějším. Respektuji Vás a díky, že říkáte pravdu o médiích, které šíří pravdu. Lidé mají opravdu vymyté mozky.“ nebo „Plácněte tlusťocha, když ho potkáte. Pomůže mu to a přiměje ho, aby trochu shodil. Nerespektuji lenost.“ Kdo by byl líný a chtěl jen upoutávku na jeho komerční prezentaci, tedy https://www.youtube.com/watch?v=ozs_f4ZT9sw ()
Devadesátiminutový šílenství. Emoční a dokonalý psychický rozložení v hodině a půl dlouhym filmu, u kterýho se vám střídají emoce podobně jak ženské v klimakteriu. Bravurní pohled do života Sergeje a celé jeho rodiny. Ukázka neskutečně obětavých činů, které ve výsledku proměnili Sergeje v něco, čím a kým je dnes. Ukázka neskutečně obětavých činů, které poukazují na to, proč se věci staly tak, jak se staly, které vysvětlují a zobecňují asertivitu a chování tanečníka, jenž se dostane na vrchol své kariéry ve dvaadvaceti letech. Na vrchol, ze kterého není kam dál stoupat. Který dosáhl toho, čeho chtěl. Nebo chtěli ostatní? Depresí, slzami, pílí a samotou prolezlý snímek, rozhodně jeden z nejlepších biografických filmů, které jsem doposud viděla. ()
Kedy si uvedomíme, že o výnimočné sa máme starať a nie z toho ťažiť. Spoločnosť sa svojou hlúposťou oberá o skvelé talenty, ako je Sergey. Nie on mal depresie, nie on bol extravagantný a problémový. On bol sám sebou a okolie ho dotlačilo k depresiám a problémom. Silný dokument, do ktorého z nejakého infantilne debilného dôvodu, vložili youtube videá s tancujúcimi batoľatami.4* ()
Dokument je zpracován nadmíru poutavou formou a v podstatě bych asi ve stručnosti řekla, že je stejný jako balet, nádherný, omamný, bolavý a stravující. Co se týče rodičů SP, lépe řečeno matky, pořád nejsem rozhodnutá, zda jim/jí napsat děkovný dopis nebo je/ji připíchnout hřebíky na plot. Neumím si představit a vlastně ani nechci, co se dělo v té křehké dětské duši, která se ocitla v cizí zemi, bez znalosti jazyka, bez rodiny a pocítila tíži zodpovědnosti na těch malých útlých bedrech. Obdivuji houževnatost, odhodlání a touhu nezklamat své blízké, se kterou se pustil do toho, co si sám nevybral. A k SP... přirozená elegance projevu, ladnost a rozsah pohybů, výška skoků... pastva pro oči, jedním slovem překrásné. ()
Na můj vkus poněkud mýtotvorný portrét skvělého tanečníka. Bohatý dokumentační materiál úspěšně zjednoznačnil (s ohledem k organičnosti baletního projevu přímo "geometrizoval") Poluninovu cestu k tanci a s tancem, aniž by naznačil, co všechno se může za předloženou tváří skrývat, ba ani nepřipustil svým uzavřeným vyprávěním žádné tajemství, kterým počíná a jímž se tvaruje osobnost. Stejně tak jsem čekal, že bude větší prostor věnován tanci samému (s nímž se Polunin konfesijně ztotožňuje); jakkoliv plastická reflexe drilu a tělesné metamorfózy mé očekávání nenaplnila. Obraz takto podaný žel portrétovaného vzdaluje... PS: Při sledování tohoto snímku jsem si několikrát maně vzpomněl na první, v zásadě nelíčený, prostý rozhovor s Darjou Klimentovou, který jsem vyslechl: bylo v něm tolik zneklidňujícího a tázavého, že dodnes slyším její jméno rezonovat několikanásobnou ozvěnou a lituji, že jsem ji nikdy na vlastní oči neviděl tančit. ()
Reklama