Dogman

Lidské a mrazivé zároveň. Chytlavé od prvního do posledního záběru. Jak osobitým námětem, tak zpracováním, adekvátním smutnosti příběhu a šedivosti prostředí, ve kterém se odehrává. Člověku se nechce věřit, že něco takové je soúčástí EU. Je záslužné, že se osobitý talent Garroneho formátu soustředí právě na tuto tvář Itálie. Od závěru jsem čekal malinko víc, ale i takhle dobrý. Pomohl pochopit zvláštní rozhodnutí hlavní postavy. Výkon Marcella Fonteho hodný ocenění. [Cannes] (17.05.2018)

„JE TO PROBLÉM NÁS VŠECH. VŠECH TADY. TAKŽE HO MUSÍME ŘEŠIT VŠICHNI. A ŘEŠENÍ EXISTUJE. NAVRHUJU HO JEDNODUŠE ZABÍT...“ /// Takovej ten film, kde je od začátku jasný, kdo je dobrej a kdo špatnej… Prostě ze života. A ten většinou s těma hodnejma vyjebává… Rozumnej arťák. Arťák proto, že zbytečně natahujou obyčejný scény. Ne moc, ale… Sledujeme osud chlapíka, kterej upadá postupně do neštěstí – za což si ale (jak jinak) může sám. Takže vlastně jde vo takový čekání na pomstu (fakt nechápu, proč 105 minut?). A navíc to končí… to jako to fakt nemůžou dopovídat? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem všech nejlepší kamarád. Teda aspoň to říkaj, když je držím pod krkem. 2.) Rád popírám pravidla. Teď třeba to, že silnější pes mrdá. 3.) Thx za titule num71. “. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (02.12.2018)

Italové umí natočit drama z těch svých spravedlností zapomenutých ulic. Celý film terorizovaný chudák je směřován k určitému činu, který je predikovatelný, nicméně to, jak si s tím poradil režisér a nenechal tak sklouznout snímek k popové srajdě s uspokojením divákovy chuti po pomstě, nicméně naopak dokonale zpracoval drobné šílenství v nevyhnutelném činu. (14.05.2019)

Těm co to v tom našli upřímně závidím. Za mě Garrone neposkytuje žádný návod k postavě, u které jsem nechápal čím je definovaný její charakter a motivace, takže jsem se rozhodl přijmout podezření, že se zkrátka rozhodl prodat melodramatický příběh naivního dobráckého outsidera (roztomilá dcerunka a pejsánci included), kterému se tak nějak smutně nedaří. A nádavkem to ještě osolit double feature dojemnou pohádkou o herci z okraje společnosti, jehož objevili někde ve škarpě a do rána jej vybavili palmou z Cannes. Fantastická kamera, výprava a herectví bohužel pak nedokáží zahladit problém z největších a to ten, že tomu filmu zkrátka nevěřím. (22.01.2019)

Sociálny thriller zasadený do šedi mestskej periférie, kde si postavičky žijú svoje skromné životy a venujú sa svojej práci, podobne ako útly človiečik vlastniaci skromný salón pre psov. Kontroverznosť postavy Marcella je v jeho láske k psom a nadovšetko k malej dcéry a na druhej strane zvláštny vzťah k miestnemu bitkárovi a narkomanovi, ktorému zabezpečuje drogy. V tomto príbehu možno niet kladných hrdinov, aj tak sa však divák prikláňa k Marcellovi. Režisér Garrone nič nevysvetľuje, ponúka nám svet jednoduchých ľudí s jednoduchými riešeniami, a je len na nás, čo si z tohto príbehu zoberieme. (17.11.2018)