Fukušima
Fukushima 50
Režie:
Securó WakamacuScénář:
Jóiči MaekawaKamera:
Šódži EharaHrají:
Ken Watanabe, Kóiči Sató, Hidetaka Jošioka, Naoto Ogata, Šóhei Hino, Micuru Hirata, Masato Hagiwara, Riho Jošioka, Takumi Saitó, Jasuko Tomita, Širó Sano (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali... 11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu... (TV Prima)
(více)Recenze (74)
japonskej filmovej styl je mi naprosto cizí, chaos je tady vysledkem chování lídí, kteří by dokázali udělat emotivni tragédii i když v cukrárně nebudou mít malinovou zmrzku. pokud je film alespoň trochu pravdivý, je téměř k neuvěření, že při demenci všech velitelů včetně premiéra ten stát ještě funguje. ()
Přírodní katastrofa naštěstí neměla za následek jadernou katastrofu globálních rozměrů - zato filmové katastrofě jsme se nevyhnuli. Je to nudné, nezáživné a srovnávat Fukušimu s Černobylem nelze ani v čistě teoretické rovině… ()
Sorry ale natočené je ho hrozně. ()
Náhoda tomu chtěla, že jsem na to natrefil. Japonsko je země plná tradic, které mají tendenci dodržet zejména ti starší, což jsou ti, kteří v sedmdesátkách a osmdesátkách udělali z Japonska asijského tygra. Jako takový hraný polodokument je to ok, člověk si aspoň udělá představu, jak to tam tenkrát bylo. Nicméně oproti TV filmu z UK Motylki/Černobyl je v tom dost patosu a etalonu seriálu Černobyl to nesahá ani na paty. Ale chápu je, natočili si to k olympiádě 2020. ()
souhlas s Tezukou....a uvědomte si, že to je jiná kultura,mají jiné zvyky v chování a jednání... přesto tam zůstali a snažili se..mohli utéct a na všechno se vykašlat.... ()
Film má hlavní mínus - znalci dané situace vědí, jak situace ve skutečnosti dopadla. I tak se japonským tvůrcům dařilo udržet napětí po celou dobu. Chválím široké spektrum hereckých výkonů, hlavní herci se do role vcítili znamenitě. Jsem si jist, že američané by to natočili trochu jinak, vyždímali by z toho ještě více, ale i tak film hodnotím kladně. Dávám mu 65%, tři hvězdy. ()
Tady musím být při hodnocení maximálně přísný. Americká série "Černobyl" totiž nasadila laťku filmařských kvalit do výšin skutečně hodných 21. století. V tomto světle je pak výkon, který zde předvedli Japonci a na jehož výsledné kvalitě se nemalou měrou podílel i příšerný český dabing, opravdová katastrofa, nikoliv však jaderná nýbrž filmová. Ve snímku mne iritovaly především nesmysly faktické. Vsechno okolo tlaků v reaktorech, jejich následná a až nestoudná záměna při dalším vypravování, radost zaměstnanců z událostí a dějů, které byly naopak spíše tragické, to všechno mne opravdu děsně štvalo. A přitom kucí japonský v minulosti prokázali, že kloudný film natočit umí a to dokonce s minimálním rozpočtem viz Kitánův snímek "Brother" alias "Ve spárech yakuzy". Nevím tedy jak jiní diváci, ale já jsem byl tímto filmem dokonale rozladěn, nenalezl jsem v něm vůbec nic, co bych mohl alespoň náznakem pochválit. Konečný verdikt tedy zní - radioaktivní odpad! ()
"Tsunami je tady!" "Přineste někdo ručníky!" ()
Filmová realizácia tejto skutočnej udalosti je skoro katastrofa. Kameraman viditeľne trasie kamerou, komparz padá na podlahu a divák má uveriť zemetraseniu. Ak sa pozrieme iba na holý príbeh, tak určite chýbajú emócie. ()
Taková až příliš televízní a málo faktická podívaná. Jedná se v první řadě o adaptaci knihy "On the Brink: The Inside Story of Fukushima Daiichi", která není fikcí, ale má 300 stran a ten film jen 2 hodiny, takže... Příběh je velice přímočarý a faktický, ale stejně je toho málo. Detailnější popis se dozvíte spíše z Wikipedie (nebo ze zmíněné knihy). Úmorná nuda v podobě časté telefonické komunikace, jejichž obsah by teda mohl být divákovi podán lépe (třeba jako když se reaktor počůrá, tak ukážu čůrající reaktor, ale místo toho si to dvě postavy řeknou po videohovoru/telefonu a ministr se o tom čůrajícím reaktoru ještě ujišťuje, také telefonicky/videohovoristicky atp.). Většinu času sledujeme postavy dávající nesmyslné rozkazy které pak postavy plní nesmyslným způsobem a divák moc neví proč či za to nesly konkrétní osoby nějaké následky. Na druhou stranu to lze brát i s ohledem na určité kulturní rozdíly a dialogovou a emocionální kanonádu Japoncům tak blízkou (jako nedovedu si představit jak bolavej musel bejt dabing a kolik dialogu se z praktických důvodů muselo sesekat a všechno udělat ještě o něco zmatečnější). ()
V tom dabingu dosti zvláštní . Byl to určitě chaos , panika , zděšení , bezradnost . A zjištění , že politici jsou všude , asi , stejní . A také , že příroda si s námi udělá pořádek sama . ()
Kdyby se tam furt uctivě neklaněli tak maj o polovinu času navíc.........pokud chtěli točit reálie tak OK, pokud chtěli trhák tak na to měli pustit lidi od "Deep water Horizon". .... jo a Tsunami ta neomrzí.... ()
Po úspěšném a opravdu dobře zpracovaném seriálu Černobyl se japončíci opičí. Asi doufali, že úspěch určitě následují. Opak je pravdou. Uplakané, hysterické, navoněné, pronárodní, dlouhé, uřvané. Samé řediteli Jošidó, pane Jošidó, Jošidó!!! Ač vážné téma, tak směšné. Prostě japonské. Závěr: nedoporučuji. ()
Předně - zde se má hodnotit film a ne události ve Fukushimě, o kterých toho valná většina z nás mnoho neví. Jedno je jisté, vše mohlo dopadnout mnohem hůře, nebýt nasazení japonců - jak film, tak skutečnost. 7/10 ()
Představení tragédie jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 je postaveno na slabém scénáři i režii, afektovanost a patos divák vnímá téměř nepřetržitě a navíc to nemá ten správný drajv. Pro mne zklamání. 40 %. ()
Rád bych viděl tady experta Livingdead, jak by se v podobné situaci zachoval on. Je fakt, že Japonsko tvrdě podcenilo připravenost, hlavně co se týče výšky vlnolamů, které nepočítaly s vlnami vyššími než 10 m. Zde bohužel došlo k takové souhře nešťastných náhod, že vypadl nejen zdroj elektřiny z produkce elektrárny samotné, ale voda z tsunami vytopila i rezervní dieslové generátory, tudíž nebylo možné opětovně spustit chladící systém elektrárny. Aby toho nebylo málo, zablokován byl i přístup pro pomoc zvenku, tudíž nebylo možné včas dovést generátory odjinud. Rozhodně bych si ale netroufal špinit personál, který dělal vše možné i nemožné proto, aby jádro reaktorů nevybouchlo. Takovou obětavost jako tam ti kluci předváděli, by málokdo z nás všech prokázal. Na tohle se prostě připravit nedá, je to stejné jako byste se chtěli předem připravovat na nějakou neznámou nemoc. A říct, že to byla ubrečená sračka, to už je úplný výsměch do tváře všem obětem této katastrofy. Kolega si evidentně nevidí do huby. ()
Dalo by se z toho vytěžit mnohem, mnohem více... ()
Díky filmu jsem se něco málo zajímavého dozvěděl, ale tím, že se ještě všichni vzpamatovávaj z Černobylu a film nijak zazráčně neohromil se to moc nepovedlo. Watanabe a Sato byly výborné, sympatické a zajímavé postavy, zbytek postav bylo buď nezajímavé, nesympatické, né-moc-dobře zahrané a nebo úplně vylízané. Některé scénky byly výborné (asi jen 2), některé dobré, některé špatné a některé až ponižující. Logika a chování některých postav byla tak divná a praštěná, ale nevim, asi to fakt takhle probíhalo, nebyl jsem tam, když se to dělo, takže nevim, neposoudim. Film jsem zjuknul jen příležitostně kvůli oné premiéře na MAXu a už teď si nepamatuju půlku z filmu, a to jsem ho viděl včera. Vím, že bych psal jinak, kdyby ve Fukušimě došlo na nejhorší, díkybohu nedošlo, takže jsme místo příšerné katastrofy dostali jen příšerný film, ikdyž zas tolik příšerný nebyl, řekněme, že byl hodně podprůměrný. Jestli do toho stejně chcete jít, připravte se na dávku několik nudných scének, pár dobrých, docela průměrnou atmosféru, válnou většinu šáhlých postav a prapodivné dialogy. ()
Prapodivná je tá japonská kultúra. Klaňanie sa, výkričník na konci každej vety.... A tá nepripravenosť na katastrofu. Neviem síce povedať, ako by to bolo na Slovensku v prípade jadrovej katastrofy, ale hádam nejaké tie veci už máme zmáknuté. Raz som počul takú hlášku, že Japonci nie preto robia preto 12 a viac hodín denne, lebo majú vysokú produktivitu a know-how a veľa zvládnu, ale preto, že sú neschopní bežné pracovné úlohy zvládnuť za 8 hodín. Ak len časť z tohto filmu je natočená tak, ako tomu bolo v skutočnosti, tak ten človek, čo vyslovil tú hlášku mal pravdu. K filmu asi len toľko, že atmoška nebola až taká mrazivá, ako by sa patrilo, ale pozerať sa to dalo. A chvalabohu sa nestalo nič také vážne ako pri Černobyle. ()
Radši vypíchnout oči, než tohle vidět znovu. Možná je to tím že to natočili japonci a prostě jejich mentalita a herecké výkony jsou na levelu pro mě neznámém, tak je to pro mě nekoukatelné. Dialogy převážně úplně stupidní a většina "herců" mě svými výkony utvrzovala v tom, že je asi posbírali někde u nejbližšího úřadu práce. Prostě zabité 2 hodiny času :( ()