The Moon Over the River
Režie:
Václav KrškaKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Zdeňka Baldová, Dana Medřická, Jiří Plachý st., Eduard Cupák, Blanka Waleská, Václav Vydra ml., Eman Fiala, Helena Krtičková (více)Obsahy(1)
Jeden z mála dokladů, že i v tuhých 50. letech vznikaly jiné, apolitické filmy, byť z dnešního hlediska možná zcela vyšeptalé, s teatrálním přednesem. Fráňa Šrámek poskytl námět k nostalgickému ohlédnutí dávných spolužáků na jednom abiturientském sjezdu, kteří zjišťují, jak jim život neplodně proklouzl mezi prsty. A ani nemají šanci vymanit se z maloměstského sevření. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
Další neoblíbená povinná školní četba. Příběh o konfliktu mládí a stáří, rozumu a citu. Tento konflikt je starý jako lidstvo samo. K napsání Fráňu Šrámka inspirovaly vlastní vzpomínky na studia na píseckém gymnáziu. ()
Krásný starý český film, který zpracovává Šrámkovu divadelní hru. Herecké výkony byly vynikající, jak jinak, když se jedná o ty staré pravé české herce, kteří prostě uměli hrát na rozdíl od některých dnešních. Místy se mi nelíbilo, jak se Slávka neboli Eva Medřická povyšovala a byla taková rozkazovačná a jako nějaká matka, která pořád peskovala mladého Vilíka. Jinak vážně krásný film. Skvělá atmosféra a příjemná hudba. ()
Film zejména o mládí. A o tom, kdy se člověk ocitá na druhé straně. Krásná poetika Fráni Šrámka citlivě natočená Václavem Krškou a lyricky nasnímaná Ferdinandem Pečenkou. Poslední filmová role Jiřího Plachého. ()
Dramatickou předlohu, která se odehrává jenom v bytě, se podařilo hezky rozbít do vcelku dynamického filmu. Barevné je to také pěkně. Adaptace slušivá, ale více pozitiv bohužel chybí. ()
Bolo to - Frana SRamek - na gymnaziu ako povinna literatura - a nic moc film. Krska ako reziser je len rutiner, jeho rezisersky styl mi je cudzi a do jeho filmov som sa nikdy nevedel dostat. Stare konflikty ako Rozum a cit a Mladost versus staroba - to je uz klise : 25 % ()
Je to teda hlavně romantické a srazu spolužáků a psychologii postav se to věnuje minimálně až vůbec, A já romantické filmy zrovna nemusím, takž mě to míjelo už jen z tohohle důvodu a to k mínusům ještě musím připočítat fakt, že mi moc nesedly ani ty básnické dialogy, takové sice neveršované, ale jako báseň působící. Ale i těch veršovaných tu nebylo málo a musím říct, že tolik veršovaných dialogů jsem snad v životě ve filmu neslyšel. Musím ale uznat, že napsané jsou dobře, natočené je to solidně a i ta poetika má něco do sebe, nakolik nemůžu říct, že by mě uchvátila. A kdyby nic jiného, z nějakého důvodu jsem se u toho nenudil. Jen je to takový film typu "viděl jsem, ušlo to, ale nic silnějšího to ve mě nezanechalo". 3* ()
Vzhledem k roku nataceni, film svou poeticnosti pusobi jako z jineho sveta. Po obsahove strance me sice neoslovil, ale rezie, kamera a atmosfera je vice nez povedena. Zajimave postavy a vyborna Dana Medricka. ()
Krškova interpretace Měsíce nad řekou nejvíc připomíná melodrama - recitace je doprovázena hudbou. I proto je kamera až kýčovitě barevná a to vše dohromady vytváří snovou magickou idylu jedné jarní měsíční noci. Bohužel zvolený styl potlačuje jakýkoliv konflikt, tragičnost a ošklivost. Impresionismus se přece nevyhýbal ošklivosti, dokonce ji vyhledával, jen se ji snažil zachytit v jejím lidském půvabu. Z Dany Medřické srší magická energie a přitom být na malém městě v dvaceti sedmi stará panna, to bylo spíše k pláči - klevety, drby, pomluvy za zády, slyšet čas utíkat, každou sekundu - zatímco tady je vše idylické. Nejtěžší břemeno je na Cupákovi, protože zahrát v melodramu věrohodně cynického floutka, jemuž bije v hrudi zlaté a nezkažené srdce, to je úkol nadlidský. Právě snaha herců zahrát skutečné maloměstské typy se tluče s Krškovou divadelní kýčovitou melodramatičností. Fráňa Šrámek si ale zaslouží trochu realismu. ()
Václav krška umí vytvořit poetickou atmosféru a pánové Štěpánek s Plachým si to tu herecky dávají na pána. A pak jsou tu ženský...vypočítavý mrchy, který si myslím, že ví všechno nejlíp a že díky tomu můžou rozhodovat i za chlapy. Ta postava medřický byla fakt nesympatická, nemluvě o tom, že jsem ji nevěřil ani těch 33, co jí v době natáčení bylo, natož 27. ()
Tady nezbývá, než hýřit superlativy. Dana Medřická je naprosto strhujícím režisérem malého rodinného dramatu, jakéhosi dovysvětlení a vyrovnání se se ztraceným mládím svého otce. Zdeněk Štěpánek coby otec, premiant ročníku, se po letech setká se spolužákem, nejlepším kamarádem. Taková setkání jsou vždy plná nervozity, není tomu jinak i zde. Sentimentalita je zde na místě, třicetileté vzpomínky se derou na povrch a ty nedořešené povážlivě otřásají i základy rodinného štěstí. Přátelství ale přetrvává věky, mládí a láska v člověku zůstávají ve vzpomínkách po celý život. Proto i ti staří jsou uvnitř věčně mladými, slyší hučet řeku a vát stříbrný vítr. Sedmadvacetiletá Slávka (Medřická) již ztrácí to fyzické mládí a uvědomuje si to velmi dobře. Je přesně uprostřed mezi rodiči a mladým žhavým Vilíkem. Už je rozumná....Geniální dialogy, napětí, mnohovýznamovost jednotlivých scén, famózní výkony všech zúčastněných. Dokonale zpracováno a natočeno. 100% ()
Tak nevím jestli už to nebylo zastaralé v době vzniku filmu... ()
"Po této zemi se musí chodit a ne lítat někde v oblacích," říká jeden z abiturientů Jan Hlubina v podání Zdeňka Štěpánka. Samotný film svou poetičností a básnickou mluvou jako by se vznášel desítky metrů nad zemí. Místy poněkud patetické, přesto docela kouzelné. O úsměvu Dany Medřické to platí zcela určitě. ()
Naprosto excelentní konverzačka, řečeno dnešním jazykem. Buď byl tak geniální Šrámek nebo Krška, nebo prostě oba. Medřická je boží. Štěpánek úžasný. Když jsem byl kluk, připadalo mi to jako 99-minutové žvanění o hovnu. Když jsem byl 30-tník tak jsem se pousmíval a říkal jsem si, herecky dobré ale proč řeší zvony a řeku? No a teď tomu filmu už konečně rozumím. Ono to není jen o nějakém uchycení mládí, které je dávno v prdeli, to dílo má víc aspektů a zejména role Slávky perfektně zvládnutá Danou Medřickou...ta holka by dnes psychotesty neudělala, není ani tak střelená jako složitá, moc složitá...no a proto asi hezká, jak ta Medřická, tak její role. ()
Vrchol českého impresionismu? Ne-e. Jen nudné a sentimentální rádobysymbolické blábolení (pojmenovali byste jednu hlavní postavu Roškot a druhou Hlubina? spisovatel, který neumí svým postavám dát inteligentní jména, neumí vůbec nic...). Nejvíc mně na tom štvala plochost a nepromyšlenost postav i prostředí, které ještě zdůrazňuje teatrální Cupák (jinak skvělý herec) a prázdně tlemící se Medřická (kterou jinak nesnáším), stejně jako rozjařeně veselí představitelé starší generace (Štěpánek / Vydra) - ovšem kde nic není, ani smrt nebere. Měsíc nad řekou - hra - je možná nejpřeceňovanější dílo české literatury, v téměř doslovné filmové verzi stejně debilní, jako na prknech znamenavších svět. ()
Krškovo mistrnné zpracování literární předlohy Fráni Šrámka s úžasnými hereckými výkony nejen E. Cupáka a D. Medřické. Prostě - zlatý fond. ()
Vsechny zvony sveta. ()
Trochu mě to zklamalo..od Kršky jsem čekal víc. Sice se mi líbí ten jeho poetickej styl, i tady je docela znát, ale jinak se to celé jaksi nepovedlo. Dva kámoši nostalgicky vzpomínají na staré časy, pak se pohádaj, do toho jejich děti se doma taky pohádaj..a celá poetika najednou v prdeli. Hlavně mě hrozně štvala přechytřelá Medřická, která přehrávala jak o život a byla strašně nesympatická. Ach jo.. ()
Jo něco tam hučí, ale někomu, ne něčemu... ;) . Je to příšerný přehrávaný kýč, ale dokáže pobavit kouzlem nechtěného...40%. ()
Príbeh jednej noci, ale až priveľmi patetický s dlhými preslovmi postáv, ktoré sú občas až na nevydržanie. ()
Profesionalne vyrobeny film, ale obsahem me nezaujal. Myslim, ze bychom v nasi kinematografii nasli lepsi poeticke kousky... :) ()