Roger a já

Takhle to prostě chodí - nic nového. Kdybych byl nějaká 70-letá babka, tak by mi taky byly problémy těch lidí víte kde... A Moore má těžký problémy s držením se tématu - křepčení občanů ve věznici je velice přínosné, u dokumentu mě "zábava" nezajímá. Zbytečně dlouhé. Na druhou stranu je dobré si podobné věci občas připomenout ... Co mě nejvíce zaujalo - neúspěch o setkání s "Rogerem" a naivnost některých lidí (18.09.2006)

Ať je Michael Moore jakékoli sebestředné hovado, ať je klidně kritizován za to, že je neobjektivní a že manipuluje s informacemi, je nutné mu přičíst, že se snaží ukázat pravdu, která zde existuje, ukázat hnus kapitalismu a celkově téhle společnosti - nejen americké - která žije v přetvářce a považuje ji za standard. (11.02.2016)

Michael se rozhodně ve svém debutu zastřeloval, brousil svůj jedinečný sarkastický styl. Existuje-li cosi jako hraný dokument, pak Moore tvoří jakousi dokumentární hru. Zárodky jeho neodolatelné demagogie lze vidět ve volbě typů zpovídaných... zejména buržuj smetánka tvoří neskutečný vzorek lidské debility a pokrytectví, na níž se tvůrce doslova pase a kterou podněcuje. Hraní si se sympatiemi diváka mu jde báječně, ale Roger a já obsahuje pouze několik míst, kde jde veškerý ven cynismus plynule, bez křeče a zasáhne naplno. Pojmenování paradoxu se Moorovi daří nejlépe v závěru. Přesto po celou dobu z neutěšeného portrétu Michaelova "hometown", rozdrceného železnou logikou kapitalismu, mrazí a nic na tom nemění ani občasná rozevlátost a usilovné dobývání lehkosti z proudu vyprávění. Právě tady se zřejmě projevuje Moorova nezkušenost, která však neústí v nějakou rozpačitost, ale spíše v upřímnost... Upřímnost, kterou třeba u 9/11 postrádám... Roger a já je dosti neotesaný dokument, jenže právě díky tomu, že tvůrce hájí své město a své lidi vyznívá tahle přidrzlá žaloba kapitálu velmi horoucně a naléhavě. Není proto zapotřebí vlezlých patetických gest, které mě osobně na pozdějším Moorovi dost vadí. Když přijde o práci jeden, je to tragédie. Když přijde o práci 30000, je to statistika. Ideologie se mění, paradoxy zůstávají? (18.09.2006)

Už tady to Mooreovi "šlo" - tomuto filmu ale ještě chyběl jednoznačný zloduch --- GM prostě jen udělala to, co v kapitalismu firmy dělají, Flint na to prostě doplatil a těžko s tím něco dělat nebo svalovat všechnu vinu na nějakého ředitele, který o takových důsledcích ani nepřemýšlí. Přesto je Roger a já zajímavým (spíše smutným než rýpavým) publicistickým počinem a předznamenal kurz svých dalších a vydařenějších následovníků. 7/10 (10.08.2007)

Zatímco počínání George "Neumím číst a psát" Bushe sleduju bedlivým okem nepřítele, o Rogeru Smithovi jsem nevěděl nic. Takže jsem se se zájmem podíval, ale nijak zvlášť to se mnou nehnulo. Přínosem je, že nám Michael Moore (nejen v tomto filmu) programuje ukazuje Američany, kteří se ani vzdáleně nepodobají těm z hollywoodských filmů "ze života" a jsou všelijak morálně, sociálně a politicky pochroumaní. A někteří z nich k popukání - třeba žena prodávající králíky "k mazlení i na pekáč" nebo vizážistka, která po půl roce své živnosti zjistila, že sama není "jarní", ale "podzimní" typ ("Byl to pro mě šok!"). :-) Jinak mi ale připadá, že Moore v roli "muže z lidu" své objekty místy až příliš podněcuje k ještě větší sebelítosti a plačtivosti a tím zbytečně shazuje, co chce filmem říct. 60% (25.09.2006)