Vrah mezi námi

Staručká záležitosť je dobrá v tom, že poukazuje na davovú psychózu. Na vlnu, ktorú môže spôsobiť sled udalostí, na udavačstvo a upodozrievanie. Tejto umeleckej stránke filmu rozumiem, je stvárnená dobre. Príbehovo som ale nebol stopercentne zaujatý, čo je pre mňa zásadná vec. V každom prípade je ale zaujímavé sledovať film natočený len chvíľku pred tým, než sa Adolf dostal k moci, vidieť tu dobu, domy, priestory akoby naživo. (18.07.2016)

Tak tohle je pro mě hodně těžké. Snímek jsem nebyl schopen zvládnout na jeden zátah a rozdělil jsem si ho na 2 dny. V ten první se mi rozhodně líbila atmosféra, ovšem to bylo asi tak vše. Šlo to úplně mimo mě. Námět se mi zdál značně nezajímavý, často mě rozladila absence jakéhokoliv zvuku v některých scénách ( i když tam nepochybně být měl), bylo to také nebetyčně zdlouhavé. Některé pasáže nabízely desítky vteřin bez jakéhokoliv pohybu, zvuku, natožpak dialogu a i když jsem se na M hrozně moc těšil, odložil jsem jej na další den a bál jsem se, že ho potopím skutečně děsivým hodnocením, což jsem určitě nechtěl. Avšak nadešel den druhý a zbývajících cca 45 minut jsem hltal s nadšením, byl jsem u vytržení a nezbývalo mi než valit oči. Pak se mi tedy nabízí několik otázek. Byl jsem skutečně první den v tak špatné náladě? Tak nesoustředěný, že jsem vůbec nedocenil kvalitu? Nebo je skutečně závěr o tolik lepší, než celý zbytek filmu? (20.06.2006)

M je užasným dokladem toho, jak se (ne)povedl přestup z němé éry na mluvený film. Nepřítomnost hudby a spousty zvuků možná veřejnosti vadí, ale ve mne to vyvolávalo větší temnotu a požítek. Fritz Lang to opravdu zvládl a skoro po 80 letech se na to dívá stejně skvělě, jako kdysi. Musím uznat, že jsem to oddaloval hodně dlouho, asi jsem podvědomně tušil, že to budou umělecké orgie. Peter Lorre se prostě narodil pro role úchylů, vymetecnů a takový slizkých padouchů, které ztvárňoval vždycky s takovým nadhledem a gracii. Dokonalé, stejně veliké jako Metropolis. (19.09.2008)

Hm, takže vrah zabil už sedm dětí, ale ve městě se nikdo nebojí a holčička jde dobrovolně s cizím pánem pro balónek? Už ta úvodní premisa, kdy se město bojí vraha dětí, a rodiče jim nedají pořádnou instruktáž, mi přišla divná. Potom mi přijde divné, že slepý prodavač balónků se neozval hned na policii, že u něho někdo dítěti kupoval balónek zrovna v den vraždy - slyšel jak mluvit dítě, tak pískání vraha. A podobné nejasnosti a podivnosti se dějí dál a dál a přijdou mi divné. (Třeba při zátahu má zloděj kožešin v kapse noviny, kde se zrovna o krádežích píše, tak, aby je inspektor viděl, nezahodí je. Žebráci hlídají na každém rohu, ale podezřelého muže, který se motá kolem jednoho děcka, nezaregistrují nebo tam zrovna jako z udělání nejsou. Máte na sobě označený kabát, a ani si znamení nesmyjete, ani kabát nezahodíte? V jedné větě si zloději řeknou, že mají tři minuty, a hned na to, že mají čas jen minutu. Několikadesítekstránkový protokol pro komisaře o vloupání do kanceláří vznikl během chvilky?) Ukecaná první část včetně razií a různých jednání různých lidí, co a jak dělat, mi přijde zdlouhavá, ukecaná nebo prostě zbytečně dlouze natočená. Ano, jsou tam určité inovátorské kameramanaské postupy, ale není jich tolik, aby z toho člověk padal na zadnici. (Na druhou se tam objeví i pár kameramanských prohřešků, třeba stín kamery při nájezdu na besídku kavárny.) Často mi to přijde snímané spíše jako dokument. A Peter Lorre mi tady s těma vytřeštěnýma a vypoulenýma očima připomíná spíše klauna, než hrůzostrašného vraha. Nejvíc mne naštvalo, že to vlastně nemá konec. Že film hledá vinu v matkách, které se dostatečně nestaraly o děti (tak jistě, jen jim zrovna praly prádlo a vařily oběd, že?). Přitom "žalující" má spíše pravdu v tom, že tenhle chlap se už jednou léčil, byl propuštěn, a pak zabil osm dětí - co dává naději, že nebude posléze propuštěn znovu a nebude znovu zabíjet? Ok, viděl jsem to, nelíbilo. (12.06.2017)

Hlídejme si svoje deti. My všichni :) __ Tak si zas a opäť môžem na konto pripísať ďalšiu klasiku. V podstate jediné, čo by som "M" dokázal vyčítať je mierne rozvláklá stredná časť (ktorú však rozhodne ospravedlňuje emotívne precítený záver a občasne žmurknutia k divákovi), absencia hudobnej stránky a niektoré scény, ktorým by sa šiklo prestrihať. Mimo toho Langovi skláňam poctu. Atmosféra, herecké exhibícia.. a..nádherná skladba "Le Halle du Roi de la Montagne", ktorú som si musel cestou domov neustále popiskovať. [MFF Cinematik 2011, PN] (13.09.2011)