Sámská krev

Od tohoto filmu jsem si moc nesliboval. Spíše jsem asi dostal, co jsem chtěl nebo čekal. Akorát idea formy se logicky může lišit. Ale ono asi není tolik, co brát negativně. Film se snaží ukázat, že i v případě Laponců to nebylo nic příjemného a úžasného v době vysoké popularity extremismu. Zde ani tolik nejde o extrém jako spíše jednoduchou, prostou, ale stále nelidskou segregaci. Nevím, o jak moc velkou se jednalo, ale i tak jde docela o lehký čajíček. To neznamená, že to ubírá na kvalitě. Film i tak umí dokázat, že nešlo o nic skvělého a hlavní hrdinka je sama o sobě průvodcem svého snu, jak se vymanit ze sámského prostředí i sámské krve. I když je nejednou těžké k ní získat sympatie. Ale možná o to ani tolik nešlo. I tak to nevadilo. (05.02.2021)

Sameblod je po emoční stránce široce srozumitelná i mezi těmi diváky, kteří mají ke Skandinávii daleko. Předválečný ostrakismus byl všudypřítomný v mnoha podobách. V tomto případě šlo o vyloučení Sámů ze strany švédské kultury. Kromě autentických sámských sester Leny Cecilie Sparrok a Mii Eriky Sparrok je tu k vidění také Hanna Alström (Skleněný pokoj) v morálně složité roli švédské učitelky na sámské venkovské škole. #Edisonline (08.03.2022)

„Jedeš za tím Švédem?! Nikdo tě nemá rád! Nikdo tě tu nechce. Myslíš jen sama na sebe. Nikdo tě tu nechce! - „Seš laponskej smrad, co ničemu nerozumí! Máš malinkatej mozeček. Nikdo NÁS tu nechce! Jste idioti, co neumějí sami myslet.“ A Elle-Marja byla výjimkou, což jí značně komplikovalo život…Šaty dělaj člověka, v tomto filmu více než kde jinde. Ale ještě víc původ. To nesmazatelné stigma, které hlavní hrdinku neustále ani ne tak provázelo, jako spíš přímo pronásledovalo, bylo maximálně určující. Její snaha převzít švédské způsoby, zbavit se onoho „cejchu“ a přestat být brána za podřadnou se tak stalo bojem, u kterého ve výsledku nešlo ani tak o smíření se s okolním světem (či zavrženou komunitou), nýbrž sama se sebou. Sámská krev je vhledem do zajímavé problematiky, o které jsem toho věděl málo. A až na to pomalé tempo vyprávění, jistou odtažitost a (administrativně) naivní přijetí nemám více výhrad. Naopak musím vyseknout poklonu oběma sestrám (na jejichž perspektivách film staví), byly autentické, výborné. Celkově solidní 4*. (23.05.2021)

Komorní příběh jedné odvážné sámské (dříve laponské, dnes Sámové považují za hanlivý název) dívky, která se snaží o osamostatnění a dosažení vyššího vzdělání v Uppsale. Její cesta samozřejmě není snadná, bojuje s nepochopením pedagogů i dívek v internátní škole odtržené od civilizace a plné ponižování, snaží se odpoutat od rodinných tradic, prožije první lásku, bojuje s předsudky švédské společnosti a chce získat finanční prostředky na další studium. Vyzdvihuji výborný herecký výkon hlavní představitelky, krásnou hudbu Andersena a pěkné záběry drsné severské krajiny. Snímek mohu určitě doporučit. SCANDI 2017 (22.01.2017)

Ba i ti šikovní Laponci / se silami jsou na konci / jen jeden z národů neskoná / hrůzy severu slavně překoná! Sámská krev je příběhem, který vrhá zajímavé světlo na cosi, co je směrem k menšinám zbožným přáním řady dobrých Čechů: Výsledky dobrovolné asimilace. Tam, kde hy-, tam, kde hy- / kde hynuli sobi / Čech se přizpůsobil! Hlavní hrdinka Elle Marja, dítě nikoliv přímo z Bullerbynu, je inteligentní mladá žena, která když okusí slasti minoritnosti, rozhodne se stát se Švédkou se vším všudy, podmínkám navzdory. Nastupuje identitní dobrodružství, road movie směrem pryč od okleštěného vzdělávání na bázi vymývání mozků, potupných procedur etnografie, frenologie, tajtrlíkování v kroji (který funguje jako žlutá hvězda) a pachu sobího tuku k vysněnému začlenění se do vznešené kultury utlačovatelů. Režisérka Amanda Kernell podává velmi přesvědčivou, aseptickou, do detailů promyšlenou inscenaci procesu, který se povedl - tak nějak. Obohaceno pro některé šokující zprávou o inteligenci jako schopnosti přizpůsobit se a tom, že zadaří-li se, je to vlastně dost škoda. Jojk! (09.03.2019)