Snídaňový klub

Filmy o dospívání mě pořád bavěj, asi z nostalgie, nevím jestli se toužím vrátit do těch let a nebo jsem nedospěla a pořád tam někde jsem. O filmu jsem se dozvěděla od hlavní hrdinky z knihy Prokletí od pana Palahniuka. Pořád to omílala, až jsem si řekla, hej to musí být dobrý, na to se sakra musím podívat. A bylo a je to víc než dobrý, neskutečně mě to bavilo, každou minutu jsem si užila. Konec mě dostal ještě víc, protože jsem tyhle slova, už někde slyšela, a teď bych si ráda vzpoměla kde. (21.09.2014)

Jakýsi psychologický rozbor hrstky studentů americké střední školy, jehož záměrem dle mě není rozesmát, nýbrž donutit diváka zamyslet se nad sebou samotným. Nad svými kladnými a zápornými stránkami a v neposlední řadě nad svými činy. Charakter postav je tu pěkně postupně rozebírán a celkově tomuhle filmu nechybí poutavost, na čemž se také podílí nejedna kvalitní hláška. Nějaké mouchy tu jsou, herci mají občas tendenci dělat své postavy mystičtějšími, než je zdrávo, ale rozhodně to nemá nijak zásadní vliv na kvalitu filmu. Scénář, na to, že byl sepsán za 2 dny je brilantní. Zkrátka precizní práce, nelze než doporučit. 85% (25.08.2011)

Přes zábavnou slupku a uvolněného ducha, není Breakfast club ani trochu mělký. Film zobrazuje pět jedinců, kteří jsou nuceni být společně uzavřeni po škole a kteří snad ani nemohou být odlišnější. Máme zde sportovce, šprta, rebela, královnu krásy a weirda. Na těchto prototypech pak tvůrci velmi efektivně ukazují, že každé podobné povrchní dělení je vlastně naprosto nesmyslné, protože zcela jistě je každý z nás složen z mnoha „součástek“ a naše osobnosti formuje v průběhu let mnoho zkušeností a jsou ovlivňovány mnoha faktory. Těmi mohou být rodinné zázemí, školní kolektiv, nebo sám boj s obrazem, který si o nás vytvořili druzí a který můžeme, pokud si nedáme pozor lehce přijmout za svůj. Breakfast club je tak především o hledání vlastní identity v období dospívání a všechna čest autorům za tak empatické zpracování života teenagera bez banalit, nebo zjednodušování. (20.01.2017)

Ačkoliv je Breakfast Club o teenagerech, mám pocit, že je určen spíše pro teenagery odrostlé, kteří mají dané období dávno za sebou, ovšem rádi na něj vzpomínají. Film tedy plní úlohu, jaké se po 25 letech ujal také např. seriál Glee. Sledujete jakoby jasně načrtnuté archetypální charaktery, které jsou svým způsobem nadčasové a pomaličku si je začínate osvojovat. Snídaňový klub tvoří fajn partu, je velice příjemné pozorovat přerod atmosféry z odstupu až nenávisti do přátelství. Zní to naivně, ale nedá se říct, že by to nedávalo smysl. Psychologie si zde najde své místo, postavy odhalují své nitro a typicky se ukáže, že za všechno mohou rodiče :) Komediálních prvků je poskrovnu, a tak spíše než smích u vás film navodí blažený úsměv a roztomilou spokojenost. 8/10 (14.03.2011)

V jednoduchosti je síla. Nechte spolu zavřených 5 rozdílných studentů 9 hodin po škole a něco z toho bude. Možná ten film není tak super, ale mě určitě bavil. A i když hudby ve filmu moc nebylo, těch pár skladeb stálo za to [Simple Mind - Don't You], zlatá 80! # příběh 7 | hudba 8 | humor 7 | akce 1 | napětí 1 | pustil bych si znovu 7 (26.07.2011)