Nikdy nezestárnou

Přes dvacet minut jsem nechápal všechny ty nadšené recenze... a pak to přišlo. Obraz se roztáhl přes celou plochu a vybarvil se. Klobouk dolů před všemi restaurátory, koloristy a spol. Sice zdrojový materiál byl často dost špatný, takže pak ty obarvené postavy vypadají spíš strašidelně, ale většinou to neruší. Komentáře veteránů také nenechají ani okamžik volný, ale chápu, že Peter Jackson chtěl nechat jejich hlasů zaznít co nejvíce. Peklo velké války v kostce a v barvě za hodinu a půl. (05.07.2021)

Kvůli diskuzi o režii Petera Jacksona jsem si pustil jeho experimentální dokument They Shall Not Grow Old z WW1 a je skvělý. Technicky to díky AI velmi rychle zestárne a už za chvíli tu budou na koleně vytvořená kvalitnější díla. Ale vyprávěním a epikou to strčí do kapsy většinu hraných válečných děl a je to lepší adaptace Na západní frontě klid než Na západní frontě klid od Netflixu. To že za tohle nebyl dokumentární Oscar je vyloženě ostudné. A Jackson tu ukazuje svaly, že absolutně nechápu, že se mu před dveřmi nestřídají streamingoví hlavouni s bianco šeky na adaptace fantasy ság. 9/10  Snad mu další Pan Prstenů klapne a on se tam zase vytáhne. (05.03.2023)

Děsivě působivé zprostředkování válečných hrůz z pohledu těch, kteří měli štěstí, že o nich mohli vyprávět. Peter Jackson zrestauroval více než sto let staré záběry, aby nás (i díky neméně důležitému zvuku) vzal přímo tam, to vše s komentářem řadových vojáků. Rozhodně nečekejte příval faktických informací, od toho jsou jiné dokumenty, tohle je opravdu o atmosféře, o atmosféře, o atmosféře, protože když jeden z vojáků vypráví, jak musel zastřelit jiného, sevře se hrdlo jemu i nám. (02.01.2020)

Kdo dává dobrý pozor a uvědomí si souvislosti, získá to, co mu žádná učebnice dějepisu neumožní. Čím byla 1. světová válka a co udělala z lidí, kteří se jí dobrovolně či nedobrovolně účastnili. Češi byli do ní zataženi nedobrovolně, a po mrtvých zbyli jen pomníčky postavenné (povině) z popudu T.G.Masaryka. Po živých nezůstalo nic, přestože jejich zážitky byly vesměs podobné jako ty brtiské. Nikde není zapsáno, jak můj děda se díval do Piavy, která tekla červená jako krev. Po válce se vrátil k rodině (můj otec byl jeho nevlastní syn), raději než pracoval na polích, toulal se. Ve stáří pásal kozy, a když mě požádal, abych řekl, jak se mám v Německu, usmíval se a pokyvoval hlavou, vím však, že mě neposlouchal. (24.11.2019)

Kolorované záběry doplněné svědectvím těch, kteří přežili Velkou válku. Od narukování a fixlování s věkem, přes konfrontaci v Zemi nikoho, spaní v zákopech, přimrzlých botách, gangréně, yperitu, spoustu záběrů na roztrhaná těla, až po prázdný pocit po vyhlášení míru a obtíže při hledání práce a znovuzačleňování do civilizace. Tento a jemu podobné dokumenty by se měly povinně pouštět dětem ve školách. (17.08.2019)