Hráči se smrtí

Skúsený americký režisér Joel Schumacher natočil v roku 1990 snímok "Hráči so smrťou" (Flatliners). Už v dobe svojho uvedenia rozvíril tento snímok vášne a postupom času sa z neho stala filmová post mortem klasika. I ja patrím do skupiny jej fanúšikov, ocenil som ju plným počtom hviezdičiek. O dvadsať sedem rokov neskôr, v roku 2017, sa objavil v kinách rovnomenný remake. Zrežíroval ho dánsky filmár Niels Arden Oplev. Dosť dlho som zvažoval, či si to mám pozrieť. Veď načo si mám niečím takým kaziť divácky pôžitok z pôvodného titulu? Nakoniec som si to predsa len pustil. No a nebola to zasa až taká hrôza, ako som sa obával. Technicky je to profesionálne dobre zvládnuté a aj herci stvárnili svoje úlohy presvedčivo. Samozrejme, že to nedosahuje kvality svojho predchodcu, ale za jedno pozretie to stojí. Títo noví "Hráči so smrťou" dostanú odo mňa pekné tri hviezdičky. *** (16.05.2024)

Tenhle film mě moc překvapil, už podle traileru mě zaujal. Líbilo se mi hlavně téma celého filmu. Překvapila mě také druhá část filmu, která měla spíše hororový nádech a byla nabita plno lekaček. Jednou jsem se fakt lekla, až jsem zařvala nahlas. Líbilo se mi jak bylo zpracované pojetí řešení filmu to, že každy musí odpustit nejprve sám sobě. Hudba byla super a herecké obsazení bylo sympatické. Věřím, že to pro někoho není šálek kávy, ale mně se to moc líbilo. Doporučuji. (07.12.2017)

Už u původních Flatliners mě zklamalo nenápadité využití jinak velmi zajímavého tématu klinické smrti. A remake je vlastně to samé v bledě modrém. Zase ta naivní pointa, která s oním stavem nemá nic společného. Ale jinak je to slušný, spíše light horor. Vizuálně pěkně zmáknutá oddychovka, která neurazí, ale ani moc nenadchne. (15.05.2018)

Bal jsem se, co z toho bude, prvni film mam docela rad a jako malyho me to docela dokazalo vydesit a i kdyz je tenhle remake naprosto zbytecnej, me to zase bavilo. Dej nikde zbytecne nevazne, herci jsou docela sympataci, triky sice slabsi, ale nic hroznyho a atmosfera solidni, par lekacek je taky fajn, sice nejsou moc napadity, ale fungujou, trochu to pripomina Nezvratny osud. Takze zadnej zazrak, ale bavil jsem se dobre a cameo Kiefera potesi. Slabsi 4*. (02.10.2018)

Od tohoto filmu jsem absolutně nic nečekal. Byl totiž presentován jako remake stejnojmenného filmu z roku 1990 a ten dodnes patří mezi moje nejoblíbenější kousky. Navíc nemám remaky moc rád, takže jsem k tomu přistupoval dost odměřeně. Osobně mi to však připadalo spíše jako volné pokračování původních Hráčů se smrtí, protože až na hrubou kostru spolu oba filmy zas až tolik společného nemají. Což byl taky jeden z hlavních faktorů, proč tento kousek nakonec nerozcupuju na kousky. Ti jenž neznají originál, budou mít jistou výhodu v tom, že nemusí porovnávat a ona to zas až tak tragická podívaná nebyla. Zatímco Joel Schumacher nám nabídl spíše psychologické drama /thriller a minimem hororové podívané, ale s hvězdným obsazením a solidním hudebním doprovodem, tak Niels Arden Oplev se vydal trošku odlišnou cestou. Přece jenom dostal do ruky odlišný scénář, který nebyl jen prachsprostou kopírkou, ale ve své druhé polovině dokázal celkem slušně přitvrdit. S tím hereckým obsazením už to bylo o něco horší, ale zase se bylo alespoň na co dívat (alespoň co se Ellen a Niny týče). První polovina filmu však byla poněkud slabší a stejně tak i ony počáteční krůčky v posmrtném životě. Teprve postupem času se začalo přiostřovat a díky tomu se v některých pasážích dočkáme i vcelku slušné atmosféry. Co mě však zklamalo asi nejvíc, bylo nevyužití Kiefera Sutherlanda, který tu dostal menší vedlejší roli. 50% (11.06.2020)