Metropolis

Společně s Kubrickovou Vesmírnou odyseou vizuálně nejdokonalejší a esteticky nejvybroušenější film, který znám. Fritz Lang dokázal své monstrózní dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že navzdory stárnutí technologií výsledek neztratil na svém magnetismu a sugestivitě ani malý kousek, ba naopak, ta zvláštní stará patina jen zesílila funkcionalistickou precizinost a gotický rozmach tvarů. Podání obsahu, pravda, už přeci jen trochu zestárlo, leč přece jen ono "prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce" je v důsledku neobyčejně naléhavé a aktuální. Výtečná vizuální stránka posiluje plasticitu prostředí – na jedné straně až rituální prostředí industrualizovaného srdce města, na druhé straně moderní a přepychové pozlátko. Drama střetu mezi proletariátem (podzemním jádrem města) a buržoazií (smetánkou z povrchu, vedenou bezskrupolózním Johem Fredersenem) je sice rozprostostřeno na plochu pro současného diváka až nezdravě rozsáhlou, nicméně neustávající invence a obrazová preciznost, která svou kompozicí i tvarovou znepokojivostí jasně odkazuje k vrcholnému expresionismu apeluje na divácký požitek a dráždí ty buňky, které dokáže stimulovat jen skutečná filmová lahůdka. Metropolis je formálně naprosto dokonalý film, které se současné rychlokvašky, v nichž navzdory hi-technologiím není ani náznak umění, mohou jen závistivě dívat na paty. Je to zároveň film, který má jasné a přesvědčivé poselství. Obě složky tvoří nestárnoucí klenot, který mám po každém shlédnutím raději a ke kterému pociťuji stále hlubší úctu. (03.04.2006)

Je to tady. Viděl jsem legendární Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Tu krásnou metropolis, která v černobílých barvách vypráví o utrpení níských vrstev(dělníků) a božského života bohatších 10 tisíc. Viděl jsem ten film, o kterém jsem slyšel odkohokoliv kdo ho viděl. Původní verze filmu byla zničena. Kopie nemá takovou schopnost držet pohromadě a proto jsou chybějící scény vyplněny napsaným textem, který nám přibližuje ztracené denní na plátně. Osobně v Projektu 100 jsem shlédnul o hodně kratší verzi než je ta opravená 153 minutová. V novinách bylo napsáno 140 minut, ale skutečnost byla ještě o nejméně 20 minut jiná(a tedy i kratší). Film je to opravdu velmi zajímavý a chvílemi naprosto vyráží dech. Nejde se též ubránit chvilkovému pocity, kdy se opravdu musíte smát. Tento iflm není z dnešní doby a ne všichni vemou vše v tomto filmu (a některé až groteskní scény) bez humoru. Je to přelomoví film, který by si zaslouží být kompletní a dokonalý, ale i tak je moc krásný. Svět budoucnosti je zde popsán opravdu převědčivě. Bohatí vládnou chudí pracují. O tom vždycky vše bylo a bude. Fritz Lang však do filmu dostal i roboty a hlavně své vize. Např. vize syna vládce Metropolis při pohledu na vybuchující stroj a odchod dělníku dopekla je opravdu dokonalý. Nebo ubíhající čas směny, který se nekrátí, ale spíš naopak...a...Úvodní chůze dělníku je perfektní (a připomíná mi animatrix, který tímto filmem byl jistě velmi inspirován). Po shlédnutí tohoto filmu si všímám hodně odkazů, které novější filmy k této modle vytvořili. Metropolis navždy zůstane jedním ze stavebních kamenů filmu. (20.03.2005)

Mám velké dilema, jestli tenhle film hodnotit z hlediska dneška nebo z hlediska doby svého vzniku. Nepochybně musel být snímek koncem 20.let ohromným překvapením a sým technickým zpracování, tématem a vůbec vizí budoucnosti udělal asi velký skok v čase. Nicméně z dněšního pohledu mi určité věci ve filmu hodně neseděly - například hojně se vyskytující biblické motivy, přílišná schématičnost děje, ... Ale to neznamená, že by se mi film nelíbil. Jisté kouzlo to nepochybně má a když už nic jiného, tak jde alespoň o zajímavý studijní materiál k vývoji kinematografie (a také jazykový materiál - hlavně když provozovatelé kina neseženou české titulky a vy se musíte s chabou znalostí němčiny smířit jenom z originálními mezititulky, to je přímo "Gemütlisch" :-)) (09.03.2005)

Uf, tak konečně mám za sebou kompletní Metropolis (tedy kompletní z dochovaného, žel bohům nemám ve sklepení ukrytý kinosál vybudovaný za nacistické okupace, kde se skrývají jinak nedochované fragmenty filmu. A funkční Maschinen-mensch ve verzi Maschinen-Mädchen taky ne. Klatě), upřímně jsem se trošku bál, fragmenty které jsem viděl dříve na mě nepůsobili nijak zábavně (fragmenty díky tomu, že některé filmy na čt jsou uváděny pro ty, kteří nepotřebují takové zbytnosti jako spánek), jenže jako celek je to překvapivě funkční a na svou dobu zcela jistě geniální. Mohl bych tu blábolit o mnoha a mnoha věcech, které jsou tu super (triky, biblické odkazy, et cetera), ale omezím se pouze na konstatování, že pokud takovýto němý film téměř bez výhrad funguje i o devadesát let později, značí to, o jak výjimečné dílo se jedná. A to i pro mě, který nejsem na němé filmy moc zvyklý, ale i tak jsem si po chvíli navykl na specifické herectví a doufám, že si na Metropolis budu moct za pár let při stém výročí zajít do kina. Vhííííí. (28.06.2014)

Pokiaľ som pri občanovi Kaneovi napísal, že predbehol svoju dobu o hodne dlhý čas, môžem smelo napísať, že Langov Metropolis ju minimálne obrazovo a režijne predbehol aspoň o pol storočia. Metropolis je i napriek svojej stopáži a veku svieži, rezký a dovolím si tvrdiť že i v súčasnej dobe stále moderný film. Celé dielo je podriadené kulisám mesta budúcnosti, architektonicky a výtvarne zobrazeného tak, že i pri dnešnej technickej úrovni filmu je skutočne ťažké dosiahnuť efekt monumentálnosti neživého objektu a jeho dominancie nad človekom. Čokoľvek vo filme vidíme, máme pocit, že ľudia sú len akýmsi doplnkom neživého mesta, pôsobia viac ako mravce v laboratóriu než ako živé tvory v prirodzenom prostredí. Neexistencia možnosti zachytávať zvukovú stopu je kompenzovaná veľmi expresívnym herectvom všetkých hlavných postáv i komparzu. Otupenie a snaha o uniformitu robotníkov je zobrazovaná ich unaveným pochodom, Brigitte Helm nám tu podáva dualistickú dvojrolu vyslankyne dobra a industrálnej pokušiteľky z pekla – každú z nich zahrá pritom iba mimikou a telom úplne inak. Hlavne vo svojej „robotickej“kreácii je úžasná, lebo chvíľami som mal pocit, že do takých polôh vyskrúcať svoje telo snáď živý človek ani nedokáže. Lang a jeho herci skrátka elegantne porážajú výhody zvuku vo filme, dokonca tak, že si neviem predstaviť Metropolis v podobe súčasného ozvučeného filmu, pretože nemá podoba mu dáva nezameniteľné čaro. Vizuálne efekty z roku 1927 – najmä oživovanie androidky - sa môžu smelo rovnať i súčasnej produkcii a človeku skutočne ostáva rozum stáť, keď rozmýšľa nad tým ako pri stave súdobej techniky boli tvorcovia schopní vykúzliť tak dokonalé trikové scény. Jediným kazom Metropolisu je potom jeho scenár a trochu naivné posolstvo o možnosti sociálneho zmieru. Isto, príbeh a vyznenie filmu je podmienené sociálnohistorickým podhubím, na pozadí ktorého film vznikal. Avšak s prihliadnutím na to, že celá Európa sa v medzivojnovom období triasla, aby nenastal vývoj podobný v Rusku, pôsobí príbeh o tom ako sa nechala hlúpa robotnícka trieda zlákať k sebadeštruktívnej revolúcii proti zlému kapitalizmu za pomoci síl pekelných, aby si nakoniec robotníci i kapitalisti padli do náručia prostredníctvom srdca, ktoré spája hlavu a ruky, veľmi naivne až propagandisticky. Každopádne je to len malá škvrnka na štíte jedného z najúžasnejších a najvizionárskejších filmových počinov histórie. 10/10 Best of 2007 Nominee (08.01.2007)