Toni Erdmann

Šovinista ve mně by nikdy neřekl, že by nám všem tak přesně mohla nastavit zrcadlo ženská. Explicitní, depresivní, brutální drama, které hodně lidí - pro mě zcela nepochopitelně - přijímá jako komedii. Forma jde ruku v ruce s obsahem. P.S.: 22.5.2020 - už jsem pochopil, proč k tomu lidé přistupovali jako ke komedii; stejný důvod jako u "Good bye, Lenin!" (12.12.2016)

Kdybych napsal, co jsem viděl, tak by mně nikdo neuvěřil. Toni Erdmann se těžko hodnotí, přes slabší chvíle a velkou délku musím dát alespoň 4 hvězdičky. Určitě každému doporučím ke shlédnutí, ale k naprosté dokonalosti mu dost chybí. Někdy jsi nahoře, jindy zase dole. To je zde skvěle vidět, neboť film zobrazuje život takový jaký je a postava Toniho svým občas skvělým černým humorem vytváří naprosto odlehčené absurdní situace i když jsou v základu dost smutné. Na tento druh filmu musí být nálada, jinak je lepší sledování trochu odložit. (28.12.2016)

Zklamání, údajně nejlepší film roku jsem si představoval jinak. Hlavní postavy jsou nesympatické, jejich chování jsou nesmyslná a nelogická, že několikrát během filmu jsem se ptal "a to jako proč?" Rádoby vtipné, ani jednou jsem se nezasmál, rádoby drama na zamyšlení, ale žádné pocity to ve mně nevyvolalo. A krkolomné střídání angličtiny a němčiny v originále bylo místy neuvěřitelně otravné, opravdu mne zajímá, jak si s tím poradí do dabingu. Hlavním kamenem úrazu je ovšem délka filmu. Film má hodně prázdných míst, nudných statických scén, délka mohla být klidně poloviční. (06.01.2017)

Chápu, co tím chtěl autor říct, chápu i proč to řekl tak, jak to řekl, ale mně je bohužel daleko bližší ta jednodušší varianta (čti: varianta pro telata). Takže nemůžu než povzdechnout nad pro mě nenaplněným potenciálem, protože ve scénáři se určitě nachází více než 3 scény, u kterých jsem se ale hodně od srdce zasmál. Zvlášť vezmu-li v úvahu tu komičnost hlavní postavy (z toho šlo vytvořit kultovní figurku). Mohla vzniknout další komedie z kategorie třeba Nedotknutelných, místo toho vznikla docela posmutnělá óda na "úspěšnost" dnešních managerů, kteří jdou přes mrtvoly, kteří jsou schopní provozovat rektální alpinismus na velmi vysoké úrovni a pro něž je práce vždycky až na prvním místě. Totální absence hudby s náladou rovněž moc nezacloumala, ale nepochybuji, že u akademiků a odborné veřejnosti je úspěch zaručen. (13.01.2017)

Neokukaný a originálny námet si vybrali tvorcovia na sfilmovanie. Konzultantka v korporáte nemajúca osobný život a strácajúca vlastnú identitu. Máte prachy, máte moc, u niekoho i autoritu, ale stačí to, aby bol človek spokojný či naplnený? Ani sa nečudujem, že túto tragikomédiu natočili Nemci, ktorí sami vedú viacero korporácií. Sandra Hüller nám predvádza skrz postavu Ines famózny výkon ženy, ktorá sa natoľko odcudzila príbuzným i sebe samej, až musí na scénu vstúpiť najzábavnejšia postava od čias Mr. Beana. Nápad oživiť smutný, prázdny život nie morálnymi monológmi, ale komickou postavičkou, ktorá zaženie hrdinku niekoľkokrát do úzkych a čo to jej prezradí o nej samej, je geniálny. Peter Simonischek, klobúk dole pred týmto hercom. Koľko tvárí vedel zahrať v jednom filme je úchvatné. Jeho alter-ego ma natoľko dostalo, že musím len pogratulovať ku castingu. Postava, chôdza, prejav - to všetko tak skvele skĺbené, že aj otrasný oblek, parochňa a chrup bezdomovca sú tak cool, že fakt zvažujem rolu kouča a ambasádora :) Toni Erdmann je vďaka vedľajším postavám univerzálny film, ktorých sa robí úplné minimum. Postavy skutočne predstavujú typy indivíduí, na ktorých otrok z korporátu narazí a s ktorými si utvára aký-taký vzťah. Toni Erdmann ako postava medzi nimi žiari ako polárka. Medzi egoistami, ktorí dokážu pretvoriť niečo tak normálne ako sex na činnosť, z ktorej sotva majú pôžitok. (16.01.2017)

[Kino Beseda, 13.2.2017] (13.02.2017)

Jeden z najlepšie hodnotených filmov tohto roka podľa kritikov. Originálne a bez pátosu spracovaná téma uvedomovania si životných hodnôt na úkor dnešného uponáhľaného sveta. Vtipné, na zamyslenie a plné bizarných scén. Hlavným negatívom filmu je jeho dĺžka. 162 min pre takýto film je už pre mňa moc....Film by sa v pohode zaobišiel bez pár zbytočných scén. (15.09.2016)

a) Winfried Conradi je mastertroll, až vyrostu, chci být jako on. b) Toni Erdmann není komedie (omg!), je to smutný film s vtipnými scénami... (zatímco třeba mé oblíbené Fargo nebo Wild at Heart jsou ve skutečnosti veselé filmy s tragickými / brutálními scénami, přesto je csfd jako komedie nešacuje, no jak se v tom má pak člověk vyznat, sakra) ... c) Trailer je tragicky špatný a kdybych ho nedejbože viděl dřív, tak přijdu o nejsilnější filmový zážitek tohohle roku........... pokračování: d) Neuběhl ještě ani měsíc a ta bláznivá chuť podívat se znovu na celých 163 minut (!!!), mě pořád nepřešla. Co jsem to psal posledně? "Filmový zážitek roku"? Tyvole, todle už horizont roku dávno přesáhlo a bude ve mně rezonovat ještě dlouho. Já totiž úplně přesně rozumím Winfriedovi i Ines. (04.11.2016)

Ve filmu jsou jistě vtipné momenty, při kterých se člověk zasměje (asi 2) a pár zajímavých ukázek, jak mezinárodní organizace dokáže vysávat lidi. Celé je to ale tak nudné, pomalé a často o ničem, že se na to prostě moc koukat nedá. Kdyby to místo 163 minut mělo pouze 63, mohlo to být jiné kafe. (10.11.2016)

Nevzpomínám si, jestli jsem někdy viděl víc smutnou komedii, než tuto. Originálním, krutým a šíleným způsobem, kdy se otec snaží vrátit šokem do normálního života kariérou posedlou dceru. Katarze emocí zpracovaná takto minimalistickým způsobem ulpěla na dost dlouho, že toto byl pro mě jednoznačně nejlepší film roku 2016. (02.01.2017)

Kdyby von Trýr oplýval empatií a víc rozuměl lidem, nejenom sobě, mohli jeho Idioti vypadat nějak takhle. Toni Erdmann nic nepřekombinovává, nešponuje na sílu, ale díky chytře zvolenému syžetu nachází bohaté trsy humoru tam, kde je moderní evropský filmař ani nehledá. Je vtipný, sdílný a poutavý od začátku do konce, a přes svou délku nesklouzne ke ždímání gagu s umělými zuby (přestože ty jsou klíčovým prvkem filmu). (08.01.2017)

Pomalý až rozvláčný rozběh a průběh řady scén tlumí napětí a pozornost diváka - pokud nejde o milovníka minimalistického filmu -:). Jiný by uvítal prostříhání - i pak by film mohl vypovídat totéž, ale intenzivněji. Několik kritik: https://criticsroundup.com/film/toni-erdmann/ (10.02.2017)

Som naozaj zvedavý, ako sa s Tonim popasujú Američania - minimálne kvôli stopáži. (26.02.2017)

K tomuhle je velmi obtížné napsat komentář, aspoň pro mě tak, aby mi vyhovoval z hlediska vyjádření. Jestli někdo film považuje za komedii, tak se hluboce mýlí, komedie to není a ani být neměla. Napadají mě dvě asociace, první je Munchův Výkřik a duhou je novodobá nebo spíš postmoderní tragédie v literárním slova smyslu. Proč ne, průměrnému Evropanovi dnes násilný konec života příliš nehrozí, za to konec duševní ano a to snímek opravdu dokonale zobrazuje. Nemůžu zapřít, že Sandra Huller se mi líbí a fascinuje mě vyjádření její postavy, kdy zároveň jako herečka úplně nedokáže v sobě potlačit člověka a řekl bych velice jemného člověka. Nesnáším současné sexbomby a ona je vyobrazením opravdového ženství. To právě kontrastuje s úplným citovým i životním vyhořením, které zobrazuje. Tenhle mix ve mě vyvolává tendenci to změnit, protože život by mohl být úplně jiný. Sandra je ve skutečnosti vlastně outsider, který se chce i za cenu sebe ponižování udržet ve hře za každou cenu. Výsledkem je katastrofa. Snímek obsahuje řadu skvělých psychologických scén, kdy za stěžejní považuji nástup Toniho v baru, kde se odhalí v situaci, kdy ho dcera sráží před svými kamarádkami. Je v tom ždibec uvědomění si, ale drtivě vyhrává obří povrchnost a prázdnota dcery, která extrémně ztrácí schopnost žít. Film je trapný od začátku až dokonce a odhaluje krizi moderní doby, která se nazývá odcizení a nepochopení druhého. O Winfrieda alias Tonyho se vůbec nikdo nezajímá, všichni vidí jen sebe a své zájmy, nic jiného. narozeninová párty jako by symbolizovala snahu o návrat k přírodě a skutečným lidským hodnotám a drhne to. Asi to stačí. V každém případě dávám poprvé a asi naposledy plnou palbu filmu, který mě ne úplně bavil, ale jeho odkaz zatím jistě plně nedoceňuji ani já. (01.08.2017)

Artová zvláštnost. Film o bytí, smyslu života a schopnosti uchopit přítomný okamžik. (09.12.2017)

Zaujímavý a zvláštny film. Moje očakávania boli iné. Skôr tragikomické ako komické alebo vtipné. (04.01.2018)

Klobouk dolů před mladou paní režisérkou! Natočila nejlepší komedii posledních letech a podařilo se jí ustát i vážné tóny bez jakékoli trapnosti. Chechtal jsem se a brečel jak blázen. Rád bych věděl, jestli tohle může ještě něco na MFF KV 2016 překonat... (03.07.2016)

Kdyby měla režisérka rozum a ustříhala to na hodinu a půl dám čtyři. A přiznejme si, tak strašně vtipný to zas nebylo. Spíš neobvyklý. (07.10.2016)

pičovina co se tváří světově a přitom je extremě zbytečně dlouhá a nudná (24.01.2017)

Škoda, že jsou američané stále tak prudérní. Tento film si Oscara zasloužil. (03.03.2017)