Fantazie

Hm, pěkné obrázky. Ale dívat se na to dvě hodiny? Sorry jako! (pozdější dodatek bez emocí: Jako jo, chápu, že na svou dobu to bylo přelomové dílo. Fúze s hudbou a animací je nádherná, hlavně na začátku. A příběh s Myšákem se mi líbil. Čtyřicet minut tohohle audiovizuálního porna by ale klidně stačilo. Poslední dva příběhy byly už čirým utrpením. (28.09.2019)

Nejpůsobivnější byla samozřejmě závěrečná část s Musorgského Nocí na Lysé hoře v opravdu zajímavé úpravě, díky které je ta skladba ještě zmatenější než normálně. Jinak mě více vyhovovaly ty epické části a to především zrod Země a dinosauři za zvuků Svěcení jara od Stravinského, na rok 1940 jsem byl totiž překvapen hodně zdařilým ztvárněním jejich pohybů a chování (býložravci jsou opravdu býložravci a stegosaurus nepoužívá svůj hřbet jako brnění), samotný skon dinosaurů byl možná i malinko úsměvný, stejně jako, že sám vypravěč nezmínil asteroid ani jako variantu (ta teorie se mimochodem k mému upřímnému překvapení prvně objevila prý až v 80. letech) , ale co my víme, třeba to nakonec bylo zase úplně jinak. Každopádně obdobně jako uživatel fedoo mám problém s délkou filmu, jeho otravovalo to, že klasiku neposlouchá, mě naopak to, že tyhle fláky mám většinou už tolik oposlouchané a sžité se svými představami, že se mě to většinou tolik nedotklo, proto se mi také nejvíce líbila část s Musorgského hudbou, protože tu jsem si od prvního poslechu představoval téměř přesně tak, jak to nakonec ztvárnil i Disney v jednom ze svých nejpozoruhodnějších filmů jménem Fantasia. (26.03.2008)

Jedinečné, originálne (a to nielen v medziach WD), pôsobivé. Recept ako zhmotniť umelecký zážitok do pohyblivého obrazu v protichodnosti obmedzených možností svojej doby. Úžasné aj z pohľadu producentského rizika, keď viete, že Snehulienka a jej podobný sú overeným návodom úspechu. A naraz tu máme "rozprávača-dirigenta", Čajkovského kompozície, zmes audio-vizuálnych pocitov, nekonvenčný dej... Samozrejme, nie každý fragment vás rovnako pohltí a v súlade celku tvorí nesúlad, aj tak ide o nespochybniteľný art-brain pleasure. (26.09.2014)

Fantasia není nějakým souvislým filmem. Jde o originální a velmi pestrou filmovou koláž a pokus o spojení výtvarné techniky s vážnou hudbou. Film má svého průvodce, který jednotlivé animované bloky uvádí a svými komentáři celý film rámuje. Dalo by se říci, že úkolem hudebníků nebylo tentokrát vytvořit hudební podklad, ale úkolem výtvarníků bylo co nejlépe svými animacemi hudbu vystihnout, doprovodit a skloubit v jeden celek. The Philadelphia Orchestra provede skladatele od Bacha po Stravinského, animované nejrůznějším způsobem. Nejlépe podle mě vyznívají části s abstraktnějšími výtvarnými technikami. Části s dějem, od tance muchomůrek až po historii Země, už nemusejí korespondovat s představou posluchače, zvláště, pokud hrané skladby či operní scény znáte a máte představu velmi konkrétně odlišnou. A Beethovenova Pastorálka, doprovázená animovanými bakchanáliemi, je minimálně k pousmání. Za pozornost určitě stojí i intermezzo s Mickey Mausem. I když je pro mě Disney jedním z největších prznitelů klasické hudby ve filmové historii, tady se jí snaží být opravdovým partnerem. (14.11.2006)

Základní linkou Fantazie je osm melodií velkých mistrů klasického světa hudby: nejdřív vyslechneme Toccatu a D moll (J. S. Bach), poté nastoupí suita z Louskáčka (P. I. Čajkovskij), tu vystřídá melodie Paula Dukase Čarodějův Učeň (The Sorcerer´s Apprentice), inspirována Goetheovou stejnomenou poemou z roku 1797. Následuje má nejoblíbenější pasáž Svěcení jara (Igor Stravinskij) a originálně pojatá přestávka (Meet the Introduction), v níž si pod vedením klarinetisty užijeme krátký jam session. Poté patří prostor van Beethovenově Šesté symfonii, zvané ¨Pastorální¨, pak nám ve čtyřdílném Tanci hodin (Dance of The Hours) skladatel A. Ponchielli představí postupně Ráno, Odpoledne, Večer a Noc. Závěr patří Lysé hoře (M. P. Musorgskij) a Schubertově Ave Marii. Celé dílo uvádí a postupně komentuje Ceremoniář, jehož úlohy se zhostil hudební kritik a skladatel Deems Taylor, ovšem neméně důležitou osobností je dirigent Leopold Stokowski, věhlasný britský dirigent s polskými kořeny. Nahrávání hudby ve Philadelphia Academy of Music trvalo sedm měsíců, přesněji 42 pracovních dnů. Ona délka měla svůj důvod, protože Walter Disney chtěl uvést ve filmu zcela nový způsob hudebního zpracování. Orchestr snímalo 33 mikrofonů na 8 oddělených zvukových kanálů. (08.10.2014)