Režie:
Emir KusturicaKamera:
Vilko FilacHudba:
Goran BregovičHrají:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Lazar Ristovski, Mirjana Jokovič, Slavko Štimac, Ernst Stötzner, Srdjan Todorovič, Mirjana Karanovič, Milena Pavlovič (více)Obsahy(1)
Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatekle sklepů v nevědomosti - jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch - tím však celý příběh zdaleka nekončí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Když hodíte do kotlíku s vroucím olivovým olejem Mikiho Manojlovice, Slavko Štimace, Mirjanu Karanović a Gorana Bregovice-míchá Kusturica...Může to být něco blbýho? Nemůže. Rejža se semtam ustřelil v časových rovinách ale budiž mu opdpuštěno. Film nese poselství totožné s názorem staré paní jménem Milka Juraga (asi už nežije). "Vy Češi si pořád stěžujete, že je u vás kosa nebo smog. Víte hovno. U nás je pořád hezky a všechno sklidíme 2x za rok. Bohužel je tu furt nějaká zasraná válka. Bože kolik jsem jich už prožila!" ()
Pre mňa jeden z vrcholov európskeho filmu deväťdesiatych rokov vôbec. Emir Kusturica je jednoznačne najlepší žijúci európsky režisér a jeho Underground ponímajúci 50 rokov juhoslovanskej histórie je hlboký, dojímavý zároveň tak optimistický, tak slovanský, že ho cudzinec len ťažko pochopí v celej jeho bolestnej kráse, ktorá miestami vyvoláva úškľabok, ale úškľabok sardonický. ()
Goran Bregovič, trúbky, chytľavý hudobný motív, peniaze letia vzduchom, spieva sa, strieľa, kričí...To je typický prvom Kusturicu , ktorý nájdete takmer v každom jeho filme. Úvod je naozaj skvelý, bombardovanie mesta i zoo, čistenie topánok kocúrom(dobre som sa zasmial), výborne zladenie starých dobových záberov s tými novými. Dej samotný o úkryte v podzemí, kde uprchlíci mylne čakajú na koniec vojny 20 rokov je dobrý a dá sa na tom stavať. Film má mnoho dobrých a vtipných momentov, ale nájde sa i niečo zbytočné a skrátenie by filmu pomohlo. Z ešte dlhšieho director´s cut by sa snáď dalo niečo zaujímavé vybrať. Zbytočné mi prišli scény okolo natáčania s dvojníkmi hlavných postáv. Naopak také veci ako strieľajúca opica z tanku vás pri Kusturicovi neprekvapia. Vo výsledku je to taká jeho typická divočina, ktorej by som po niekoľkých úpravách snáď dal plný počet, ale to by som v strižni musel sedieť ja. 80%. ()
Emir Kusturica natočil strašně zlej a nebezpečnej film, že by s trochou nadsázky mohl sedět v Haagu vedle kolegů Mladiče a Karadžiče. Extrémní hodnocení je možná nefér vzhledem k bombastický hudbě Bregoviče, velmi solidnímu hraní a dobrým filmařským nápadům, ale tahle především ideologická zrůdnost mně nedává na výběr. Do prdele, Emire, copak si vážně myslíš, že jugoslávský lid je jen směsice alkoholiků, zlodějů a děvkařů, kteří se rozhodli kalit po zbytek svýho života? Copak partyzánský odboj za druhý války byla jen záminka ke krádežím a obohacování se? Fakt si myslíš, že Titova vláda se dá přirovnat k zamknutí lidí do sklepa? A vážně a tady seš kretén non plus ultra, chceš Jugoslávii jako velkou srbskou říši, kde ostatní etnika jsou méněcenná? Ne etnická a náboženská různorodost, ale kryptofašismus lidí jako Kusturica nebo Miloševič stojí za rozpadem Jugoslávie. Josip Brož se obrací v hrobě. ()
........Kontroverzní, tragikomický Underground nabízí těžkou satiru, drastický černý humor, líbivou, říznou Bregovičovku. Kusturica svůj protiválečný snímek pojal s velkou ironií a nadsázkou. Zeširoka odhalil divokou balkánskou krev, charakter a sled jugoslávských dějin. Jeho velkým rozmáchlým gestem bylo 9 hodin natočeného filmu a 6 hodin zkomponované hudby. I přes velké síto nakonec zbylo kolem 3 hodin zuřící vichřice a řvoucí dechovky.......... ()
Galerie (10)
Zajímavosti (6)
- Natáčanie filmu začalo na jeseň 1993 a trvalo do začiatku jari 1995. Okrem územia Srbska, sa natáčalo v Nemecku, Bulharsku, Českej republike. (MikaelSVK)
- Chlapa vyjednávajúceho pri nákupe zbraní si zahral režisér Emir Kusturica. (MikaelSVK)
- Režisér Emir Kusturica hrozil ukončením práce na filmu poté, co srbská kritika označila film za propagandu sjednocené Jugoslávie. (mi-ib)
Reklama