Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Anssi TikanmäkiHrají:
Sakari Kuosmanen, Kati Outinen, André Wilms, Markku Peltola, Elina Salo, Ona Kamu, Outi Mäenpää, Tuire Tuomisto, Tatiana Soloviova, Esko Nikkari (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Svérázný vypravěč Aki Kaurismäki natočil černobílého Juhu podle stejnojmenné předlohy z roku 1911 od finského klasika Juhaniho Ahoa. V duchu románu natočil prostinký příběh manželského trojúhelníku (venkovská žena, její jednoduchý muž a městský světák), kde se podle autora zbytečně nemluví a trocha ticha nám neuškodí. Milostný příběh nově pojal jako němý film se skvostnými dialogy v mezititulcích, s úsporně použitým zvukem a emotivní hudbou od „dvorního“ skladatele Anssi Tikanmäkiho. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (53)
Krásna, chladná a priamočiara forma len podčiarkuje predpovedateľný a banálny príbeh, ktorý tak môže vyniknúť bez toho, aby urazil. Kaurismäki vo vrcholnej forme. ()
perfektní hudba! ()
Předloha je zřejmě skvělá, scénář podle ní je plně funkční, navíc jsou perfektní jak napsány, tak zahrány samotné postavy a proto se jedná o druhý nejlepší Akiho film. ()
Jednoduchý priamočiary príbeh iba sekunduje netuctovo poňatej forme,ktorá aj dnes dokazuje,že nemej ére kinematografie ešte definitívne neodzvonilo.Na mieru ušitá hudba a jemné herecké gestá povedia divákovi viac než klasické dialógy.Odporúčam každému,kto žije na dedine pod 50 obyvateľov a nerád zbytočne mrhá slovami. ()
Zaujímavý koncert. Zo začiatku vám mocné údery bušia do spánkov, neskôr sa to aj občas trafí a korešponduje s dejom. Avšak len zriedkavo. Symbolické, nudné, hlučné a hlavne zbytočné. ()
Tak skvěle podivný film už jsem ale dlouho neviděla! V podivnosti ho předčí snad jen Švankmajerova "Alenka". ()
ohrnoval jsem nos. no tak asi na pět minut že se budu dívat a pak si půjdu číst. ta hrozná hudba! a beze slov! ne. za chvíli jsem byl "lapen". a to bylo dobře. ()
Dává smysl točil němý černobílý film na sklonku 20.století? No pokud umíte kvalitně vyprávět obrazem, máte k dispozici silnou doprovodnou hudbu šitou na míru a patřičně projevově vybavené herce, tak ano. Což Kaurismaki měl/má. V jeho filmech se toho obecně mnoho nenamluví a zde to tedy dovádí ad absurdum. Nepochopil jsem, proč se do koncepce němého filmu vloudilo několik málo ruchů nebo třeba docela dlouhý zpěv barové zpěvačky. Don Juan by měl být trochu k světu, pohledná naivní venkovanka více pohledná a dobrácký utrápený vidlák více strhaný (a starší od venkovanky, viz. popis ve filmu). No jo, ale to by Aki nesměl využívat tak často své dvorní oblíbené herce. K plné spokojenosti mi po prvním shlédnutí stále dost schází, a proto to s hodnocením nehodlám nyní nikterak přepálit. [60%] ()
Film, u kterého jedno shlédnutí nestačí. Pro mě to byl napoprvé jakýsi akustický šok - moderní němý film se zvuky, ruchy, zpěvem a hlavně moderní doprovodnou hudbou. Na chuť jsem Juhovi začal přicházet až s odstupem po opakovaném vidění. Jinak jde ovšem o "typického" Kaurismakiho s jeho zasmušilým humorem a řadou obrazových i zvukových gagů, skládajících svéráznou poctu němému filmu. ()
Staré nemé čiernobiele filmy majú svoje čaro tak ako tento snímok,ale dejovo to je len ľahký nadpriemer s výborne doplňujúcou hudbou. ()
Snaha napodobit tichý film, který byl typický pro Charlieho Chaplina a začátek 19. století, jaksi v mých očích nevyšlo. Film byl nudný, utahaný a nezajímavý. Přišlo mi to jako náhražka paní Bovaryové. Herci byly nesympatičtí, nezajímaví a až hloupí, jako celá situace, která ve filmu vznikala. Jediné, co se mi opravdu líbilo, byla scéna, kdy se hl. hrdinka probudila do reality. ()