Báchorky

HBO nám s Maďary připravilo hodně chutnou lahůdku z poválečného Maďarska. Ačkoliv jsem od filmu prakticky nic nečekal, jsem nadšen. Moc mi to sedlo. Film balancuje v několika žánrech a o napětí v něm není nouze. Dovová atmoška naprosto dokonalá a výběr herců se povedl parádně. Poválečná doba se spoustou nezvěztných nabízela takovýchto příběhů jistě mnoho, protože příbuzných lačnících po jakékoliv informaci, nejlépe té co dávala ještě alespoň malou ale nějakou naději bylo mnoho. Někdo zmizel v propadlišti války, ale někdo se zničehonic vrátil a to v době, kdy už se s ním jaksi nepočítalo, nebo byl dokonce úředně prohlášen za mrtvého. Moc jsme si pošmákl, tohle byla velmi příjemná záležitost ! Dávám za 4 inzeráty * * * * (29.12.2020)

Vica Kerekes v maďarské minimalistické dobovce jako žena, která má manžela ztraceného ve válce a do toho přijde podvodník, který prý jejího manžela znal a má připravenou báchorku, s kterou oblbuje právě lidi, kteří pohřešují své blízké v poválečné době. Pak se její despotický manžel vrátí a rozehraje hru, kdy tu báchorku potvrdí. Jak je ten film jednoduchý, tak to má prostě zajímavý nápad ( což se u posledních pěti českých filmů co jsem viděl nedá říct, u nás už všechno bylo od vztahovek po pohádky ) , škoda jen překombinovaného střídání časových rovin na konci, což trochu nabouralo tempo a styl, ale já nadhodnotím na pět hvězd za originalitu a Vicu. PS: Už jsem myslel, že Vica pověsila v roce 2016 odhalování na hřebík, ale v Maďarsku ještě ne. (31.12.2020)

„Já nekoušu. Jenom když jím.“ Příběh msty z poválečného Maďarska kombinuje v sobě více žánrů a musím říct, že dokud se odehrával v dobrodružné a později ve vztahové rovině, se mi zamlouval mnohem víc, než když sklouzl ke konci k pateticky vypjatému thrilleru. Jestli tvůrci chtěli film přiblížit poválečné éře nejen dobovou výpravou, ale i stvořením moderní variace na film-noir + využitím monumentálně hlučných hudebních motivů ve vypjatých pasážích, tak se to asi povedlo. I když osobně bych určitě přivítal ubrání na téhle patetičnosti a úplně mi nesedlo ani to zvláštní řešení prolnutí dvou časových rovin v zásadním zvratu. Úvod mě nechytil, „zimní“ flashbacky s téměř hororovým nádechem trochu rušily, ale od scény útěku přes vlak a les jsem se plně dostal do atmosféry dění. Ocenil jsem vedle vizuálu a hereckých výkonů i pomalé budování napětí s důkladným vykřeslením netradičního lesního prostředí a postupného odhalování a vyvíjení vztahů mezi hlavními postavy. Tajuplný příběh s dusnou a mlhavou atmosférou lesa, v němž i malý kluk řádí s puškou, má i zapamatovatelné momenty a nakonec mu po delším váhání dám i 4. hvězdičku. O některých starších filmech zvyknou lidé psát, že byly na svou dobu dobré. O Báchorkách bych osobně taky řekl, že jsou výborné s ohledem na dnešní tvorbu, v rámci níž člověk žánrové filmy s vlastní poetikou a výraznou hloubkou příběhu běžně nepotkává. Tento maďarský kousek Atilly Szásze je pro mě v tomto směru menším zjevením, podobně jako o rok starší český Havelkův Hastrman. [75%] (01.09.2021)

Druhá svetová vojna sa v Európe už skončila, nikto už nebojuje o holé prežitie, ale spustu vojakov sa pomaly vracia zo zajatia. Krajina je zmrzačená aj hlavné mesto Maďarska je v troskách a vládne tu chaos a neistota. Archívne zábery nám predstavujú zbombardovanú Budapešť, čím sa dostávame do základnej atmosféry filmu. Drobné príbehy sa rozbiehajú keď hlavný hrdina Balázs Hankó vyhľadáva v inzerciách životné príbehy, kto koho hľadá, kto zmizol na fronte a kto sa nevrátil z nasadenia. A on bezohľadne zneužíva týchto ľudí, ktorí, aj keď od neho dostanú vymyslené správy o milovanom človeku, sú ochotní za tieto táraniny mu dať hocičo, nádej ich tak aj bude ďalej sprevádzať. Aj tu sa objavuje všemocná sovietska posádka, ktorá všetko rieši gulagmi alebo úplatkami. Tu musím poukázať na činnosť Sovietskej NKVD v Maďarsku v povojnovom období, veľmi pekne vykreslenej v úžasnom maďarskom filme „Večná Zima“ ( Eternal Winter), 2018. Nakoniec v poslednom príbehu sa vykresľujú povahy všetkých hlavných aktérov filmu, záver naberá na napínavosti a postupne sa vypĺňa zmysel skorších jednotlivých motívov a tém. Predstavujem vám ďalší vynikajúci maďarský film, tento krát z obdobia tesne po vojne a pevne verím v silný filmový zážitok. (20.07.2020)

A mě to celkem chytlo. Začátek se mi sice trochu vlekl, ale jakmile nastoupila na scénu Vica, bylo to fajn. Poválečná noir záležitost, na kterou jsem se těšila od chvíle, kdy jsem spatřila velikánský, fakt krásný retro plakát, jako z časů starého Hollywoodu na náměstí Oktagon při mých výletech do Budapešti. Potěšilo mě, že "naše" Vica se blýskne v čemsi maďarském. No a když jsem ji za chvíli potkala na ulici, protože tahle kočka v Budapešti žije, bylo rozhodnuto. Na film se už těšilo. Role jí sedla, utáhla to levou zadní, ano bylo to takové jakože už jsme to kdesi viděli, ale vždy se to v poslední chvíli začalo chovat trochu jinak. Já jsem spokojená. (02.11.2020)