Prokletí smrti

Ťažké rozhodovanie, medzi 3-4 hviezdami. Dejová linka bola zaujímavá a kulisy s výpravou tiež nemali chybu. Zdalo sa mi to však akési nevýrazné, ploché. Perfektné prostredie s exteriérami/interiérami sa podľa mňa, čo sa atmosféry týka, nevyužilo v plnej miere, ale len tak na polovicu. Aj s hudbou to bolo ako na striedačke. Boli miesta, kde neskutočne zapasovala a miesta, kde skôr trhala ušné bubienky. Čakal som viac, ale snímok ani nepokladám za stratený čas. 69/100 (24.08.2014)

No, nic moc, tedy. Poetiku Poeovských Cormanovek to nemá a i když zde je nějaká ta atmosféra (a kupodivu jen 2 krvavé scény) tak se jedná o 100x provařené klišé. Plno podivných nesmyslů, které mi většinou v gotických hororech nevadí ,ale tady jsem si kladl spoustu otázek, na něž nedostanu nikdy odpověď. Takový Bavův Prometheus, hahaha. Slušný průměr. Na 1 zkouknutí, ok. P.s. holčina děsivá nebyla ani na vteřinu. I když je to v reálu, kluk. Jo a starosta vypadá jako bratr Yula Brynnera.;-) (01.05.2021)

Dech beroucí gotický horror, zvláštně tajemná atmosféra kterou dokážou navodit jen takový italští hororový mistři jako třeba Mario Bava, alespoň na mě to tak moc zapůsobilo. Jeden pohled zemřelé dívky Melissy stačí, aby donutil vesnické dívky k sebevraždě a její pohled opravdu takový je. Roztomilá holčička, která dokáže přivolat smrt a dělá to velice ráda. Dokáže jí někdo zastavit? (24.09.2008)

Zápletkou a hereckými výkony teda zrovna nic moc, ale vším ostatním to lechtá vše horrorové v mé duši. Perfektní gotické kulisy a prostředí (chybí už jen Vincent Price), hromady pavučin, zeleně nasvícených prostor a opravdu horrorové hudby a různých zvuků. Po téhle stránce horror jak bič, jemuž odpustíte i ty místy teatrální herecké výstupy - ale starosta, svým vzhledem kombinující Terryho Savalase s očima Timothyho Olyphanta byl skvělý. Operazione Paura dokazuje, že ne každý duch má dlouhé černé vlasy a šikmé oči. Mellisa je krásná blonďatá sedmiletá holčička s bílým míčem. Že má vražedné choutky a děsuplné pohledy, jí snad ani neuvěříte. (21.12.2010)

Kdyz v roce 1957 resuscitoval Riccardo Freda italsky horror svymi I Vampiri, asistoval mu pri tom tehdy uz triactyricetilety Mario Bava. Oba tehdy polozili zaklady italskemu gotickemu horroru, coz byl subzanr, ktery reagoval na uspech britskeho Hammeru a Amicusu a americke spolecnosti AIP. Italsky pristup ke klasickym horrorvym tematum byl o poznani drsnejsi, ale nejen to. I zpracovani, predevsim kamera a prace s barvami, je u Bavy o pricku vys, nez u jeho angloamerickych kolegu. Operazione paura predstavuje ve vsech smerech standard, na jaky jsem z dane doby a mista zvykly. Pribeh o pomstyvtivem duchovi male holcicky neni prilis objevny, ale je natocen naprosto fascinujicim zpusobem. Svuj dil na tom jiste maji i dobri herci, ale vetsina chvaly musi nutne putovat ke skvele kamere a s ni spojenemu barevnemu ladeni celeho snimku. Tak jako Bava to dokazal uz jen Argento ve svych nejlepsich kouscich. Na film jako je Operazione paura se nekouka, ten se uziva.... (29.11.2005)