Dvojí obvinění

„Pohárik si dám rada, pustili ma len nedávno.“ Fajnová cca 180-miliónová tržba (pri trápnom rozpočte 4O) je jednou z najväčších záhad roku 1999. Nikto to nečakal. A pomerne právom: nenápadný, civilný a komorný triler bez akcie (akože niečo tam je, ale na úrovni Rosamunde Pilcher) a gigantických hviezd berúcich 20 miliónov za film, bol vhodný do televízie na nedeľu večer, nie do kín. Napriek tomu do nich šiel. A zažiaril. Rovnakým prekvapením bolo, že toto televízne polobéčko nakrútil muž zodpovedný za fantastického Šoféra slečny Daisy. Bruce Beresford sa ako režisér scenára chopil napriek tomu, že obsahoval len málo takých vydarených scén, ako bola na trajekte alebo s počítačom. Napriek renomovanej réžii je to strašná rutina, ale musím priznať, že každým ďalším pozretím ma baví viac a viac, asi som divný. Fakt to nie je veľdielo, no má v sebe niečo, nejaký fíling, ktorý ma vždy chytí a zaujme. Navyše tu hrá nielen fajnová Ashley Judd (ktorá bola v tom čase sľubnou hviezdičkou vďaka Zberateľovi bozkov) a samozrejme spravodlivý drsňák Tommy Lee Jones (ktorého síce titulky nezmyselne, ale z komerčného hľadiska pochopiteľne, uvádzajú na prvom mieste, ale hrá vedľajšiu rolu). Zaujal ma život za mrežami, ktorý je tu líčený pomaly ako internát na strednej. Zápletka o WTF zákone americkej legislatívy má niečo do seba (zaujímalo by ma, či by sa niečo také mohlo stať v skutočnosti resp. či sa stalo), avšak stagnujúce tempo, stereotypný dej, slabá väzenská časť, matný Bruce Greenwood a smiešne finále páchajú nemalé škody. (19.12.2004)

Určitě nadprůměrné drama, kde dominuje perfektní Ashley Judd. Možná šlo z námětu vytěžit víc a chování postav je někdy trochu nevěryhodné, ale na druhou stranu má film skvělou atmosféru a hlavně ta část ve vězení se mi opravdu líbila. V celku jsem po zhlédnutí tohoto dramatu spokojený a můj pocit mi říká, že se do 4 hvězdiček ještě kvalitativně vejde. (21.04.2009)

Mám ráda devadesátkový filmy s Ashley Judd. Většinou jsou napínavý a ne tak špatně zahraný, dává jim přirozenou ženskost, sílu i zranitelnost, a zároveň dovede být akční hrdinkou, pricemz akce nijak nevyčnívá z příběhu, což je typický pro filmy té éry. T. L. Jones v roli, která je mu vlastní - honící pes. Justiční klička v podobě nemožnosti dvojího obvinění ze stejného zločinu mě bavila. Představte si, že s vámi systém vym*dá, potrestá za něco, co není vaše vina, vy si to sice nespravedlivě odpykáte, ale výhoda je, že to potom opravdu můžete beztrestně udělat. Lákavé, že? (18.09.2023)

Probudit se na jachtě v bílém županu a celá od krve – slibný začátek. K tomu obvinění z vraždy manžela. Záhadná smrt přinese spoustu trablů. Ženské vězení pěkně drsné. A pozor, když v telefonu zaslechnete hlas mrtvého manžela a vašeho syna má nejlepší kamarádka. Nevíte, co se děje a věci jen postupně nabývají smysl. Dvojí obvinění vychází z 5. dodatku americké ústavy, za stejný čin nemůže být nikdo obviněn dvakrát. Lze tedy beztrestně zastřelit manžela podruhé? Bývalá právnička ve vězení se fakt hodí. Na scéně se konečně objevuje Tommy Lee Jones, tvrďák s ostře řezanými rysy a překvapivě měkkým srdcem. „Tady žádný druhý šance nejsou, tohle je dům poslední šance.“ Ashley Judd je nejen pěkná, ale i chytrá a pátrání jí docela odsýpá. Dražba starého mládence překvapivá, starý mládenec ovšem poněkud ulhaný. Kdoví, jak teď vypadají ulice New Orleans a La Fayettův hřbitov po Katrině. Skoro mi připadalo, že na fotce v řidičáku to byl Philip Seymour Hoffman. Takže za jednu vraždu se nedá zavřít dvakrát a ještě se dá i něco zdědit. Podstatný byl ovšem syn. „Co když mne nepozná?“ „No, co myslíte?“ (23.09.2008)

Hodně průměrný film, nechce se mi ani psát thriller, protože žádné napětí ani emoce jsem opravdu necítil. Nezachránil to ani můj oblíbený "šerif" Tommy Lee Jones ve své roli tvrdého, ale spravedlivého lovce padouchů. Taky nevím, proč stále dělá Hollywood z tradiční právní zásady "ne bis in idem" takový speciální americký právní fígl (viz např. 15 minut). (11.05.2014)