Niet schieten
Don’t Shoot
Režie:
Stijn ConinxKamera:
Danny ElsenHrají:
Jan Decleir, Viviane de Muynck, Mo Bakker, Kes Bakker, Jonas Van Geel, Inge Paulussen, Louis Talpe, Charlotte De Bruyne, Ann Tuts, Lucas van den Eynde (více)Obsahy(1)
9. listopadu 1985. Gang provede krvavé přepadení supermarketu Delhaize v belgickém Aalstu. Takzvaní Brabantští zabijáci brutálně zavraždí osm nevinných lidí, mezi nimiž jsou i Gilbert, Thérèse a Rebecca Van de Steenovi. Devítiletý David Van de Steen navzdory vážným zraněním střelbu přežije. Jeho rodiče a sestra se však stanou jedněmi z posledních obětí nechvalně proslulého gangu. Z Davida je náhle sirotek a jeho prarodiče na sebe vezmou srdcervoucí úkol – poskytnout vnukovi novou životní perspektivu a postarat se o jeho buducnost. Dědeček Albert se přes pětadvacet let úporně snaží dostat vrahy před soud. Až do dnešního dne však zabijáci, kteří mezi lety 1982 a 1985 zavraždili 28 lidí, nebyli dopadeni. Jedná se o největší skandál v dějinách belgické justice. (Cinemax)
(více)Recenze (59)
Mať takého dedka bojovníka to je česť. Najmä ak ide o spravodlivosť, ktorej je na tomto svete pramálo. Užívateľ s príznačným menom mamlas síce napísal, že je to "nedívatelná supernudná hovadina pro důchodce", ale takýto prízemný názor nemožno brať do úvahy. Pretože neviem, prečo by boj za spravodlivosť mala byť hovadina, ani čo je na dôchodcoch zlé. V podstate film nemožno za nič odsúdiť, okrem toho, že uspokojivé riešenie sa nenašlo ani dodnes. Na filme treba ešte pochváliť výbornú hudbu, v ktorej sa objavia Vivaldiho i Mozartove kúsky. ()
Tenhle snímek je víc něž cokoliv jiného hutný. Dějově se můžou zdát ony více než dvě hodiny jako neopodstatněné, ale tady opravdu není kam spěchat a klidně bych snesl i větší nálož. Ta by mohla být synonymem k dlouhému boji s větrnými mlýny a personifikací beznaděje. Velmi si vážím, že tvůrci nešli po emocích, kterých by se z dané situace dalo vytěžit požehnaně. Slzy tu téměř nevidíme, a jádrem příběhu není zbytečná smrt, ale snaha o spravedlnost. Hlavní postavy nelitují sebe, ani se emočně neobracejí k minulosti a neviní ji z toho, jakým způsobem jim obrátila životy, přesto všechno je ale otisk oné hrozivé události jasně viditelný v jejich chování a každé scéně. Pevná filmařina bez zbytečných výkyvů. ()
Silné téma a silný film, který by si zasloužil větší pozornost. Krásně totiž ukazuje, že úřední a státní marasmus, klientelismus a v podstatě mafiánství rozhodně není specialitou Čechů, ale spíše specialitou druhu homo sapiens, protože i v takové Belgii se může dít něco, co si u nás skoro ani neumíme představit. Snímek má i vynikající casting, bohužel s výjimkou dospělého Davida, u kterého si asi nikdo nevšiml, že mu zmodraly oči. Také je možná až zbytečně dlouhý (na HBO je 134 minutová verze) a některé věci se zbytečně opakují. Každopádně je to oči otevírající záležitost, která je zcela podle reality a přesto skoro až neuvěřitelná. ()
Ty dvě hodiny opravdu uplynou jako nic, ale osobně bych tedy delší nálož už asi nesnesl. Takhle je to akorát a nelze tomu nic vyčíst. Od začátku do konce jsem sledoval se zaujetím, jestli se totožnosti Nijvelské bandy dočkáme či nikoli - okolnosti tohoto skandálního období Belgie my byly totiž doposud utajeny (na rozdíl od ještě mnohem více skandálnějšího období Belgie za Dutrouxa, které je notoricky známé). Některé scény působivé, některé méně, dohromady ale povedený mix napětí, soucitu a sounáležitosti s tou děsivou beznadějí. ()
Já o tomto případu nevím vůbec nic, ale pokud je to blízký pravdě, tak je to neskutečná síla a další příklad toho, proč se mě chce s politiky blejt. Film není ani tak něpínavej, jako psycholgickej, představa, že se Vám něco takového stane a vy se marně dovolávate spravedlnosti je hrozná a přesně na týhle vlně empatie a divákovi solidarity s dědečkem Albertem tvůrci pracují a jde jim to hodně dobře. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (5)
- Film je založen na knize „Nestřílejte, to je můj táta“ („Niet schieten, dat is mijn papa“) Davida van de Steena, jednoho ze zraněných, kteří přežili útok na obchodní dům Delhaize v Aalstu (Belgie), 9. listopadu 1985, který je zobrazen ve filmu. Název knihy zněl tak, jak jeho sestra během útoku křičela. Tento film také představuje rekonstrukci zmíněného útoku, který byl posledním, ale nejnásilnějším útokem gangu Nijvel. Přeživší David van de Steen, kterému bylo v době střelby devět let, byl na scéně každý den, aby zajistil maximální autentičnost. (Piercee)
- Stijn Coninx pracoval na filmu sedm let společně s Davidem van de Steenem, jedním z těch, kteří přežili Nijvel Gang (Brabant Killers). Van de Steen důkladně schválil obsazení Jana Decleira jako jeho dědečka Alberta (přezdívaného „Petje“), který byl ve skutečnosti svědkem části útoku na obchodní dům Delhaize, ke kterému došlo přes ulici. Později provedl několik vlastních vyšetřování, ale dostal dopisy se zahalenými varováními, aby přestal pátrat. I když dědeček zemřel dlouho před premiérou filmu, potěšilo ho, když se na smrtelné posteli dozvěděl, že se film natáčí. (Piercee)
- Tento film je založen na skutečném příběhu gangu Nijvel Gang (neboli „Brabantských zabijáků“), kteří v letech 1983 až 1985 provedli sérii násilných loupeží. Brabantští zabijáci zavraždili 28 lidí. Totožnost a skutečné motivy pachatelů zůstaly vždy záhadou, i když brutální zabíjení bylo různě vysvětlováno jako pokusy o vydírání, politický terorismus nebo utajování politických či trestných atentátů. Následné vyšetřování sužovaly chyby, jako je nedostatečná spolupráce, nedostatečný výzkum a zmizení důkazů, a skutečnost, že z pochybných důvodů bylo z případu vyřazeno mnoho členů spravedlnosti, mnoho lidí věří ve vládní spiknutí. Vyznání v roce 2017 přineslo vyšetřování krátce nové světlo, ale ministerstvo spravedlnosti informace odmítlo jako irelevantní. Režisér Stijn Coninx uvedl, že film natočil s cílem osvěžit povědomí veřejnosti a znovu zahájit vyšetřování v naději, že případ bude vyřešen dříve, než v roce 2025 dosáhne promlčecí lhůty. (Piercee)
Reklama