Tenkrát v listopadu

Asi budu souhlasit s ostatními kolegy, že manifestace až příliš vybočovala z linie sociálního dramatu a vůbec tam nesedla. Jinak jsem jako většinou s tvorbou polské kinematografie spokojená. Asi bych to nebyla já, protože ve výsledku jsem se nejvíc zajímala o pejska. Je pro mě těžko uvěřitelné (ale kdo ví), že i v tomhle marasmu dokázal syn chodit na vysokou. Když si odmyslím některé škrábance na tomhle snímku, tak jdu na čtyřku s klidem. (03.11.2020)

Úmysl podat zprávu o naprosto disfunkčním sociálním systému se mi - coby levicově orientovanému liberálovi - zamlouvá. Blbé je, že provedení prostě nedrží pohromadě. 20 minut záběrů na naroubovaný pochod polských nacionalistů patří spíš do nějakého dokumentu a hledání zaběhnutého psa mě zajímalo tak pět minut z celkové stopáže. (06.08.2018)

Som dosť v rozpakoch. Na jednej strane tu je celkom slušná sociálna dráma a na strane druhej totálne nefunkčný príbeh, ktorý plynie na pozadí širších udalostí. Spolu to nefungovalo. Kým boli na obraze iba matka so synom, tak to bolo fajn, akonáhle však sa do toho zamontovalo viac ľudí, tak nastúpila nuda. Nedomyslené... Slabší priemer. 55/100 (31.10.2020)

Pro mě trošku nešťastná kombinace silného sociálního dramatu, který bylo bezchybný. Nádherně vypravěný, nasnímaný a člověk se jen děsí, aby se nikdy v podobný situaci neocitl. Dost mě vadila pasivita mámy, přišlo mě jako kdyby úplně rezignovala, budiž, ale nechat v těch existenčních sračkách koupat svýho syna , to teda docela fuj. Druhá část filmu je dobývání nácků nebo nacionálů do squatu, vůbec mě to tam nepáslo, kontext nula, jak kdybych najednou byl v jiným filmu se stejným psem. Vysral bych se na to a dotáhl sociální zápletku, ta měla sílu a nosnost. Exekuční uřednice byla na plátně jen chvíli, ale titul odporná filmová postava, bohužel často nejen filmová, že ? získala s naprostým přehledem. Přemýšlím co za lidi může dělat tuhle práci, protože pokud se někdo ocitně v podobný situaci, tak jednat s ním jako s hovnem, to může jen dvojitý hovno. (25.09.2018)

Moji oblíbení uživatelé dávají za tři, dám také za tři. Moji oblíbení uživatelé říkají, že film není konzistentní, přidám se k nim, protože tu také nacházím tři problémové okruhy, které mi nejdou zcela sladit: 1. Adorace psa, 2. Vyhoštění ze společnosti, 3. Velké katolické Polsko. Ad 1: Pes nalezenec (tedy neznámý, neznáme ho od štěněte, stejně jako matka), pes tulák, pro nějž se riskuje existence a později i život, je jakýmsi (nejspíš už jediným) pojítkem mezi matkou a synem. Nespíš nečím podobným, čím je pro Velkopoláky katolická církev. Ad 2: Matka a syn přišli o přístřeší. Divákům přitom vstávají hrůzou vlasy na hlavě, ale zdá se, že jim to ani příliš nevadí, že pes je dobrou záminkou propátrat všechny možnosti azylů. Matka se nakonec uchytí ve squatu a synek u dívky, ale víme, že obě existence jsou jen dočasné. Ad 3: Manifestace spojená s pogromem, avizovaná již na začátku filmu, diváka spíš zaskočí, než aby si rychle dokázal uvědomit, o co se tu vlastně jedná... Aktuální závažnost filmu tím nechci nijak popírat a také se domnívám, že nám Polsko brzy nabídne, tak jako již nabídlo (např. "Edi"), další filmy s podobnou tématikou. (24.10.2020)