Stop
Stop
Obsahy(1)
Během havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima byl mladý manželský pár zasažen radiací a následně evakuován do Tokia. Dívka Miki však byla v momentě výbuchu těhotná a je navštěvována vládním zmocněncem, který jí nabízí provést potrat, aby se vše ututlalo. Ohrožení dítěte vede Miki i jejího manžela Sabua k řešení dilematu, zda si dítě ponechat, nebo potrat podstoupit. Předpoklad, že dítě bude postižené, je velmi reálný, a u obou postupně propuká paranoia i částečné šílenství. Každý z nich se rozhodne danou situaci řešit po svém a film i přes velmi vypjatou atmosféru a naturalistické scény nabízí ve finále zajímavé a originální řešení. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (12)
Kim Ki-duk bude radostí bez sebe, až uvidí ve Varech odpadkové koše se zabudovanými solárními panely... Před samotnou projekcí jsme byli režisérem varováni, že se jedná o velmi smutný, až depresivní film. Ovšem pro to, co nastalo potom, není příznačnějšího označení než jak když si Hurvínek představuje válku. Ačkoliv start je velmi slibný a vypadá to na silné drama s nepříliš šťastným koncem, poté se Stop silně zvrhne a hlavní postavy se chovají čímdál více iracionálně, že publikum se směje v jednom kuse a ani obyčejné facepalmy nestačí. To tedy bylo u scén s neustálým vracením do Fukušimy. Takže si asi dovedete představit, jak jsem se cítil během toho, co se hlavní hrdina snažil odstřihnout město od elektřiny... Daly by se vést hodně dlouhé debaty o elektřině a jejím vzniku, které typy elektráren jsou nejlepší apod., jenže režisér absolutně neuvažuje, že lepší typy elektráren nemá (tepelná znečišťuje vzduch, navíc uhlí v Japonsku není, o sluneční a větrné asi netřeba psát). A světe div se, že průmysl potřebuje elektřinu a pro hospodářství je samotný průmysl asi důležitá věc. Jsem šokován. Tolik dementní film jsem dlouho neviděl. Přitom stačilo jen, aby se postavy (a samotný režisér před zahájením) chovaly jen trošku racionálně... ()
Film z jiného vesmíru. Můj mobil je vyrobený s pomocí elektřiny? Jo, aha, to jsem nevěděl. Po zemětřesení vyšel z jaderné elektrárny radioaktivní mrak? Tak to musím rychle na zahradu posbírat zeleninu. Mám strach, že moje dítě bude postižené? Půjdu jíst radioaktivní zeleninu. ---- Kim se chudák na stará kolena zcvoknul a dal se na iracionální ekologii. Něco tak hrozného jsem opravdu nečekal... Jediný důvod, proč nedám odpad, je ten, že jsem už dnes naděloval v děsivém bloku kraťasů a nechci vypadat jako absolutní negativista... ()
Asi takhle... je úžasné, že si Kim umí natočit a sestříhat film zcela sám s pouhými 6 herci za (nejspíš) nulový rozpočet. Film má být agitkou proti atomové energii, rozhodně tak ale natočený není. Je to spíš taková absurdní verze návodu pro školáky "k čemu všemu se využívá elektrická energie". Je to tak absurdně naivně pojaté až je to roztomilé. Ano, jsem cynik, ale nejspíš jsme cynici všichni, kteří se projekce v Městském divadle v KV účastnili, protože v obsahově teoreticky vypjatých situacích jsme řvali smíchy. Na druhou stranu, na rozdíl od jiných filmů, na tento tak lehce nezapomenu. A i to je možné brát jako kvalitu. ()
Mám moc rád starší filmy Kima. I, když ty nové už takový úspěch nemají tak jsem si jeho novinku nemohl nechat ujít, když nám ji měl uvést sám Kim. Vyprávěl o ni se zaujetím a já se začínal těšit. Rozjezd nebyl nejhorší. To co se, ale dělo s přibývajícími minutami to jsem nechápal. Drama a skoro celé Městské divadlo se smálo. Zda to opravdu myslel vážně tak nemám slov. Něco tak hloupého jsem dlouho neviděl. Ani nevím proč nakonec ty 2*. Snad jen, že mi těch necelých 90 minut vcelku uteklo. ()
Kim Ki-duk přišel o veškeré zbytky své soudnosti. Amatérský film (nulový rozpočet, amatérští neherci, jednočlenný štáb) se všemi neduhy a pejorativními konotacemi, které toto sousloví nabízí. Nechápu co xxmartinxx míní onou hrou s digitálním obrazem a zvukem: Film jednoduše není smíchaný a je natáčen na automatickou expozici. ()
Galerie (4)
Photo © 50. MFF Karlovy Vary 2015
Reklama