Violet Evergarden

Že u děl KyoAni bývá audiovizuální stránka na špičkové úrovni, je v kruzích diváků anime všeobecně známo a jen málokdo by to mohl rozporovat. Že se jim šikovně daří podávat lidská dramata a psychologická díla, jsme se rovněž přesvědčili, a to především jejich počáteční tvorbou. Někdy se jim však namísto nápaditého díla podaří vytvořit pouhý kýč, a takovým příkladem je právě Violet Evergarden. Po přečtení synopse si lze snadno domyslet, jak se bude příběh o dívce bez emocí vyvíjet, ale zhruba do osmého dílu se tato prvoplánová zápletka drží v rozumných mezích. Občas to sice trochu smrdí patosem, ale není to nic, co by bylo větší vadou – právě audiovizuální stránka a zdařilé budování fikčního světa z toho dělají vcelku příjemnou podívanou. Někdy od devátého dílu však přichází velký pan Patos a začíná řádit zcela nemilosrdně. Do psej matere, prečo to všetko musí být tak patetické a vyumělkované?! Kde bylo možné vytvořit prostor pro emotivní scénu, tam ji tvůrci nacpali, kde bylo možné pustit na plné pecky orchestrální hudbu, tam ji pustili, a jakmile Violet už postopadesáté zmínila, že jí smaragdová brož připomíná oči mrtvého milovaného nebo při pohledu na ní začala zas a znovu pateticky vzdychat, pokoušela se o mě chuť jí tu brož narvat do hloubi vývodu vylučovací soustavy. Pokud si libujete v kýčích a sledujete anime proto, že chcete být dojati, případně je pro vás audiovizuální stránka nadevše, tak vám mohu Violet Evergarden směle doporučit – tohle anime je přesně pro vás. Já ten patos však stále ještě cítím mezi zuby. Slabší 3*. (24.01.2021)

"Máš krásné vlasy. Určitě si na nich zakládáš." "Chcete je prodat?" Naše Prťata o Violet Evergarden mluvila už dávno. Nevěděl jsem, co mám čekat, je to však velmi dobré (přestože to nedosahuje kvalit Made in Abyss)! Samozřejmě, animace je super a hudba seděla doslova výborně, to, co mě však zajímalo nejvíc, byl charakter samotné Violet a její bezemoční vojenské/strojové vyjadřování: "Drazí rodiče! Nemám co hlásit." Přestože se to časem obrušovalo, jak Violet začala rozumět a cítit (v úvodu jsem přemýšlel, zda není android), našlo se něco téměř v každé epizodě. Seriál hodnotím i se samostatnou bonusovou epizodou, která podle mě při závěrečném "čtení" dopisu představuje vrchol celé série.  ■ Na rozdíl od ostatních nemám pocit, že by poslední tři epizody k seriálu nepatřily - mají smysl z hlediska vývoje Violet a vývoje lidí kolem ní. (12.07.2023)

Nemám zde komentář a něc/kdo mi říká, že je nyní ten správný čas to napravit. Po skoro dvou letech mám brtuální problém si příběh Violet vybavit. Možná jeho hlavní kostru. Pamatuji si tak 5 postav a můj naprosto znuděný dojem. Je tedy naprosto logické, že ve mně toto anime skoro nic nezanechalo. Prioritně vzpomínám na úchvatnou animaci, která se v některých chvílích rovná s Makoto Shinkayem. Co se však emocí týká, pak je to naprosto prázdné. Pamatuji si hlavně to, že většina dílů byla příliš tlačená na pilu ohledně emocí. Autor vám vnucoval "tady brečte" a na toto já nejsem. Violet jsem si logicky neoblíbil, "její snaha pochopit lidské city, především ten dle romantických básníků nejkrásnější" byl naprosto tristní, stejně jajko její naprosto totální strojová povaha, která se až moc uměle postupně ohlazuje. Závěrem: Seriál je moc umělý. Graficky nádherný s totálně prázdným vnitřním aspektem, nucené pocity, nudné příběhy, terminátorské reakce... Nejvíce mne tu irituje fakt, že je vše udělané tak, aby "teď diváku plač, teď buď diváku v úžasu, teď se diváku směj". Nic není v příběhu. Je to napsané tak, aby se to líbilo lidem. Není to napsané tak, aby se člověk vcítil do příběhu. Grafika to nezachrání. Za tu samotnou dávám *navíc. A že zbývá hvězda jako hodnocení? Snad to o této sérii vypovídá dostatečně... Fullmetal Violet 35 % (16.02.2020)

Na první pohled to vypadá jako ta nejčervenější z červených japonských knihoven. Violet Evergarden - nejlepší z nejlepších písařek, která píše na zakázku ty nejlepší dopisy plné citu, pochopení a odpuštění. Přitom ona sama hledá význam slov „miluji tě“, která ji řekl její velící důstojník „major“. Jo, ona v té válce bojovala. A taky má mechanické paže. A je něco na způsob Robocopa a Terminátora… Na tomhle anime se mi líbí, jak dokáže skloubit romanticko lyrický příběh s tématikou takřka superbojovnice bez emocí a přitom to nikdy neuklouzne do patosu nebo vyložené kraviny. Má to velice krásnou animaci, dílů je tak akorát (ten 10. je vrchol) a po jejich skončení máte chuť pustit si další. (21.04.2018)

Violet Evergarden je pro mě obrovské pekvapení, neb jsem tomu dal šanci čistě náhodou a jak už u mě bývá zvykem, nečtu si o čem filmy či seriály vůbec jsou. Spolu s faktem, že vyhledávám spíše slice of life anime, byla sázka na fantasy/sci-fi poměrně "riskantní". Ale vyplatilo se! Pokud jste na tom podobně jako já, tak vás předem ujištují, že Violet Evergarden je tak civilní, jak jen to jde a zmíněné dva žánry jsou téměř zbytečnou informací. Pokud by se jednalo o hru, tak drtím F12 každých deset sekund, jelikož jde o jednu z nejlepších a nejkrásnějších animací co jsem zatím viděl. Tolik krásných scenérií a tak úžasná atmosféra a v každém záběru dělá ze seriálu v tomhle směru naprosto úctyhodnou záležitost. Ale k tomu hlavnímu, což je samozřejmě příběh. Tvůrci se ve velkém zaměřují především na samotnou Violet a skoro až nevěřím, jak jsem si mohl postavu (téměř) bez emocí tolik oblíbit. Vedlejší postavy pak zdatně sekundují, ač se některé mohou zdát lehce do počtu. Příběh pak osobně řadím k tomu lepšímu, ale pravdou je, že v několika prvních dílech příliš neoslní. Ta pravá smršť emocí začíná až s blížícím se koncem a především epizodu A Loved One Will Always Watch Over You ještě dlouho nevypustím z hlavy. Velmi originální počin, který možná s odstupem času docením na plný počet. A ta hudba! Ta hudba! (21.01.2019)