Bokeh

Totálně, ale fakt totálně promrhaný potenciál - a to tak, že promrhanější jsem už snad dlouho neviděl. Ta úvodní premisa je zajímavá - jednoho dne zničehonic beze stopy zmizí všichni lidé na Zemi a přežije jen jeden pár. Samozřejmě už jsem na tenhle nápad nejednou narazil a snažím se filmy s ním vyhledávat, problém je, že málokdy jsem s nimi spokojený. A tady mě měla varovat už jenom ta kamera strašně připomínající Malicka... Ona ta kamera je na celém tom filmu to nejlepší, ale všechno zabíjí obsah. Za celý film se - od zmizení všech lidí - nestane vůbec nic (až teda na jedno krátké ve výsledku bezvýznamné leč očekávatelné překvapení), nic se neodhalí, pár se ani nepokusí po ničem pátrat, nikam ten děj negraduje. Budiž, tak je to celé jenom o tom, jak se snaží mladý pár v tomhle světě nějak žít a přežít, sice už to nějak zabíjí potenciál, ale mohlo by to fungovat i tak. No jo, jenže ono je to prázdné ÚPLNĚ ve všem - nějaké filozofování tu není, nějaké hlubší myšlenky to nepředá a v závěru ani pořádně nevím, co mi to chtělo říct. V jednu chvíli jí ten chlap říká, že si má užívat života co nejvíc může, aby se SPOILER ve finále holčina zasebevraždila, protože jí dojde, že stejně zemře a nemá smysl na prázdné Zemi žít dál. KONEC SPOILERU. Tak sakra co z toho filmu plyne, mám si života užívat nebo si radši hodit mašli, protože smrti se nevyhnu? Dle konce spíše to druhé, ale jistý si tím nejsem a nevidím režisérům do hlavy, tak si nějaké moralizování odpustím. Takže co z Bokeh vlastně zůstalo? Skvěle natočený, v zajímavých lokacích se odehrávající, ale naprosto nevyužitý nápad, který absolutně postrádá atmsoféru a nějaké mysteriózno, protože se v něm nic neděje a nikdo v něm nic neřeší. A jestli tvůrcům šlo jen o dobře vypadající (a asi se snažili i podmanivou) audiovizuální podívanou, stejně s hodnocením výš nepůjdu, já na filmy koukám spíš kvůli obsahu, než formě. A zrovna tady, u filmu s tak obrovským námětem, mě ten obsah zajímá o to víc. Když nad tím ale tak přemýšlím, ještě nikdy jsem neviděl film s takovým nápadem, aby mě dokázal uspokojit. Ano, dal jsem 4* The Quiet Earth a Fin, jenže ani jeden z těch dvou filmů není přesně takový, jak bych si přál a u obou dvou šel ten potenciál využít víc. Jen s tím rozdílem, že u toho prvního chyběla pořádně mysteriózní atmosféra a u toho druhého zase jasnější vysvětlení (ačkoli dle komentářů jsem asi jediný, co ten závěr nějak pochopil - ale i tak si nejsem jistý, jestli dobře). Přitom v hlavě mám úplně přesně vytvořený příběh něčeho takového, úplně přesně vím, odkud kam by to šlo, co by se tam dělo atd., ale nevěřím tomu, že bych to dokázal tak silně natočit. Sepsat určitě a někdy v budoucnu bych to v nějakém amatérském podání chtěl zrealizovat, ale přece jenom... opět to nebude to, co chci. Odpusťte mi tu zbytečnou odbočku, ale vlastně je to jedno, k Bokehu už jsem se vyjádřil dost. Slabé 2* (20.12.2020)

Sci-fi prvek je tu vlastně jen takový zprostředkovatel. Bokeh je především artovka a vztahovka, jenž pokládá množství otázek, na si ale divák musí zodpovědět sám. Ona metafora s vařením kafe je jen krásnou ukázkou toho, jak je člověk jako jednotlivec v dnešním světě naprosto zbytečný a nesamostatný. (25.02.2018)

Riley, ktorý berie život tak ako prichádza a žije prítomným okamžikom. No a Jenai, ktorá potrebuje odpovede na svoje otázky a hľadí aj do budúcnosti. Mne títo dvaja sadli, takže absencia poriadneho príbehu a tempa ma neotravovala. Film má príjemnú muziku a kopec krásnych záberov Islandu ... či už rozostrených, alebo zaostrených. Páčilo sa mi. 3,5* (09.01.2019)

SPOILERY Hodně špatný film s neujasněnou koncepcí. Respektive ano, myšlenka je jasná, postmoderní a podobně povrchní. Polemika s Bohem a o světě, v němž můžeme žít každý den a užívat si ho, nebo to rovnou vzdát, protože život přece stejně vede ke smrti, takže je vše jedno. Určitý fatalismus, odevzdanost a částečný nihilismus. Snaha žít, rvát se s přírodou, jít dál i přes problémy, jež byla dána generacím lidí v minulosti, je zde degradována na únavu životem a moderními výdobytky. Vždyť říkám, povrchní vidění světa. Kdyby se alespoň pokusili založit rodinu, mít dítě... náznaky pokusu o přežití tam jsou (stavba generátoru, vodovodu), ale zcela upozaděny, jako něco nicotného. Dokonce chybí i myšlenka, že je fajn, že máme alespoň sami sebe, že máme jeden druhého. Vše je podřízeno onomu nihilistickému a bezradnému pohledu na světa život. Jinak film samotný trpí i scenáristickou neujasněností. Když si vezmete obdobnou sci-fi Quiet Earth, tam je podobná premisa jen podkladem k dalšímu jednání postavy (a posléze postav) a vede ke skutečně překvapivé pointě. Zde se objeví premisa, a hned je hozena pod stůl, aby ji nahradil hodinový dokument National Geographic o krásách Islandu. A do toho stále hraje ta strašná a posléze kolovrátková hudba. Člověk z toho opuštěného města nemá ani nějaký pocit - na rozdíl od Quiet Earth (a jiných, podobných snímků), kde prostě běhá až mráz po zádech. Jinak mi to i logicky přijde v některých ohledech nesmyslné - to pátrání po internetu a pomocí televize vzdali až moc brzy. Co když někdo další ve světě nahodil nějaký status na Facebook? A co rádio - jak rozhlas, tak radiostanice, třeba ty na letišti? (Vůbec taky nechápu, proč nezkusili si pustit nějaké DVD, číst knížky, zkusit i jiné možnosti zábavy.) A co to bylo kurňa za divnou katastrofu, že lidi jo (s výjimkou jich dvou, vlastně na chvíli tří - a proč zrovna jich dvou/tří?), ale zvířata ani ťuk? A starý islandský rybář, který mluví plynně anglicky a vede filozofická moudra? Ale no tak, new age už není moderní. (25.05.2017)

Jako turistická reklama na Island film funguje dobře, mám teď chuť se tam podívat potřetí. A i jinak mě to docela bavilo, respektive vzbudilo mou zvědavost, takováhle nezvyklá artová variace na postapo. Mimochodem tohle byla moje oblíbená dětská sci-fi fantazie - zůstat najednou na světě sám. Chodit po prázdnejch krámech a brát si co bych chtěl a nemuset už nikdy do školy a tak. Divák Bokehu ovšem musí počítat s tím, že o zmizení lidí se nakonec dozví úplný prd, protože takhle to v artovejch filmech obvykle chodívá. Takže si jen užívejte zajímavou atmosféru a nečekejte žádný hluboký mystéria a vysoký filosofování, jen banální moudra typu "pámbu možná i existuje, ale na svět a na lidi každopádně kašle" apod. Jinak Majka je docela dobrá a zjevově zajímavá herečka, nechápu proč k ní produkce přihodila toho fousatýho vocasa. Tedy já bejt poslední ženská na Zemi a tohle bejt poslední chlap na Zemi (nebo aspoň na Islandu), šel bych se utopit do prvního termálu na kterej bych narazil. Nebo bych tam utopil jeho. (09.09.2019)