Mimo zákon

Až mě překvapilo,jak mě tento pomalý a dost nedějový snímek bavil.Jarmusch točí zvláštní filmy,které nikdy nemají jasně daný příběh,většinou jen tak plynou ve spoustě záběrů na často nicnedělající postavy.Ale je to natolik zajímavé nicnedělání,že stejně nedokážete spustit oči z obrazovky a jen fascinovaně hledíte na přehlídku dokonalých herců,z nichž u mě tentokrát vyhrál Tom Waits jako nepříliš společenský DJ.Jarmusch podal téma útěku z vězení spíš jako pohled na skupinku rozdílných lidí žijících na okraji společnosti,kteří se postupem času sejdou v jedné cele.Děj se rozdělený spíš do takových epizodek,které sledují počínání hrdinů.Občas je to pomalé tempo trochu na škodu a brání divákovi se do filmu skutečně položit,ale celkově je Mimo zákon výborný,značně netypický film se skvělou hudbou a Waitsovými písněmi.Jarmuschovy pokřivené žánrovky mi zatím vždycky dobře sedly,takže se už teď těším na další. 85 % (19.03.2011)

Tohle si může dovolit snad jen Jim Jarmusch. Na minimálním prostoru s minimem " akce " rozehrát " velký příběh " aniž by diváka NUDIL. Trošku netradiční příběh útěku z vězení tří " vyděděnců společnosti " , kteří se souhrou náhod ocitnou společně v jedné cele a po následném útěku jsme svědky jejich krátkého netradičního putování za svobodou. O samotný útěk tu rozhodně nejde. Jarmusch se zaměřil ( jak je u něj zvykem ) na vzájemné vztahy třech hlavních hrdinů. Vynikající herecké výkony tu předvádí jak Tom Waits jako nezaměstnaný DJ Zack, John Lurie jako pasák Jack, tak především Roberto Benigni jako ukecaný Ital. Jeho lámaná angličtina je k popukání a chvílema jsem se svíjel smíchy. Co musím dále vyzdvihnout to je brilantní pomalu plynoucí kamera R. Müllera a vše dotváří hudba Johna Lurieho s texty Toma Waitse. Kdo se naladí na pomalé tempo, rozhodně nebude zklamán! 4+1/2* p.s. děkuji, vodprejskni :o) (13.10.2009)

Proč si nepřipadám ošizen!? S hlavním trojlístkem strávíme většinu času, ale dají se charakterizovat jednou vlastností. Přesto si jisté (nemalé) sympatie získali. Příběh se rozmotává pomaličku, skoro až líně a nikdy nepřijde strhující pasáž. Přesto jsem z obrazovky nedokázal odtrhnout oči. Důležité momenty se vyřeší střihem nebo na řadu přijde šťastná náhoda. Proč tedy zhlédnutí nelituji!? Možná díky pokojné atmosféře ve vážném prostředí, ostrovtipu i nečekaně nabytému přátelství. (09.09.2018)

Jim Jarmusch je pro mě celkem zajímavý úkaz. Naprosto chápu, když se někomu jeho tvorba vůbec nelíbí a někdo by mu nejradši líbal nohy. Já jsem nejspíš někde mezi. Pár jeho filmů mi celkem otrávilo a některé byly výborné. A právě Mimo zákon se pohybuje také někde uprostřed. Je to film, kde se skoro vůbec nic neděje a napětí taktéž vůbec negraduje a film se soustředí hlavně na atmosféru a specifický humor. Černobílý obraz dělá zkrátka své a je zkrátka výjimečné, když v době, kdy jasně dominují barvy se někdo pustí do černobílého filmu. Trojice hlavních hrdinů, kteří se nespravedlivě ocitli za mřížemi (přičemž ve filmu nevidíme žádné vyšetřování a soudní proces, prostě je chytla policie a šup s nimi do vězení) hraje velmi dobře, ovšem nejvíce dominující je postava Roberta Benigniho. Ten se totiž stará v podstatě o veškerý humor ve filmu a myslím, že Toma Waitse a Johna Lurieho strčil se svým výkonem do kapsy. Je to takový moula, s lámavou angličtinou (přičemž titulky, nebo český dabing nemůže zachytit spoustu vtipů, které říká v italsko-anglickém jazyce) a zároveň jedno velké plus celého filmu. Jinak je film celkem obyčejný. Na druhou stranu má v sobě Jarmusovské kouzlo minimalismu a Benigni kvalitu snímku rovněž zvedá. Proto dávám silnější 3 hvězdy a 65% (08.02.2021)

Výborný epizodický film, co doslova vede odnikud nikam. Tři chlápci se sejdou, utečou spolu a pak se rozejdou. Žádný tajemný úvod, žádný dechberoucí závěr. Během filmu se pak režie nezaměřuje na akci útěku, ale spíše na malé události, které se bývalým trestancům staly. A ty pak ovlivnily vztahy mezi utečenci, stejně jako další vývoj filmu. Abych to zkrátil, je to prostě geniální minimalistický film s výbornými hereckými výkony, především Roberta Benigniho a Toma Waitse, ale i krásné Nicoletty Braschi. (20.03.2011)