Funan

Když 17. dubna 1975 Pol Potova armáda zabrala Phnompenh, znamenalo to pro Kambodžu čtyřletou hrůzovládu, během níž bylo zabito na dva miliony obyvatel. Přestože francouzský režisér Denis Do filmem připomíná toto děsivé období dějin oblasti Funanu, dává při jeho zobrazování přednost podrobnému, intimnímu vykreslení strádání jedné rodiny, coby zástupce tisíců dalších, před otevřeným zobrazováním krvavého násilí. Inspirován příběhem vlastní matky a jejích současníků, vypráví o Chuo a Khuonovi, kterým se při násilném přesunu z hlavního města do pracovního tábora Rudých Khmérů ztratí čtyřletý syn Sovanh. Zatímco rodiče jsou za nelidských podmínek nuceni pracovat na rýžových polích, Sovanh je spolu s dalšími dětmi vystaven systematickému vymývání mozků. Přesto máme možnost sledovat řadu morálních vítězství a projevů lidskosti jednotlivých postav při jejich snaze o opětovné shledání. Jedinečný kontrast i příslib naděje přitom do jejich příběhu vnáší překrásná kambodžská příroda, jíž tvůrci věnovali nemalou pozornost, stejně jako jemné mimice postav. Tento strhující příběh z palčivého období lidské historie tak vyniká jedinečnou poetikou, která zobrazovaným osudům neubírá na autenticitě. Jedinečné kvality snímku ocenila i porota festivalu v Annecy, odkud si film odnesl hlavní cenu. (Anifilm)