Reklama

Reklama

V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)

(více)

Recenze (143)

filipvrbik 

všechny recenze uživatele

Toto se rusům fakt povedlo... Takové Apollo 13 pro SSSR, a výsledek je vynikající. Je to sice strašně dlouhé, ale zajímavé a vizuál je opravdu povedený. Sice moc nevěřím, že někomu stálo za to je zachránit, v ruském zvyku bylo hlavně se nedostat do rukou nepřítele, ale filmu to neubralo, naopak. Ať už je to podle pravdy, nebo není, film stojí za to, a nebýt geniálního Prvního člověka, byl by asi i vrcholem dosavadních filmů o vesmíru....95% ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Ruská kinematografia ešte nezomrela. Práve naopak, týmto "kozmickým" filmom dokázala, že ešte drží aké také tempo so zahraničnými miliónovými produkciami. Lebo toto je klasický blockbuster. Rusi videli, a vedeli, že v kozme sa stalo mnoho zaujímavých vecí a vedeli aj to, že za čias boľševika sa na svetlo božie nedostalo nič, čo by nebolo prefiltrované aspoň dvadsiatimi politickými komisiami. Američania mali svoje "Apollo 13", Rusi ukázali veľmi dramatický skutočný príbeh z čias, keď si amíci a sovieti merali svoje pipíky a súťažili kto ďalej načúra. Tu konkrétne šlo o to, kto bude prvým človekom vo voľnom kozmickom priestore. Bol to Alexej Leonov. Ako malé dieťa som sa dočítal len to, že Sovietsky zväz ukázal svoju prevahu v dobýjaní kozmu a po prvej družici, po prvom kozmonautovi, prvej žene v kozme šlo už len o to, kto vystúpi ako prvý mimo kozmickú loď. Sovieti by obetovali aj životy letcov - kozmonautov, len aby docikali najďalej práve oni. Preto sa právom tá doba nazýva preteky v dobýjaní vesmíru. Leonov bol prvý, ale doteraz som nemal ani tušenia, aké nesmierne dramatické to bolo. A to mi ukázal práve tento veľmi dobre natočený ruský film, ktorý sa nebál hodiť trošku kritiky na vtedajšiu dobu. Tí čo majú radi "kozmické" filmy podľa skutočnosti by si ho určite nemali nechať ujsť. 4**** ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Ruský pohľad na vesmírnu misiu Beljajeva a Leonova ma nesklamal. Bol pomerne dlhý, aby náhodou na niečo nezabudli, boli tam krásne pasáže z vesmíru, boli tam tie neodmysliteľné politické drísty a myslím si, že celkovo poskytol film obraz o náročnosti vesmírnych misií najmä v podmienkach akejsi idiotskej súťaže, v rámci ktorej sa šponovali termíny na úkor bezpečnosti, len aby boli stranícki papaláši spokojní. Charakteristické bolo vyhlásenie generála, že radšej riskne smrť oboch kozmonautov než by riskoval ich pristátie na "nepriateľskom" území. Rovnako ma zaujala reakcia manželky rádioamatéra, ktorá mu radila do ničoho sa nezapájať, aby z toho nemal problémy. A samozrejme to utajovanie dosiahnutého i voluntarizmus namiesto plánovania, čo je pre Rusov typické. ()

majec4 

všechny recenze uživatele

Velmi dobry film. Od zaciatku nam dej pomalicky gradoval k zaverecnemu finale, ktore bolo fakt skvele. Trochu sa natahoval zaciatok s plno dialogmi o narode, hrdosti a pod. Na druhej strane to vyvazovalo niekedy az privelmi umelecke ponatie niektorych scen, hlavne spomienky na detstvo. Pacilo sa mi ako bol vykresleny Leonov, snilek bez strachu, ktory sa nezlakol nicoho. Nakoniec ale ide o pribeh dvoch kamaratov, ktory si splnili detsky sen v casoch sovietskeho Ruska. Ruskych hercov nepoznam, ale boli fajn. Hlavne veduci programu bol sympatak. Pribeh bol super napisany, rad by som vedel nakolko sa to podobalo realite. Mam rad tieto ruske "vesmirne" filmy, lebo kvalitou v pohode dokazu konkurovat americkym velkofilmom, no ponukaju trochu viac emocie. ()

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Ruské filmy mívají punc patosu... hroupých keců a spousty vaty. Prostě protože “sdělano v SSSR”. Vremja pjervich má scénář jako klasický blockbuster z Hollywoodu a dialogy jsou výrazně méně stupidní než třeba v legendárním Dni nezáviśosti. Film “jede” už od začátku, podle osvědčeného konceptu (a funguje). Kostra příběhunje přitom tak na jednu větu (Gagarin první ve vesmíru... Armstrong na Měsíci... Leonov v otevřeném kosmu...), takže vlastně kosmonaut vyleze z rakety a zaleze. Hotovo. Tady se ale precizně na sebe postupně vrství jednotlivé překážky, jako při hraní videohry, aby se divák nestihl nudit. Co filmu zvedá kredit je také fakt, že hlavní postava (Alex Leonov) není vymyšlená. Byl totiž technickým konzultantem filmu. Oni nejsou vymyšlení ani další. Třeba Alexův parťák, nebo hlavní inženýr vesmírného programu. Vše reálné postavy. Za mě tedy jde rozhodně o nejlepší film na téma “první-něco-ve-vesmíru” co jsem zatím viděl. Po všech stránkách. ()

Galerie (56)

Zajímavosti (6)

  • Generálmajor Sovětských vzdušných sil Alexej Leonov (Jevgenij Mironov) měl svůj další let podstoupit na palubě Sojuzu 11. Při předstartovní prohlídce byl u jednoho z členů posádky, Valerije Kubasova, na rentgenovém snímku zjištěn stín na plicích. I přes Leonovův nesouhlas nebyl vyměněn jen on, ale posádka celá. Náhradníci Dobrovolskij, Volkov a Pacajev se při přistání udusili vinou technické závady. Alexej se však do vesmíru přesto vydal opět v roce 1975, a to jako člen prvního americko - sovětského experimentu Apollo - Sojuz. (kulyk)
  • Hlavním konzultantem filmu byl současně jeho hlavní protagonista, generálmajor Alexej Leonov. (Jehova)

Reklama

Reklama