Ze soboty na neděli
-
From Saturday to Sunday
Drama
Československo, 1931, 69 min
Režie:
Gustav MachatýHudba:
Jaroslav JežekHrají:
Ladislav Herbert Struna, Magda Maděrová, Jiřina Šejbalová, Karel Jičínský, R. A. Dvorský, F. X. Mlejnek, Mimi Erbenová, Jan Richter, František Sauer, Míla Svoboda, Václav Menger, Leo Marten, Milada Matysová, Aša Vašátková, Ludvík Hradský, Josef Kobík, Jindřich Adolf, Josef Klapuch, Jaroslav GradwohlObsah
-
Dvě mladé písařky hledají v sobotní návštěvě nočního podniku vzrušující vybočení z únavné všednosti. Méně zkušená Mary raději uteče z náruče postaršího elegána a po nočním bloudění se seznámí se sympatickým typografem...
Milostný románek se zvýrazněnými sociálními motivy natočil režisér Gustav Machatý v elegantně kosmopolitním stylu. Písně Vítězslava Nezvala a Jaroslava Ježka "Teď ještě ne" a "Slovník lásky" patří ke klasice českého popu. Na filmu spolupracoval jako architekt Alexander Hackenschmied - později mezinárodně proslulý dokumentarista. NFA také archivuje francouzsky namluvenou kopii o délce 1836, 5 metrů. (oficiální text distributora) -
I když se podle dobového tisku měl Gustav Machatý stát na přelomu let 1929-1930 průkopníkem české zvukové kinematografie, mezi pěticí autorů prvních českých zvukových filmů uvedených v roce 1930 jeho dílo nenajdeme. Nemoc, která Machatého postihla na podzim 1929, a komplikovaná jednání vedení firmy A-B ohledně instalace nové nahrávací aparatury způsobily, že si talentovaný filmař musel na svůj zvukový debut počkat až do poloviny roku 1931. Nutno přiznat, že ve skupině prvních, většinou národnostně a státotvorně zaměřených projektů (Když struny lkají, C. a k. polní maršálek, Za rodnou hroudu, Fidlovačka) by Machatého a Nezvalův scénář Chtíč působil již svým názvem velmi neotřele.
V období mezi dokončením Chtíče (září 1929), a z něho vycházející realizace Ze soboty na neděli, pracoval na úpravě finální verze také scenárista a producent František Horký, který se měl se svojí firmou Gong-film podílet i na výrobě. Ovšem kvůli trojnásobnému navýšení produkčních nákladů zvukového filmu oproti filmu němému (z tehdejších 200 000 až 300 000 Kč na 750 000 až 950 000 Kč) museli nakonec Machatý s Horkým hledat finanční zázemí právě u společnosti A-B.
Účast umělecky progresivních spolupracovníků - kameramana Václava Vícha, asistenta kamery, architekta (a pravděpodobně i střihače snímku) Alexandra Hackenschmieda a skladatele Jaroslava Ježka - dala vzniknout na české poměry nezvykle invenčnímu filmovému tvaru, v němž zvuk a přístroje používané k jeho přenosu mají v příběhu významné postavení a slouží jako nepřehlédnutelný znak moderní průmyslové společnosti. Modernistickému duchu díla odpovídá i obrazová složka, inspirovaná aktuálními fotografickými směry (Bauhaus, Nová věcnost atd.), a způsob provedení montáže, jež se zříká nutnosti společné, věcně správné existence zvuku s obrazem a často s nimi pracuje v abstraktnějších rovině - rytmu pohybů, linií snímaných předmětů atd. I v případě ruchů se Machatý odklání od realistické věrnosti a využívá jejich zvukomalebnosti k vytvoření zajímavé hudební kompozice (údery psacích strojů, kapání vodovodního kohoutku) důležité pro atmosféru záběru. Ze soboty na neděli tak představuje osobitý způsob hledání, jak se lze vyrovnat s výrazovými možnostmi nového technického vynálezu - zvukové kinematografie. - Jiří Horníček (Letní filmová škola)
