Ovčáček čtveráček

Přesně to, co Zlínskéo divadlo inzerovalo - je to kabaret, reagující na aktuální dění , který díky své aktuálnosti působí velmi sirovým dojmem (herci text částečně čtou z poznámek) a bylo velmi moudrým rozhodnutím, nedřenit Ovčáčka do nekonečna (narozdíl od týmu stojícího za Blonďatou bestií.) Druhý problém je, že je tu pár velmi nevtipných písniček (trapnost při písni čínského prezidenta byla dokonale všeobjímající) a za druhé, stejně bude vždycky vtipnější pustit si sestřih orálních eskapád tohohle... Ovčáčka. A pak bejt smutnej z toho, co máme na hradě. (19.06.2017)

I když to je kabaret, který reaguje na aktuální politické hnutí, nemůžu si pomoct, ale celkové pojetí mě prostě nebavilo. Humor je zde příšerný, nebylo zde nic, čemu by se dalo zasmát, snad jen tomu, že představitel Ovčáčka je celkem přesný. Nestačilo to ale na to, aby mě to skutečně dovedlo zabavit, byť jen na chvíli. (19.02.2018)

Tvůrcům nelze upřít snahu a skvělé načasování v době, kdy se mediálně řešilo státní vyznamenání nebo Forejtova kauza. Bohužel je vidět, že je to celé spíchnuté horkou scénáristickou jehlou. Jediným nosným prvkem je poměrně povedená parodie Jiřího Ovčáčka, ale i tak je dávkování humoru a úderných hlášek hodně slabé. A hudební vystoupení jsou při podobných kabaretních vystoupeních čím dál tím větším zlem. (08.09.2018)

Když Myloš nastupoval do úřadu (ne nepovažuji jej za svého prezidenta to Y je tam schválně), jeden z mnoha slibů byl, že bude sjednocovat... Nu, dnes tu máme Zemanovce a pražskou kavárnu. Ohledně názoru na prezidenta, jeho reprezentování naší zemičky v zahraničí asi národ ještě nikdy nebyl tak rozdělen jako je nyní. Zeman sám pak je doprovázen celým ansámblem hradních strašidel typu Mynář či Nejedlý a také pro někoho poměrně legračním a roztomilým strašidýlkem jménem Ovčáček. Stejně jako asi dnešní Rusko při pohledu na Severní Koreu zírá jak a kam se může až vyvinout izolovaný komunismus, podobně zírají někteří kam až to může zajít pokud se mluvčímu prezidenta nechá prostor. Myslím, že ani sám Myloš na začátku svého strašení na Hradě netušil v jak věrného a oddaného psíka se Ovčáček zhmotní... Ten chválen svým pánem a s čím dál delším řetězem dnes už ač mopslík vrčí jako statný pitbul a sami novináři někdy nevědí zda to co říká jsou slova jeho nebo Myloše, která má tlumočit. Kauza Brady pomalu vyprchává a s ní i vtipnost či spíše smutek nad celou tou záležitostí. Příští rok už nebude nikdo vědět o co jde. Tato poltická satira, kterých je dnes jako šafránu asi byla nejlepší těsně po kauze. Sám jsem ji viděl až včera a musím přiznat, že už je to téma lehce vyčpělé. Nesedlo mi ani celé to pojetí s písněmi a hudebním doprovodem. Text byl místy skutečně nevtipný a trapný a zvláštní bylo i to, že jej aktéři četli z papírů. To u divadelní hry vždy vypadá samo o sobě nevěrohodně. Celé to zachraňuje pan Johaník, který nepůsobí jako ochotník a zejména pak divadelní Ovčáček pan Marek Příkazský, který kupodivu není zmíněn zde na csfd mezi herci a na kterém to ale vlastně celé stojí. Jako by v Casablance nezmínilo CSFD v hercích Bogarta! :-) . Příkazský si svůj originál velmi dobře nastudoval a kde trochu pokulhávala skutečná podoba, bylo to mocně nahrazováno bezchybnou artikulací a vůbec celou tou Ovčáčkovou mluvou, která jej tak proslavila. Jen díky němu a jeho vstupům byla divadelní hra koukatelná. Sám se ale divím oblibě i počtu repríz, protože tohle byla hodně amatérská a podprůměrná záležitost. Nicméně počin to byl pozitivní, protože tu byla snaha poukázat na to jak se lže jako když tiskne na nejvyšších místech.. A kdo lže, ten krade, do pekla se hrabe... no snad už se dočkáme, čerti tu budou za chvilku... Dávám za 2 červené kravaty. * * (24.11.2017)

Dalo se čekat, že obrovský mediální hype, který toto představení od začátku provázel, byl přehnaný, ale podcenil jsem jak moc. Nelze se divit, že to není hra nijak sofistikovaná, když se autoři několikrát nechali slyšet, že ji napsali a nazkoušeli za pár dnů, ale že půjde o tak nevtipnej a nezajímavej štěk je smutným překvapením. Písničky člověk musí vyloženě protrpět, několikrát se pousměje a to je vše. Jediný, co na představení opravdu stojí za to - první a poslední obraz u Ovčáků doma - je skoro doslova převzato z Havlovy Zahradní slavnosti. (20.06.2017)