Zoku Sugata Sanširó
Sanshiro Sugata II
Režie:
Akira KurosawaScénář:
Akira KurosawaKamera:
Takeo ItóHrají:
Susumu Fudžita, Dendžiró Ókóči, Jukiko Todoroki, Masajuki Mori, Seidži Mijaguči, Ičiró Sugai, Rjúnosuke Cukigata, Kokuten KôdôObsahy(1)
Sugata Sanshiro po dvou letech, aneb pokračování příběhu o stále nesmiřitelném adeptovi judo. I tentokrát musí vybojovat několik soubojů. Nejdříve se střetne s americkým boxerem, poté má co dočinění s bratry bojovníka, kterého porazil o dva roky dříve. Kurosawa natočil film krátce po japonské prohře ve 2. světové válce. Snímek tedy vyznívá protiamericky, zvláště z pohledu vměšování americké kultury a sportu do Japonska. Proto film nebyl nikdy uveden v USA. (KrystofD)
(více)Recenze (10)
Dvojka mě bavila drobet víc než jednička, možná i proto, že expozicí čas opravdu neztrácela a k cíli směřovala mnohem svižněji. V úvodních minutách jsem si dokonce říkal, že snad až čistokrevně "akčně" (judo vs. západní, pokleslý, buranský box), což však nevydrželo a o cti, životní cestě a záchraně tradičních bojových umění se samozřejmě mudrovalo. Naštěstí i s příjemným humorem. To zápasy už bohužel vypadaly z dnešního pohledu srandovně (jak proti boxu, tak karate). Jasná tendenčnost (až "protiameričnost"), jako že i prohrát lze důstojně a poté s nadějí vyhlížet světlejší zítřky, se dala snadno pochopit (rok 1945). ()
Aj napriek tomu, že to má národný charakter a Američania tu dostanú na frak, je tento film výborný práve v tom, ako krásne korešponduje s Kurosawovov prvotinou. Obidva diely Sugata Sanshira v sebe nesú určitú filozofiu a morálne poučenie. Tým, že táto druhá časť sleduje línie vytvorené v prvej časti vytvára komplexnosť vďaka ktorej mi prišiel tento film nielen zábavnejší, ale aj krásne doplňujúci. Iste, vek tam cítiť. Ale to finále v snehu je aj napriek jednoduchosti parádne. Obidva diely sú tak starožitnou vzácnosťou. A hlavne sú dynamické, akčné a zábavné. Aspoň ja som v tomto prípade bavil. ()
Dvojka je teda hodně slabá, oproti celkem dobré jedničce. Opět tu bylo zbytečně pomalé tempo, ale tentokrát se k tomu přidal slabý a nezáživný děj (navíc je v něm dost vaty - třeba celá ta romantická linka je absolutně nevyužitá a tím pádem zbytečná). Akce taky ubylo, navíc ta závěrečná scéna působí spíš směšně, jako celá ta postava toho (asi) postiženého. Možná nebyl, ale rozhodně se tak choval. Největším kladem tu je perfektní kamera a hned po ní pár zajímavých mouder, ale bohužel tím klady končí. Btw, dobrodružné to (stejně jako jednička) fakt není. 2* ()
Pokračovanie je spracované v duchu prvého filmu. Pomalé zábery, skôr bez slov, málo súbojov - dokonca o dosť menej. Okrem zápasu s Američanom v ringu už len ten záverečný s karatistom, keď to vôbec ide nazvať súbojom. Človek sa naň teší, súboj mi však pripomenul kultový startrekovský boj Kirka s Gornom. Niektoré myšlienky o japonských bojových umeniach sú ale fajn. Určite to však nie je akčný, a už tobôž nie dobrodružný film. ()
Druhá Judo Saga je dost podobná jedničce. Žádný nezapomenutelný pilíř Kurosawovy kariéry to není. Příběh je banální. Sam Cheeovi se tentokráte staví do cesty dvojice bratrů záporáka z jedničky je fakt vyvedaná. Jako vystřižení z mangy. Jeden je fakt děsnej parchant a druhý ještě k tomu blázen, co sebou nosí pořád větvičku. Opravdu zajímavé charaktery. Dalším nepřítelem hlavního je americká kultura násilně implantovaná do tehdejšího Japonska. Tento film je skutečně laděn dosti protiamericky, američani jsou zde popsáni jako brutální kulturní barbaři. Vzhledem k době vzniku se není čemu divit. A závěrečný souboj je vskutku zajímavě nasnímán s ohledem, že byl natočen v roce 1945. Film tedy není žádné veledílo, ale rozhodně má co říct. ()
Reklama