Hrůza na jevišti

Vonku zúri pravá, nefalšovaná letná búrka, v policajnom aute hliadkujú dvaja unudení strážcovia zákona a v neďalekej budove prebieha skúška divadelnej hry napriek tomu, že pred pár minútami bolo vonku nájdené zmasakrované telo. Nepokojné počasie sa definitívne prestáva kontrolovať, východy z budovy sú nekompromisne uzamknuté, pevná linka nefunguje a psychopatický tajomný vrah v maske sovy (!) neberie ohľady na sadistických režisérov, ani na bezbranné dievčatá. Atmosférický taliansky krvák poteší ostrým tempom, príjemne ráznymi vraždiacimi scénami a zrejme najmä ako ukážka tradičného gialla (whodunit slasheru?). (01.03.2008)

Micheli Soavimu se podařilo s úspěchem navázat na poetiku svého filmařského gurua Daria Argenta a jeho debut je výborným mezičlánkem mezi giallem a slasherem, v němž hraje prim atmosféra formovaná pomalejšími až hypnotickými scénami (aranžování obětí na jevišti), výrazně barevným low-key svícením a dráždivou Boswellovou hudbou. Zajímavým detailem pro mne byl také fakt, že hlavní hrdinka v podání Barbary Cupisti vypadá skoro jako moje někdejší třídní ze střední školy. (25.05.2013)

Film, od kteryho jsem cekal kurevsky strasidelnej horor a nakonec to nebylo nic extra. Proste klasicka vyvrazdovacka, kde jsou celkem dobry smrti, ale mohli by bejt lepsi. Prostor zamceneho divadla sice filmu misty doda na atmosfere, ale zase to misty pusobi dost divadelne. Jinak herci spatny nejsou, hudba je celkem solidni a obcas to je i docela napinavy. Jenze problem je, ze to neprinasi nic noveho, cekal jsem brutalni italskej horor, kde budou litat streva vzduchem, ale nakonec to bylo dost mirny, takze jen 3*. (28.12.2007)

Na obalu dvd jsem si přečetl: Klasická vyvražďovačka na italský způsob – brutálnější, krvavější,zábavnější! No když film začal tak jsem se lekl co jsem si to zase koupil. Úvodní mord byl hodně komický, ale hned se ukázalo, že je to jen ta zkouška herců na divadelní hru. Začátek filmu se nese spíše v lehce kriminálním duchu a tak jsem si začal říkat, že se nejspíš jedná o další italské giallo. Ovšem to byla chyba lávky. Během několika minut se přede mnou začal odehrávat solidní slasher, který mi místy až vyrazil dech. Vraždy na sebe nenechali dlouho čekat a během chvíle se divadlo změnilo v krvavou lázeň. Během těch 87.minut nám Italové nabídli několik velice zajímavých vraždících scén z nichž většina měla i jistý nádech originality a divák se při nich určitě nenudil. Vražedné nástroje se měnili jako na drátku a jedna postava za druhou se odebírala do říše mrtvých. Krev začala stříkat na všechny strany a lidské orgány létali na všechny strany. Prostě jedna větší laskomina za druhou. (01.07.2008)

Giallo by som to nenazýval i keď mal v sebe istí "DarioArgentovský" feeling (Niečo v štýle Démoni bez vtipu). Avšak ide o čistokrvný slasher akoby z pera Johna Carpentera vypadol. Malo to celkom zaujímavé nápady... Noc v uzamknutom divadle kde herci skúšajú násilnú hru kde vrah s maskou sovy zabíja a znásilňuje. Utečenec so psychiatrickej kliniky sa chytne hlavnej úlohy vraha a postupne v nesmierne strašidelnej maske sovy zabíja jedného človeka po druhom. Vraždy sú pestré kruté a nesmierne krvavé. Vrah má talent a fantáziu. Nechýbajú vraždy so sekerou, vŕtačkou či motorovou pílou. Mňa to veľmi príjemne prekvapilo jediné čo mi tu vadilo a je to častá vada filmov 80´s rokov je soundtrack (tá elektronická hudba je hrozná) (27.02.2014)