Lesní rituál

Dřív než jsem se pustil do tohoto britského kousku, přečetl jsem si pár komentářů a popravdě jsem byl dost na vážkách, zda se do něj mám vůbec pustit. V některých z nich se totiž tento film dost přirovnával k Záhadě Blair Witch a tu já věru nemám rád – co, přímo jí nesnáším. Po zhlédnutí však musím říct, že bych svou ignorací udělal docela velkou chybu, protože s The Blair Witch Project to nemá absolutně nic společného a daní jedinci by se měli nechat vyšetřit. Nejedná se o found footage, není tam žádná čarodějnice a už vůbec to nemá tak stupidní děj. Naopak severské (skandinávské) země mám rád, všechny jsem navštívil a navždy budu zcela okouzlen jejich nádhernou přírodou a dost jsem toho načetl i o jejich mytologii. Smůlou však je, že kvůli nízkému rozpočtu se film natáčel v Rumunsku, což mě dost zklamalo. I tak byla ale zvolená lokace (příroda) docela pěkná. Samotný úvod a smrt jednoho z přátel mně sice zrovna moc neokouzlili, ale jakmile jsme se přesunuli do volné přírody, pohodlně jsem se usadil a užíval si opravdu vydařený filmeček. Vstoupením na lesní zkratku se objevila i opravdu vydařená atmosféra, která nás neopustila téměř až do úplného konce. Panika, beznaděj, strach z neznámého – to vše se vyvedlo na jedničku, nechybělo několik opravdu působivých scén (mrtvola Elka, praskání větviček, mihnutí „čehosi“ mezi stromy) – to vše mělo pořádně rozproudit divákovu fantazii a já si myslím, že v tomto případě odvedli tvůrci opravdu dobrou práci. A ačkoliv mi žádná z postav nějak závratně nepřirostla k srdci, hodně jsem se těšil na jejich postupnou eliminaci. To že ještě pořád neukázali ono mytologického „Jötunna“ (Lokiho levobočka) to mi vůbec nevadilo, ale dost jsem byl zklamaný, když jsem byl ochuzen o jejich zamordování. Přece jenom naaranžované mrtvoly ve větvích stromů – nejsou žádná hitparáda. Na konci filmu si však David Bruckner řekl, že už uzrál čas ukázat svou „příšeru“ v plné kráse a to byla asi velká chyba. I já totiž patřím k těm, kteří z tohoto monstra zrovna moc nadšení nebyli. Nebyl jsem vyloženě zhnusen, ale myslím si, že finále se moc nepovedlo. Očekával jsem něco zcela odlišného. I tak ale 2/3 příběhu jsou vážně dobrou podívanou, která si zaslouží lehce nadprůměrné hodnocení. 60% (30.04.2018)

Ritual aneb Bylo nás pět. ////Ať mutant, kříženec či kripl, nebo Lokiho parchant, bych si tipl, měl by dávat většího majzla, na kdejakého anglického hajzla, neochrání ho švédská divočina, neb anglána chrání tesařská širočina. Anglána ochrání i brouk, neb jakmile vyběhne na palouk, z plna hrdla zpívat začne, Duch lesa se toho přednesu divě lekne, divná, divná, divná to věc, že duchy z lesa vyžene kůrovec. Duch si prozatím jen do gatí nadělal, když na něj anglán škaredě zavolal. a tak prostě zkrátka - končí tato švédská jatka. Šílenec či intelektuál - ať shlédne tento Rituál, pak dá si pozor měrou vrchovatou - až půjde do lesa na vysokou. //////// Po hloupé rýmovačce pár technických - ve střední Evropě by mohl strašit nějakej synáček Peruna nebo Striboga v podobě obřího hřibu s nožičkama. Les, déšť, bouřka - tohle by mi bohatě stačilo ke spokojenosti, závěrečné obludárium bych opravdu s chutí oželel. Lesní lidé opravdu bývají tak trochu mešuge, ale méně než ti z filmu. To musela bejt fuška sehnat takový xichty. Podmanivá atmosféra filmu končí vstupem do první chaty, bohužel...pak už se tlačí na pilu. Škoda, škoda, docela mi vadí, že se tyhle slibně rozjetý věci nakonec utopí v okultní fantasmagorii. Tenhle film je v podstatě kopie filmu Descent, jen místo čtyř pěkných bab tu máme čtyři chlapy. (24.11.2020)

Ze začátku jsem měl pocit, jak kdybych koukal na nějakou technicky vyspělejší verzi Záhady Blair Witch, což teda není nejtěžší, že. Tento film se ale naštěstí posunul do zajímavější vrstvy a z craftbush hororu udělal regulérní fantasy horor s prvky skandinávského božstva, což ho navíc posunulo na úplně novou úroveň bytí. Když tedy pominu Marvelovky, tak ne každý si dovolí do svého filmu pozvat vikingské božstvo z Valhally. Pokaždé to působí tak zvláštně, nadpozemsky. A tady se to teda navíc ještě povedlo použít. Švédsko z toho sice vyšlo poměrně zálesácky, ale pořád lepší, než kdyby se to odehrávalo v Krkonoších, že. (14.05.2020)

Velmi příjemné překvapení..ovšem s několika ale. První polovinu jsem ani nedutal, užíval jsem si příběh, čekal jsem, co se z toho vyvrbí a říkal jsem si, kdo by asi ve Švédsku chodil do takového lesa, když přece bylo úplně jasné, že to nebude jen tak. To postupné budování napětí na mě fungovalo velice dobře a vlastně jsem doufal, že se ani explicitně nedozvíme, z čeho konkrétně má partička více či méně sympatických hrdinů strach. Ovšem jakmile k tomu došlo, tak mě to mírně zklamalo, a co hůř, veškeré napětí šlo do háje a já si říkal ať už je to všecky pobije a jdem domů. Ačkoliv vizuálně se je pořád na co koukat a vyloženě to vybízí k noční projekci na Netflixu místo přeplněného kina, hlavní síla filmu minimálně pro mě tkví v první půlce filmu. (23.02.2018)

Štvorica najlepších priateľov, prichádza na odľahlé miesto v divokej prírode, aby si uctila pamiatku zosnulého kamaráta. Keď sa cestou späť jeden z nich zraní, skratka cez hustý les, sa javí ako ideálne riešenie. Lenže príchodom noci, začínajú mať podaktorí pocit, akoby ich niekto, respektíve niečo, sledovalo. A majú pravdu ... Lampáš. Les. Podivné zvuky. Hlavo halušky. Solídna hudba. Jednoduchý príbeh. Toto všetko zabalené do slušnej atmosféry. Divák sa síce od strachu “neposerie”, no rozhodne bude pociťovať príjemné šteklenie na hororovej duši, či nostalgicky zaspomína na kadejaké počiny z minulosti, ktoré dokázali solídne nahnať strach, takže ja hodnotím veľmi pozitívne. Navyše, Bruckner už má za sebou “dva” pomerne úspešné pokusy, takže žiadne prekvapenie, skôr očakávaná jazda na úrovni lepšieho priemeru. (06.02.2018)