Kapitán

Tohle byla opravdu válečná lahůdka. Filmu moc pomohla jeho nebarevnost, která vždy alespoň u mne umocňovala sychravost a zimu jara 45. I ta krev ve snímku černá tak nějak vypadá brutálněji než ve své přirozené rudosti. Příběh je to značně neuvěřitelný, o to větší div, že se stal. Ač má skoro 2 hodiny, divák se nenudí ani minutu. Při sledování mne mimoděk napadla replika z Richarda III od W. Shakespeara - ,,Jak divně k cíli! Vinou všech svých vin dál musím kupit zločin na zločin,“. Kam až opravňuje záchrana vlastního života zajít? Willi Herold si s nějakým svědomím hlavu nelámal ani s důsledky svých činů. V tom je celá ta zrůdnost. Bestie s lidskou tvářičkou, tak se mu po válce říkalo. Na svém kontě měl smrt skoro 200 lidí. Němci konečně bez příkras a dost naostro natočili válečné drama mapující konec války v Německu a zvěrstva s tím spjatá. Měl bych tam pár výhrad, například hned v začátku filmu to krásně osvícené město pouličními lampami... Zatímco štábní vozidlo má krytá světla kvůli zatemnění, město šajnilo do dálky... Pak ten jeden výstřel na ten Thunderbolt či co to bylo... Základní pravidlo v roce 45 když se objevilo letadlo, bylo utíkat od auta do lesa a co co nejdále. Spojenecká letecká převaha byla zdrcující a letectvo útočilo i na povozy! Ten jeden výstřel si koledoval o opakovaný přesnější nálet... I to tažení auta poté co mu došel benzín... mno... Ale to jsou detaily a nic nebrání tomu abych po téhle pořádné válečné hutné porcičce dal 5 lahví šnapsu! Škoda jen těch závěrečných titulků, přeci jen by se Němci měli držet krapet více u země... to závěrečné šacování lidí... no nevím... * * * * * (04.10.2018)

Nemecká sebareflexia pokračuje? V krátkom časovom úseku som sa dostal k druhému filmu o násilí na nemeckých dezertéroch (prvý Boh je s nami, 1970). Aj v tomto druhom filme natočenom podľa skutočnej udalosti nás filmári presviedčajú, že samotná 2. svetová vojna je nevyčerpateľnou studnicou rôznych udalosti, ktoré sa pomaličky odkrývajú vďaka otváraniu archívov. Film nám vyvracia mýty, že vojaci Wehrmachtu boli len profesionálni vojaci, ktorí sa nezúčastňovali masakrov a genocíd, že to robili len vojaci SS. Willi Herold (1925), o ňom je tento film, bol členom Hitlerovej mládežníckej organizácii (Deutsches Jungvolk pre 10 až 14 ročných) a keďže sa nezúčastňoval pravidelných cvičení bol v roku 1936 vylúčený a povolaný do ríšskej pracovnej služby. Dňa 9.9.1943 dostal povolávací rozkaz počas prác vo Francúzsku na Atlantickom vale a dňa 30.9.1943 nastúpil k 2. výsadkovému pluku v Tangermünde. Odtiaľ nasledoval front do Talianska kde v bitke o Nettuno a následne o Monte Cassino zničil 2 britské tanky a bol povýšený na desiatníka a obdržal vyznamenanie "Železný kríž II. triedy". V marci jeho jednotka bola stiahnutá do Nemecka a začiatkom apríla Herold dezertoval od svojej jednotky. V blízkosti mesta Gronau našiel opustené auto s uniformou kapitána Luftwaffe, obliekol si ju a od toho okamžiku predstieral, že je dôstojníkom, ktorý okolo seba zhromažďoval túlajúcich sa vojakov. Keď došiel do tábora II. Emsland (tu bolo zadržaných 2500-3000 nemeckých dezertérov), úskokom prevzal velenie nad táborom a od 11.4.1945 jeho komando začalo vraždiť väzňov. Za 8 dní zabili viac ako 120 väzňov. 19.4.1945 tábor bombardovali spojenci zahynulo ďalších 50 väzňov a zbytok sa rozutekalo po okolí. Heroldova skupina opustila tábor a páchala ďalšie vojnové zločiny, obesili poľnohospodára v meste Leer vo Východnej Frízii, zavraždili 5 Holanďanov za údajnú špionáž až v Aurichu ich zatkli miestni nemeckí obyvatelia. Falošný kapitán sa ku všetkému priznal a bol prevezený na súd k námornej základni. V chaose posledných dní vojny bol omylom prepustený a odišiel do Wilhelmshavenu, kde vykonával svoju profesiu kominára. 23.5.1945 bol zatknutý za krádež chleba a až potom mu bola dokázaná vina a spravodlivo potrestaný bol aj so svojimi 13 kumpánmi britskými vojakmi. Za dokázanú vraždu 172 ľudí bol 14.11.1946 popravený sťatím, ako vojnový zločinec, vo Wolfenbütteli. Film je predkladaný tak, že nie len Willi Herold je vinníkom, ale vinný je celý systém. Ide o film o násilí odkiaľ neexistovali žiadne zadné dvierka. Veď za posledné týždne vojny bolo zastrelených viac ako 8000 nemeckých vojakov dezertérov. Film vychádza z autenticity, šokujúcich ale realistických momentov keď uniforma samotného človeka nerobí, ale dáva mu pocit sa preukázať takým, aký v skutočnosti je. (10.09.2018)

Kdybychom neměli druhou světovou válku, tak bychom si ji museli vymyslet. To je mor, vážně... Fakt je ten, že hodně příběhů vytěžených filmem je opravdu nevšedních a zajímavých a o Kapitánovi to platí jistě taky. Ta doba byla naprosto šílená a to by bylo, aby nás, které hubí maximálně autonehody a rakovina, nechávalo něco tak extrémního v klidu. (29.11.2019)

Těsně před úplným koncem druhé světové války vznikl šokující příběh německého vojáka, který pro záchranu svého života zfalšoval svoji totožnost. Zatímco on svůj nový život jen předstíral, autorita uniformy fungovala jako meč Hitlera. Sama uniforma sice člověka nedělá, ale dává mu moc být takový, jaký ve skutečnosti je. Výborný, mírně artový film s občasnou děsivou hudbou, v závěru ovšem trochu lapající po dechu. 80% (09.09.2018)

Robert Schwentke se konečně po všech těch snímcích v Hollywoodu vrátil do své domoviny a natočil nesmírně sugestivní a emocionálně drtivé válečné drama. Člověk by při sledování tohoto filmu snad ani nevěřil, že se tento příběh doopravdy ke konci druhé světové války stal, ale opak je někdy pravdou. Černobílé filmy rád ocením, pokud se k nim tento nevšední filtr hodí. A Kapitána bych si již teď nedokázal představit barevně, v mnoha momentech mi to připomínalo Schindlerův seznam (takový kompliment obdrží málokterý film). Co se týče hereckého obsazení, tak si nemám nač stěžovat, hlavní postava ztvárněná Maxem Hubacherem bezchybná, tento mladý herec se fakticky zaskvěl. I vedlejší role se kastingově vydařily na jedničku s hvězdičkou. Akce se zde moc nedočkáte, Kapitán si spíše zakládá na perfektní stísněné atmosféře a parádním dialogům, z nichž budete jako na trní. Kdo neviděl, tak doporučuji. A pokud si najdete čas, tak si i přečtěte něco málo o tom opravdovém příběhu. Stojí to za to. Za mě dávám 83 % (04.07.2020)