Režie:
Chang-dong LeeKamera:
Kyeong-pyo HongHudba:
MowgHrají:
Ah-in Yoo, Steven Yeun, Jong-seo Jun, Soo-kyeong Kim, Seungho Choi, Seong-geun Moon, Bok-gi Min, Hye-ra Bae, Bong-ryeon Lee, Seung-tae Park, Yeong-seok Lee (více)Obsahy(1)
Během jedné donášky potkává Jong-su přítelkyni z dětství Hae-mi. Dívka právě odjíždí do Afriky a poprosí Jong-sua, aby jí pohlídal kočku. Nadšený z náhodného setkání po letech, Jong-su se těší na její návrat a sní o společném vztahu. Hae-mi se ale z cesty nevrací sama a mladík se stává nechtěným účastníkem zvláštního milostného trojúhelníku. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (69)
Jeden z nejlepších filmů tohoto roku je zároveň tím nejhůře polapitelným. Šestý celovečerní snímek bývalého spisovatele a korejského ministra kultury Lee Chang-donga lze sledovat jako sociální drama, kousavou komedii o jihokorejské high society nebo tísnivý thriller. Dvouapůlhodinová adaptace desetistránkové povídky Harukiho Murakamiho „Barn Burning“ je ale především filmem, který svým příběhem i strukturou vyjadřuje touhu po vytrácejícím se (vyšším) smyslu. Pokračování zde. 90% ()
Enigma, která nepřestává udivovat, plést a fascinovat. Plíživě podnětná analýza korejské sociální nerovnosti a hluboce zakořeněné frustrace mladých mužů z nižších vrstev společnosti. A přitom vynikající thriller, halící všechny informace do temného závoje, z něhož jen občas vypadne kousek skládačky, ale nikdy kompletní řešení. Neskonale obdivuhodná podívaná o domněnkách, hledání vlastní pravdy a absenci objektivní reality. Netvrdím, že je to nejlepší film dekády. Jen jsem z té půl druhé tisícovky za uplynulých deset let neviděl lepší, než je Burning. Po skončení totiž nedoutná, žhne. ()
Ze začátku mě přišlo spousty scén a dialogů rozvláčných, ale postupně se to rozjíždělo na plný oprátky a já Chang-dong Lee žral každý záběr. Ve filmu si našla místo i obrazové umění, protože záběr na tančící a slíkající se Jong-su při západu slunce byl hypnotický. Pan režisér je mistr hry s divákem, protože jsme s kolegou freddy jsem u halušek s brynzou došli ke třem výkladům závěru filmu. ()
Vzplanutí je opravdu jiné než hollywoodský mainstream. Není to snímek, na který by se chtěl člověk dívat každý den, ale jedná se o dílo s neoddiskutovatelnou cinefilní aurou, s trpělivým a nečekaným vedením divácké pozornosti a se sociálním přesahem, u něhož se vyplatí vydržet až do konce. Po zhlédnutí vám nebude dvakrát příjemně, ale svět zkrátka není vždy krásným a romantickým místem - a tenhle film o tom dokáže velmi podnětně a procítěně pojednat. ()
Krásně nejistej film, u kterýho jsem neměl páru, jaká že mě to zvláštní síla vlastně drží u filmu, kterej má dvě a půl hodiny, nic moc se tam neděje, ale přitom se na to tak dobře kouká. Jenže mám za ušima, vím jak maj jihokorejci rádi pomsty a tak čekám, jestli se dočkám šokujícího finále. Nakonec říkám, že to byl filmařsky neskutečně dobře zvládnutej film, zastřenej trochou halucinací. 80% ()
Galerie (36)
Zajímavosti (1)
- Film vychází z krátké povídky „Barn Burning“ Haruki Murakamiho, jenž byla prvně publikována v The New Yorker roku 1983 a později, v roce 1993, vyšla ve sbírce povídek „The Elephant Vanishes“. (beran-ek)
Reklama