Toni Erdmann

Oscars 2017: Němci umí točit zajímavé filmy. Z jejich národa a celkově z jejich díla je cítit lehká suchost a trpkost. Asi už je takový obstarožní vtip, že největší rozšířenou humornou klasikou na poli literatury je Mein Kampf. Skoro jakýkoliv plnohodnotný německý film dělá přesně tenhle dojem. Humoru jako na pohřbu po hromadném teroristickém útoku. Musím ještě jen tak uznat, že Klepání na nebeskou bránu je pro mne asi jediný německý plnokrevník, který považuju za vrchol možné zábavy, přičemž ten film toho má strašně moc co nabídnout. Problémem tohoto filmu je, že se prezentuje jako komedie. Jednoznačně neříkám, že by se zde nedalo nějak smát, ale já se prostě nesmál. Komedie ovšem nemusí jenom nekonečné procvičování bránice, ale člověk doufá, že se párkrát zasměje (v kritickém případě pousměje) a nebo ocení případnou kritickou bizarnost. No a na druhou stranu alespoň k tomu druhému docela i dojde. Nejvíc jsem se však zasmál, když se Sandra Hüller snaží dostat ke konci filmu z šatů a nebo smích bych zažil v momentě kdyby se některé scény staly, tak jak jsem si myslel, že by se mohly stát. Ale ono prd. Pokud mluvím o dramatu tak jde o rozkošný a nikomu neubližující film, kde se jedna postava podprahově snaží zlepšit život té druhé až v bizarní formě. Ale byli nám velice zajímavě ukázány nějaké germánské fifinky a pindíci. Plakát je až zvláštní esencí pocitů. Navíc ho nemáte šanci pochopit dokud film nedokoukáte do konce. (14.02.2017)

V prvom rade je film príliš dlhý. Obsahuje množstvo scén, ktoré mohli byť oveľa kratšie a dosiahli by viac efektu. Má to byť len také rozprávanie zo života, keby neobsahovalo niekoľko podivností, ktoré sa snáď nevyskytujú ani u pracovníkov vo veľkých korporátoch (ako tá uvoľňovacia party). V konečnom dôsledku to ale film o živote je. O živote zo strany vzťahu rodiča a dieťaťa a ich novom spoznávaní sa. Vzhľadom na to, že som ho úspešne a so záujmom napriek všetkému napísanému dopozeral, si zaslúži štyri hviezdy. –––– Najlepší výkon je vysvetliť klientovi, čo vlastne chce. –––– Ja stále neviem, či sa máš tak dobre, ako tvrdíš. (25.05.2020)

Za mě největší překvapení festivalu a nejlepší film 51. ročníku KVIFF. Německo rakouská směska komedie a dramatu se povedl naprosto fantastiky. Od opravdu skvělých hereckých výkonů, přes scénář a opravdu smysluplné sdělení, které bylo podáno mistrně. Super! (06.07.2016)

Srandu plynoucí z trapnosti mam fakt dost rád, tohle bych do němců nikdy neřek =). Do plnejch nemůžu jít kvůli tomu, že ta skoro tříhodinová verze, co se promítala na MFF KV, by fakt snesla jemnej prostřih...tak zhruba hodinu dolu. Myšlenka je až bolestně dojemná, chápal jsem tatíka, dcery mi bylo líto a na konci jsem byl za oba šťastnej. Při práci ve zmrdfirmě člověk snadno zapomene co je důležitý. Obsahuje některý vyloženě bravurní scény, třeba výstřik na dortík nebo nahou teambuilding párty. (85%) (08.07.2016)

Skvělý film, u kterého se nasmějete, dojmete i pouvažujete o životě. Best of 51. MFF KV. (22.07.2016)

Asi to nechápu. Lepší 3* (20.10.2016)

Netradiční, zajímavý, avšak příliš rozvleklý film o odcizení. Šel bych s hodnocením výš, jenže v těch 162 minutách je příliš mnoho zbytečných a do děje nepříliš zapadjících scén. Jinak docela smutně-zábavné komorní dílko, které celkem vystihuje nesmyslnou uspěchanost dnešní doby. (HD, orig.) (16.11.2017)

Také viac menej nahliadnutie do rodinných vzťahov rozvedeného otca a dcéry, pričom sa jej otec snaží rôznymi spôsobmi vysvetliť, čo je v živote dôležité a čo by nemala zmeškať. Keďže je záver celkom predvídateľný, tak tu ostal mierne otvorený, keby sa však uzavrel, tak by to aj tak dopadlo tak, ako si všetci po celý čas myslia. Tonni Erdmann je spomedzi filmov s rovnakou myšlienkou (a že ich je :)) takou priemernou záležitosťou, síce bez klišé, ale zase tu nebolo nič špeciálne, vďaka čomu by film vybočoval z davu. 6/10  (28.10.2019)

Určitě jsem viděl něco jinýho než vy ostatní. A byl jsem na to tak natěšenej! Ale tak! A pak hodina- nic, druhá- zase nic, něco se už ale přece musí začít dít, vždyť to má snad 84 procent a všude o tom píšou, jaká je to bomba... Poslední třičtvrtě hodina před námi. Tak teď už to ale určitě přijde! Musí! No tak nic, no. Kdyby to bylo aspoň chytrý. Ale dědek byl jak zpomalenej film, když něco plácnul, tak to stálo za prd..? Někdy mám vážně problém porozumět - hodnocení na ČSFD. Film jako takový byl s ohledem na nulové poselství zcela čitelný a srozumitelný. (31.12.2016)

Toni Erdmann jako Baron Prášil v pekle korporátního kapitalismu... (06.01.2017)

Horko-kyslá artová komédia od Nemcov. No napadlo by vás niečo takého?!.... Musím sa priznať, že Toni ma trochu mihol, minul som sa s ním a nemohol sa stotožniť. Aj keď uznávám remeselné, skryté hodnoty tohto filmu, toto nebol šálok mojej kávy( aj keď mám rád inovatívne a netradičné veci), ktorý trval navyše takmer tri hodiny. Toni Erdmann určite ale za pozretie stojí, aj ja musím vyzdvihnúť pár extra scénok a gagov. (27.01.2017)

Když jsem se nedávno díval, jak byl Conan O'Brien na návštěvě v Berlíně se svojí show, vyznělo v ní celé město neskutečně bizarně a perverzně. I přes tuto obecně známou pověst celého Německa jsem si říkal, že to s našimi sousedy nemůže být tak vážné. Nuže, Toni Erdmann je další nezvratný důkaz toho, že Němci jsou prostě zvláštní. Opravdu dlouho jsem neviděl tak výstřední tragikomedii. Schválně neříkám čistě komedii, protože to je více konverzační "drama", které trvá skoro tři hodiny, ale nemějte strach, protože bavit se budete. Jenom ne klasickým vtipům, ale naprosto neočekávaným situacím, u kterých jsem jenom nevěřícně hleděl na monitor a nechápal, co vlastně vidím, protože je to jednoduše neskutečný bizár, ale zvláštním způsobem je film vážně vtipný a dobře natočený. Velmi těžko se popisuje, prostě další kousek, který musíte vidět, ale nečekejte, že se budete celou stopáž smát, ve výsledku to celé vyznívá vážně a smutně, protože po celou dobu pozorujete vyprázdněné hlavní hrdiny, skrývající své pravé já. Pokud chcete celý podrobný popis, doporučuji přečíst komentář, který napsal Matty a prakticky kompletně s ním souhlasím. Já už jenom dodám dvě věci, a sice že narozeninová oslava je naprosto dokonalý mix humoru a trapnosti, u které jsem se už jenom při pohledu na neidentifikovatelnou bulharskou masku smál na celé kolo, no a pak se těšte na "TU" scénu, o které všichni mluví, ale nikdo ji raději nepopisuje a popisovat ji nebudu ani já, prostě Just German Thing. (29.03.2017)

Príjemná filmová groteska plná absurdných, ale perfektne civilných obrazov s geniálnymi hercami a mnohými silnými témami podanými...európsky. Veľká spokojnosť, som zvedavý, či to čaro zvládne zo seba vydolovať aj nevyhnutný Hollywoodsky remake. PS: dĺžka sa niekomu môže zdať problém, mne sa ale na ten európsky, civilný, nedostrihaný vizuál s perfektnou kamerou pozeralo dobre celých 162 minút (22.10.2017)

5/10 (24.10.2017)

Nemohu říci, že se na ten film ještě někdy podívám, ale oslovil mne. (29.10.2017)

"Seděl, že poslal bombu v balíku." Nepopsatelné. Kde vzít superlativy k popsání tohoto zážitku, abych jen neopakoval to, co už sem napsali ostatní. Toni Erdmann nám všem totiž předvedl neuvěřitelnou kreativitu, která však není typickou tvořivostí jako spíš nápaditostí, díky které svou přepracovanou dceru dokázal upozornit na kontrasty mezi jejich povahovými vlastnostmi, jakými jsou osobitost vs neosobnost, přesvědčivost vs pokrytečnost, přívětivost vs odtažitost, či vřelost vs odměřenost a tedy i lidskost versus nelidskost, aby tak jejímu životu vrátil pocit štěstí. Realizovat tento úkol ovšem znamenalo naplno využít momentu překvapení, jakým byla například scéna v níž se poprvé sám představil, nečekané hudební vystoupení populární východoněmecké zpěvačky Whitney Schnuck, nebo výjev z bytu dcery, ve kterém došlo k symbolickému odhození její tvrdé skořápky, avšak do něhož náhle vstoupila záhadná maska z Bulharska. Proto bych rád touto cestou vyzdvihl herecký výkon Sandry Hüllerové, představitelky hlavní ženské role Ines. (09.10.2016)

Dlouho jsem neseděla v kině tak dlouho a předem jsem se toho trochu děsila. O to víc mě nadchlo, že jsem neměla potřebu během filmu podívat se, kolik je hodin. Po lehké skepsi ze začátku se začal film skvěle rozjíždět a posledních cca 45 minut opravdu stálo za to. Nelituji, naopak - film měl hloubku, ale výbuchy smíchu v kině u některých scén to celé příjemně odlehčovaly. To se prostě musí vidět... Dávám poctivé čtyři hvězdy! (20.10.2016)

Z môjho blogu k MFF 2016: Hodnotenie tohto filmu je bonusom z toho dôvodu, lebo som ho nevidel na MFF, ale až pár dni po ňom, avšak snímka súčasťou festivalu bola. Tonimu Erdmannovi sa podarilo prekonať moju averziu voči nemeckej kinematografii. Napriek 166 min. dlhej stopáži a občas pomalému tempu som sa ani na chvíľu nenudil. Dá sa povedať, že taký film som dosiaľ ešte nevidel a festivalový odkaz tým je naplnený. Komplikovaný vzťah 70 ročného otca a takmer 40 ročnej dcéry poskytuje množstvo trpkých ale aj komických situácii. Režisérke Maren Ade sa však podarilo vyobraziť život realisticky, hmatateľne a nie ako rozprávku. Ťažko popisovať nepopísateľné. (30.11.2016)

Další film, který řadím mezi své TOP filmy. Jedním slovem nádhera - smutná nádhera. Smutné komediální drama, během kterého se ve mě střídaly dva pocity, smutek a radost. Na začátku se to zdá být komedií, aby se to náhle - po návštěvě Winfrieda Conradiho, v Rumunsku, změnilo na těžké drama o odcizení otce a dcery. Po jeho překvapivém návratu na scénu (coby Toniho Erdmanna) se film mění na komedii, aby se po zbytek, dvou a půl hodinové stopáže, měnil chvíli na drama a a chvíli na komedii. Tyto dva pocity radost a smutek, se ve mě mísili po celý zbytek snímku, aby na konec nezvítězil ani jeden, na jedné straně smutek nad otcem a dcerou, kteří k sobě nakonec najdou cestu, ale ta je jen dočasné a konečné odcizení, už nelze zvrátit - a na straně druhé radost nad skvělým estetickým a uměleckým zážitkem, za posledních pár let. Nakonec řadím tento film mezi svých top deset a řádím ho mezi nejlepší evropské i mezinárodní filmy posledních let. Dobré komentáře: Radek99 a Matty (04.02.2017)

je hodně způsobů jakými vyjádřit pochody v disfunkčním vztahu otce a dcery...ale tohle už bylo na hranici sci-fi.Těžko by to takhle v reálu zafungovalo (12.12.2017)