Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Ryan O'Neal, Marisa Berenson, Patrick Magee, Hardy Krüger, Steven Berkoff, Diana Körner, Murray Melvin, André Morell, Philip Stone, Peter Cellier, Ferdy Mayne (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Jak se irský mladík bez budoucnosti stane součástí anglické šlechty 18. století? Odpověď Barryho Lyndona (Ryan O’Neil) je stručná: jakýmkoli možným způsobem! Barry je snaživý žadatel o ruku, účastník soubojů, pobuda, voják v Sedmileté válce, flamendr, špión i falešný karetní hráč – to jsou jeho zastávky na cestě nahoru za bohatstvím a postavením v této přepychové filmové verzi románu Williama Makepeace Thackeryho natočené Stanleym Kubrickem. Pro zvládnutí tohoto nádherně vystavěného a úskočně satirického filmu se Kubrick nechal inspirovat díly malířů té doby. Kostýmy i scény byly pečlivě vyrobeny v dobovém stylu a pro natáčení interiérů i exteriérů v přirozeném světle byly vyvinuty novátorské čočky. A výsledek? Barry Lyndon přetrvává jako zlomový film, který přenáší historické období na filmové plátno tak živě, jako žádný jiný film před ním ani po něm. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (441)
Po filmařské stránce opět bez výhrad (tak důsledná a soustředěná režie se vidí málokdy), několik geniálních scén (hlavně ve druhé a IMHO lepší půli), cool Ryan O'Neal a dokonale využitá (nádherná) klasická hudba. Bohužel je to trochu moc dlouhý film i na Kubricka, s místy velmi pomalými, až statickými scénami (což byl samozřejmě tvůrčí záměr, nicméně při stopáži přes tři hodiny je ten film občas přeci jen lehce unavující). Nicméně i tak se jedná o další (nestárnoucí) Kubrickovu mistrovskou záležitost, zejména pak z hlediska V-I-Z-U-A-L-I-T-Y. Tolik překrásných, dobovou atmosférou vysloveně nasáklých záběrů, které by se daly okamžitě zarámovat a pověsit na zeď, uvidíte jen v málokterém filmu... 90 % ()
Thackeray byl génius. Kubrick též. Tady se nadálku střetli v interpretaci Thackereyho díla. Hodně krutá a nemilosrdná satira, především vůči hlavní postavě, na jedné straně - takřka "laskavé porozumění" na straně druhé. Naprosto jiná vyústění knihy a příběhu. Proč? Doba je prostě jiná. Naléhavost kritiky odpadla, citelná ironie již naštěstí nikoliv. ()
Sága rodu Barryů, později Lyndonů, je opět jako u MP od začátku vyprávěný příběh. Samotný děj je Kubrickovým zpracováním doveden ad absurdum k téměř čisté dokonalosti. Historické exteriéry krajiny mají v jeho šerosvitu magickou sílu a stáváte se jakoby návštěvníkem uchvacujících obrazů v Louvru. Jeho oko fotografa a fotografické počátky z roku 1945-1950 v něm zanechaly a dále rozvíjely vytříbený vkus pro kompozici, sladění detailu s děním a experimenty s barevným laděním. Perfektcionizmus mu zde v žádném případě není cizí, přihlédneme- li na snímání filmu pomocí technikou "steadycam", bez pomoci umělého osvětlení a s přístroji vyvinutými pro NASA, docílil opravdu nezapomenutelných záběrů. Jak již zde někdo řekl o BL: Jeho bolestná krása vás dostane na kolena. Velká škoda, že jeho další historické téma "Napoleon", které již měl do detailu propracované a připravené, nebylo vubec použito a upadlo v zapomnění............... ()
Pomalu plynoucí, naprosto nepředvídatelný a až intimní příběh jednoho člověka, který silnou měrou ovlivnil osudy mnoha lidí. Kubrick předkládá svoje nejvelkolepější dílo rozvážně, snad až poněkud nevyváženě, ale každá, i ta sebemenší scéna, má v konečném důsledku své opodstatnění. Navíc pro hlavní roli vybral toho pravého představitele, Ryana O'Neala, který svůj herecký um nejvíce předvedl v pozvolna gradovaných scénách karetní hry nebo přerušeného koncertu. Vadou tak zůstává vypravěč, který sice dobře vyplňuje hluchá místa, ale zároveň svými usměrňovacími řečmi uškodí napětí z dalšího dění. ()
Napodruhé (a v restaurované verzi v kině) plně doceněno. Sice mám pocit, že bych to musel vidět ještě minimálně dvakrát, abych upřesnil mé nekritické nadšení a zmohl se na výstižnější superlativy než "Kubrick byl prostě jinde", ale i tak můžu říci, že nádherněji natočený životopis z žádného filmového archivu asi nevyhrabete. Kubrick nejenže maluje plátna lépe než Bertolucci, ale především, s chytrou výpomocí zábavného ironického komentáře, naprosto suverénně vypráví a tříhodinový osobnostní portrét povyšuje každým promyšleným střihem nebo hudebním doprovodem, jako bublina ve vodováze udržujícím požadující rytmus výpravy, na nejvyšší filmové umění. První dvě třetiny jsou sice pro rychlejší střídání lokací a zásadních zvratů nedostižné, ale i finální rodinná část nepostrádá ohromující formální preciznost a promyšleným vyústěním překonává i podobně laděný závěr Severu proti Jihu. A ještě jednou se musím užasle pozastavit čistě nad tím, jak film fantasticky vypadá a jak špičkově diriguje vše na mizanscéně, takže kameře většinou stačí jen pomalé oddalovačky nebo horizontální jízdy - například u karetní scény je fascinující, že vždy jen jedna postava zvedne zrak od stolu, zatímco ostatní ho mají sklopený. A třešničkou na dortu je pak vynikající výkon Ryana O'Neala.. Takže jo, Kubrick byl jinde. ()
Galerie (205)
Zajímavosti (30)
- Irsko stále disponovalo mnoha původními domy z 18. století, a tak se Stanley Kubrick rozhodl natáčet tam. Některé domy byly ovšem zpřístupněné veřejnosti, a tak se muselo občas natáčet mezi jednotlivými prohlídkami. Filmování v Irsku muselo být náhle přerušeno, když Kubrick obdržel výhrůžky ze strany IRA – kvůli filmu se totiž po Irsku promenádovali angličtí vojáci, a to jen tři roky po „Krvavé neděli“. Natáčení se okamžitě přesunulo do Anglie. (Rattlehead)
- Medzi rokmi 1915 a 2013 sa v Amerike posielali dotazníky kinárom (mala to na starosti Quigley Publishing Company), v ktorých mali vedúci kín zvoliť TOP 10 najväčších filmových hviezd roka. Štúdiá na výsledky tejto štúdie dosť dali a dokonca podľa toho diktovali obsadenie hlavnej úlohy Barryho Lyndona. Stanley Kubrick sa musel rozhodnúť medzi pánom číslo 5 za rok 1973 (Robertom Redfordom) a číslom 2 (Ryanom O'Nealom), inak by mu Warnerovci nedali peniaze na nakrúcanie. (classic)
- Stanley Kubrick lpěl na každičkém miniaturním detailu a chtěl, aby film pořádně zachytil také dobové malby na stěnách. Rozhodl se tedy nepoužívat umělé osvětlení a všechny scény jsou osvětlené přirozeným světlem nebo světlem ze svíček, kvůli čemuž musel používat superrychlé 50mm čočky na kameru, které vyvinulo NASA pro natočení přistání Apolla na Měsíci. (Dr Lizal)
Reklama