Teheránská tabu

Nezdieľam s ostatnými spokojnosť s týmto filmom, ale to vyplýva z môjho rezervovaného postoja k animákom. V animovaných filmoch je možné prakticky všetko. Aj si pokritizovať pokrytectvo, aj ukázať inak neukázateľné a pritom sa pomaly tváriť, že ide o dokument. Ešte šťastie, že existujú tri hviezdičky, ktorými vyjadrujem súhlas s nakrúcaním takých filmov, i keď ich divákom nebudem. (02.05.2020)

Hodně silný film. Musím říct, že jsem fakt ráda, že jsem se narodila v téměř civilizované a téměř západní zemi, kde i přesto, že občas pořád cítím, že jsem díky svýmu pohlaví zaškatulkovaná do nějakejch stereotypů, do kterejch ve skutečnosti nezapadám, nemusím díky bohu nikoho žádat o podpis, když si chci najít práci, nebo zajít na potrat, nebo dělat prakticky cokoliv se svým životem. Předně mě velmi překvapilo, že se tenhle film rozhodli natočit lidé, kteří z Íránu pocházejí, protože jsem žila v domnění, že většina z nich musí být tak brainwashovaná, že takhle "kacířsky" vůbec nemůžou přemýšlet. Na druhou stranu to dává smysl, protože autoři v Íránu už nežijí a když se dostanete do styku se západní kulturou, může vám to otevřít oči. Kdyby se o něco podobnýho pokusili ve svý rodný zemi, už by asi nežili. Cítím velké sympatie k lidem, kteří jsou nuceni v Íránu žít podle všech těch psychotradic, a kteří s nimi zároveň nesouhlasí. Pro tuhle část populace to musí být opravdový peklo. Hlavně pro ty ženy. Ale není to vlastně tak dlouho, co ženy potřebovaly souhlas manžela ke každý kravině i u nás. Na tom, do jakých situací tahle kultura protagonisty filmu dostala, je krásně vidět, že potlačování primárních lidských potřeb, v tomhle případě potřeb sexuálních, ale taky třeba potřeby nějaký seberealizace, uznání nebo lásky, prostě nikam nevede a z lidí to udělá akorát trosky a nebo psychopaty. Žádný příliš ortodoxní náboženství není dobrý a nadělá víc škody než užitku. Teď k filmu jako takovýmu. Nejdřív jsem se obávala tý animace, protože většinou nejsem schopná se do vážných snímků který využívají animaci pořádně ponořit, ale tady jsem po chvíli zapomněla, že se vlastně nedívám na hraný film. Super bylo taky to, že se snímek nesnaží nějak na tvrdo hrát na city a manipulovat s diváky, nebo z hlavních postav dělat hrozný chudinky, to téma je samo o sobě fakt silný, takže přístup natočit to tak jak to je je tady adekvátní. Žádná z postav tady není vyloženě pozitivní, ale ani vyloženě negativní a je jen na vás, jaký přístup vůči nim zaujmete. Konec filmu vás fakt donutí přemýšlet. A jedna malá poznámka nakonec, byla jsem na tom v kině s přítelem a kamarádem a oba dva film okomentovali slovy "hm, zajímavý, no". Like what? Tenhle film musí přece v každým vyvolat hafo emocí a když už ne to, tak minimálně aspoň hafo otázek a myšlenek, který vás v noci nenechají spát... Doporučuju každýmu, člověk si pak začne víc vážit toho, co má. (07.06.2018)

Mám pocit, že tomu hodně (ne)pomáhá zvolená forma. Díky ní získávají Teheránská Tabu na snové atmosféře a spousta neduhů zůstává skryta pod ní. Snímek ale ze stejných důvodů ztrácí i velikou část ze své naléhavosti. Nepůsobí jako by byl ukotven v aktuálním čase a nějakém jasném prostoru. Co se zvolených témat týče, je dobré, že nejsou většinou šokující a ani autoři nemají ambice výrazně útočit a burcovat. Většina věcí je podána věcně a postavy je řeší podobně jako další životní rutiny. Celé je to zabaleno do naprosto běžných životů ne úplně průměrných lidí žijících v životem tepající íránské metropoli a působí téměř jako běžné hořké drama, které seznamuje diváka se stinnými stránkami jedné části světa. (10.05.2019)

Zábavnější, než jsem čekal. Animace je super a dává tomu punc zajmavosti. Počáteční rozladěnost, že nevím kdo je kdo rychle opadla a já si nerušeně užíval děj, na kterém mě potěšilo, že se nejedná o tradiční povídkový film, ale o celistvý příběh. Vyznění je celkem jasné. V Íránu žít nechcete, ale zase tam maj signál v metru. (24.07.2018)

Velice nepříjemný film, který je náhledem do zcela odlišné země a kultury, kterou doufám nikdy já ani moji potomci v této zemi nezažijeme. Příběh je prostý a skutečný, až se mi z toho dělalo zle. Hlavními postavami jsou zde tři ženy. Všechny žijí podřízeny mužům, kteří mají naprostou moc, kterou podporují i úřady a jakékoli jejich správné rozhodnutí či gesto odporu je tvrdě potlačeno. To je právě ono tabu. Tabu, kde i žertík v podobě nevinného telefonátu může odstartovat řetězec událostí vedoucí až k nejhoršímu konci. Velice pěkný a přesto hnusný film o tom, jak jiný kraj, jiný mrav nemůže být uplatnitelný v zemích, které stojí na jiné životní filozofii. Krásně lze na něm demonstrovat nefunkčnost a nebezpečnost politiky novolevice, která hlásá, že i takto odlišné kultury by se měly navzájem spojovat. Jenže jak ukazují tvůrci filmu životem v Teheránu, ne vždy to jde, protože nikdy nebudou to vždy všichni chtít. A pak se může stát samozřejmé, že žena se nikdy nerozvede s drogově závislým mužem, pokud od něj nedostane písemný souhlas k rozvodu. Brrrr mrazí z toho. 75% (20.09.2018)