Zoku Sugata Sanširó
Sanshiro Sugata II
Režie:
Akira KurosawaScénář:
Akira KurosawaKamera:
Takeo ItóHrají:
Susumu Fudžita, Dendžiró Ókóči, Jukiko Todoroki, Masajuki Mori, Seidži Mijaguči, Ičiró Sugai, Rjúnosuke Cukigata, Kokuten KôdôObsahy(1)
Sugata Sanshiro po dvou letech, aneb pokračování příběhu o stále nesmiřitelném adeptovi judo. I tentokrát musí vybojovat několik soubojů. Nejdříve se střetne s americkým boxerem, poté má co dočinění s bratry bojovníka, kterého porazil o dva roky dříve. Kurosawa natočil film krátce po japonské prohře ve 2. světové válce. Snímek tedy vyznívá protiamericky, zvláště z pohledu vměšování americké kultury a sportu do Japonska. Proto film nebyl nikdy uveden v USA. (KrystofD)
(více)Recenze (10)
Aj napriek tomu, že to má národný charakter a Američania tu dostanú na frak, je tento film výborný práve v tom, ako krásne korešponduje s Kurosawovov prvotinou. Obidva diely Sugata Sanshira v sebe nesú určitú filozofiu a morálne poučenie. Tým, že táto druhá časť sleduje línie vytvorené v prvej časti vytvára komplexnosť vďaka ktorej mi prišiel tento film nielen zábavnejší, ale aj krásne doplňujúci. Iste, vek tam cítiť. Ale to finále v snehu je aj napriek jednoduchosti parádne. Obidva diely sú tak starožitnou vzácnosťou. A hlavne sú dynamické, akčné a zábavné. Aspoň ja som v tomto prípade bavil. ()
Dvojka mě bavila drobet víc než jednička, možná i proto, že expozicí čas opravdu neztrácela a k cíli směřovala mnohem svižněji. V úvodních minutách jsem si dokonce říkal, že snad až čistokrevně "akčně" (judo vs. západní, pokleslý, buranský box), což však nevydrželo a o cti, životní cestě a záchraně tradičních bojových umění se samozřejmě mudrovalo. Naštěstí i s příjemným humorem. To zápasy už bohužel vypadaly z dnešního pohledu srandovně (jak proti boxu, tak karate). Jasná tendenčnost (až "protiameričnost"), jako že i prohrát lze důstojně a poté s nadějí vyhlížet světlejší zítřky, se dala snadno pochopit (rok 1945). ()
Velká legenda Judo 2 vykoukla na svět za časů druhé světové války, proto zní tím nacionalistickým tónem. Alespoň zde si to Japonsko mohlo vyřídit s nenáviděnými Američany po svém, navíc tato zápletka byla v béčkovém žánru bojové akce znovu využita i v budoucnosti. Judo je představeno označením duchovního povznesení člověka a odpor je marný. Cílem se stává nalezení vnitřní harmonie a poražený protivník si zaslouží schovívavost a soucit. Povzbuzuje se procítěným naléháním národní uvědomění, rozhodující jsou pocity a legenda dospívá ke svému spásnému osvícení. Hlavní postavou japonského přesvědčení je Sanširo Sugata (sympatický Susumu Fudžita), živoucí ikona juda. Je pokoušen, je hecován, je provokován, svádí morální souboj, tápe v rozervanosti, tuží čest a nachází vyrovnání a očištění. Skutečný vítěz lidskosti bez poskvrny. Důležitou postavou je Tešin Higaki (zajímavý Rjúnosuke Cukigata, též v roli jeho staršího a pokornějšího bratra Gennosukeho), vzteklý mstitel bratrovy potupy. Soustředěné násilí je po zásluze potrestáno. K výraznějším postavám patří Šogoro Jano (příjemný Dendžiró Ókóči), Sanširův moudrý mistr, vedoucí neohroženého žáka k duševnímu vyrovnání. Respekt především. Z dalších rolí: nejmladší a duševně chorý Gennosukeho bratr Genzaburo Higaki (Akitake Kôno), lehká obřadnost romantické cudnosti Sajo (Jukiko Todoroki), či starý buddhistický mnich Saiduči (Kokuten Kôdô). Velká legenda Judo 2 staví dramatické střety vnitřní i vnější, působivost je zformována v obrazových kompozicích. Vlastenecká uvědomělost je váženým charakterem. ()
Světoznámý japonský režisér Akira Kurosawa ihned po konci druhé světové války sáhl po své úspěšné prvotině a natočil pokračování, bohužel ve svém pojetí značně kontroverzním. Prostinký příběh o zápasech japonských bojovníků proti americkým. Kontroverzním je snímek proto, že i dnes je z toho cítit nenávist k USA. Obzvlášť první polovina příběhu vyznívá značně propagandisticky, až to vyvolává dojem, že tak bylo učiněno snad i na politickou objednávku. Proč k tomu Kurosawa použil postavy svého výborného prvního snímku budiž záhadou. Příběh je skutečně tak skromný, že je klika, že stopáž snímku nedosahuje ani devadesát minut. To by divák snad dříve usnul, než by se dočkal finále. Zajímavý děj? Napětí? Nějaká filozofická myšlenka? Ani omylem. I ta levná studiová výprava vznáší do celého konceptu značné pochybnosti. Tento film je zkrátka tak nevýrazný, že je ztráta času na takové dílo jenom pomýšlet. ()
Navzdory hodnocení mi dvojka přišla o fous vyzrálejší než jednička. Také se sice nejedná o bůhvíjaký šlágr, u blu-ray verze byl občas strašlivý zvuk i obraz, ale svým způsobem mě bavilo sledovat střety různých tradičních japonských bojových technik. Velkým zatraktivněním byl i souboj proti amerikánskému stylu - boxu. A i když to tak nemělo působit, závěrečný souboj je neskutečně vtipná groteska, hlavně když záporák pořád řve jako nachcípaná godzilla. Právě díky této zábavné vložce přivřu obě oči a tu nejslabší čtyřhvězdu, co jsem snad kdy udělil, tomu dám. ()
Reklama