Zombie ja Kummitusjuna
Zombie a strašidelný vlak
Zombie and the Ghost Train
Režie:
Mika KaurismäkiKamera:
Olli VarjaHudba:
Mauri SuménHrají:
Silu Seppälä, Marjo Leinonen, Matti Pellonpää, Vieno Saaristo, Juhani Niemelä, Kauko Laurikainen, Sakari Järvenpää, Mato Valtonen, Mauri Sumén (více)Obsahy(2)
Ve dvou věcech nemá Antti "Zombie" Autiomaa (Silu Seppälä) na světě pražádnou konkurenci. Tou první je hra na basovou kytaru, druhou pak pití. S jeho příběhem se divák setkává v okamžiku, kdy se po několika bezútěšných měsících povalování v přelidněných a špinavých ulicích Istanbulu Antti vrací zpět do finské metropole Helsinek, kde se hlásí k náboru do armády. Tam je ovšem po incidentu, kdy do důstojníkovy polévky přidává notnou dávku terpentýnového oleje, shledán jedincem duševně zaostalým a dostává se mu bezpodmínečného propuštění. Unavený a otráven bytím a pitím pobývá v bytě rodičů, kde mu je vyjma chorobně trpícího otce bez zaměstnání jediným společníkem samota. Vyhlídkou na lepší zítřky se zdá být nabídka přítele Harriho (Matti Pellonpää) v podobě bedňáka kapely "Harry And The Mulefukkers", s níž má později mít co dočinění jako plnohodnotný člen – basový kytarista. Otázkou ovšem zůstává, zdali mu to a fakt, že se k němu navrací jeho dívka Marjo (Marjo Leinonen), pomůže překonat chuť chopit se láhve alkoholu a propít se až ke dnu. (Conspi)
(více)Videa (1)
Recenze (15)
Možný dôvod, prečo som sa nudil je ten, že takýchto "zombíkov" poznám vo svojom okolí moc na to aby som to vnímal ako niečo netradičné, umelecké a výnimočné. Popravde som celý čas čakal na nejaký zvrat v deji. Že sa pripojí ku kapele, čo je na turné a nikdy nehrala. Len pozvoľný pád do alkoholického dna bez nejakých výraznejších emócií. ()
Postava Zombieho by sa dala považovať za toho najväčšieho loosra, rebela, odpadlíka, rockera aj tragéda, ktorý kedy bol na filmovom platne zobrazený. Neskutočné som sa v ňom videl akoby som sa díval i na svoj život len cez nie aké čierne okuliare . Bol to jeden z najsilnejších zažitou za poslednú dobu. Od pána Mika K. to bolo prvé čo som zatiaľ videl a asi tým preštal aj svojho bračeka. ()
Žádný průnik, žádná zábava, jen jedna velká prázdnota zahlcená mlhou, vlezlou zimou, nesympatickými troskami a mizernou hudbou - chyběl jen smrad a nějaký smysluplný důvod, z jakého byl Zombie všeobecně oblíben, dokonce až za hranicí Finska... A tak ani poprojekční potvrzení domněnky, že se v případě Mika Kaurismäkiho jedná o Akiho osobu blízkou, nepřekvapilo... patrně rodinný recept na nudu světa. ()
Je zajímavé vidět, že Mika má podobný styl jako Aki, ale v některých prvcích je úplně jiný. Každopádně Aki mi přijde o dost talentovanější. Mika nedokáže vytvořit tak silnou poetiku jako on, sice se taky motá okolo totálního lůzra, ale tady s ním nijak nepracuje, Zombie se prostě všude možně potuluje, strašně chlastá a když už může ve svém životě něco změnit, vrátí se tam kde začal. A i kdyby šlo jen o komedii, i tak to není špatné, ale celkový dojem z toho mám prostě... průměrný. Pobaví to, nenadchne, ani neurazí, hudba v tom je fajn, kamera a herecké výkony taktéž, ale stejně mi v tom chybělo něco víc, co by z toho udělalo výraznější záležitost. 3* ()
Zombie a vlak duchů. Neskutečná pecka. Ve všech směrech. Chytla mě, zakousla se a vypilvla až úplně na konci. Spokojeného, štastného, vrnícího blahem. Vůbec jsem to nečekal, o to bylo moje překvapení příjemnější. Nádherný, tragikomický příběh s troškou finské, lidové hudby, která to už jen celé završila. No neberte to, když to vidělo tak málo lidí. ()
Reklama