Zavraždění čínského bookmakera

On je to vlastně film o tom, že když problémy neřešíme včas a neustále je oddalujeme, tak se jenom zvýší a jsou mnohem horší než kdy předtím. Myšlenku to tedy má, provedení mě kupodivu bavilo včetně bizarně trapných varietních vystoupení (ačkoli zbytečně dlouhá místa tam jsou, nebudu lhát...), o Cosmův osud jsem se zajímal, ačkoli jsem k němu moc sympatií neměl a Cassavetesův přístup k boření jinak obyčejné psychologické noirovky mi vlastně sedl taky. Tak kvůli čemu teď přemýšlím nad tím, jestli si to zaslouží vysoké hodnocení? Já si na to asi utvořím silnější názor až poté, co uvidím víc Cassvetesových filmů, protože jsem z jeho stylu mírně zmatený a moc nechápu, proč se občas věnuje tak zbytečným věcem a podstatné odsouvá na druhou kolej nebo proč důležité informace o charakteru Cosma řekne až úplně na konci, kdy už je vlastně po všem a divákův vztah k němu nezmění. Je to takový typický sedmdesátkový nezávislý americký film, akorát utržený ze řetězu a míň artový, než jsem čekal, že bude. Navzdory určitému zmatení u mě ale převažují pozitivní dojmy a vzhledem k té myšlence to rozhodně není nic prázdného, navíc s dobře zvoleným tempem (pokud vám samozřejmě sedne) a skvělými hereckými výkony. A obzvlášť si z toho odnesu zjištění, že Pan Sofisitkovaný byl zparodovaný v South Parku coby hlavní postavička z Imaginationlandu :D Slabé 4* (18.09.2023)

Je zavádějící o filmu vůbec primárně uvažovat jako o gangsterce, jde hlavně - jak si mnozí již povšimli - o další z Cassavetesových studií zoufalství a prázdnoty života, jak je zachytil v Tvářích a Ženě pod vlivem (zoufalství středních tříd), Premiéře (zoufalství umělců) a nebo zde (zoufalství lidí zlopověstných). V detailní (nejen kamerové) analýze hlavního hrdiny tak sledujeme pomalý rozpad jeho sebejistoty pramenící z představy, že role, kterou hraje před ostatními i před sebou, mu přináší uspokojení; sledujeme tu nechutnou chvíli dostavující se těsně potom, co odhalíme naše vlastní carpe diem jako nucené, ale ne vynucené někým jiným, ale námi samými, a vrcholem trapnosti je, že ani poté se dosavadního života vzdát nechceme, ale jsme naopak pro jeho zachování ochotni klesnout ještě níže. (Abych zachránil svůj druhořadý strip club, zabiju neznámého člověka, abych se mohl topit ještě ve větších s*ačkách ve svém strip clubu.) Celé toto dilema je svým způsobem zhmotněno v oněch lechtivých show: Cosmo si potrpí na fakt, že je jejich autorem, vždy se je snaží udržet v chodu, snaží se pilovat jejich "kvalitu", a to i když se chystá zabít člověka (ve scéně hovoru z telefonní budky) - to vše proto, aby si plně nepřipustil to, co si už kdesi hluboko uvnitř připustil, aby se nemusel podívat sám sobě do tváře, protože tam nic vlastního není, je tam jen to, co v nás chtějí vidět ostatní, a naším jediným naplněním v životě může být to, že s tímto falešným obrazem nás samých splyneme. A proto ona show Pana Sofistication a spol. poběží dál a dál, i kdyby její trapnost a nucenost dosáhla samého dna, kterého však nikdy nedosáhne, protože ono dno budou sami neustále posunovat, dál a dál. (21.01.2015)

O čom film bude, sa dozvieme možno až po hodine filmu, ale to samozrejme vôbec nevadí, ústrená zápletka je skôr takou čerešničkou k obrazu zašmudlaných barov a podsvetia v americkom veľkomeste 70. rokov. Ben Gazzara je veľký sympaťák a my mu samozrejme držíme palce. Cassavetes nakrútil film so nie síce úplným minimom deja, ale sústredí sa predsa viac na vzťahy a gýčovú atmosféru predstavení a spotených dlhších vlasov gangstrov a dalo by sa na jeho majstrovské dielo pozerať kľudne aj o hodinu dlhšie. Spôsobom rozprávania teda akoby antiamerický film, ktorý ale pôsobí práve preto rýdzo americky. (15.06.2016)

John Cassavetes má svoje kvality, o tom asi není třeba pochybovat, ale tohle je film, který mě zrovna dvakrát nebavil. Už je tady až moc blízkých záběrů, až moc scén, které jako kdyby nic neříkaly. Prostě jsem se u tohoto filmu nudil a nevytrhly to ani rozhodně kvalitní herecké výkony, kterými byl film obdařen. (20.10.2015)

Když v jednom rozohovu s Michaelem Imperiolim padl dotaz "Jaký film považujete za nejlepší gangsterku všech dob?" Imperioli nedal očekávanou odpověď typu Goodfellas, Godfather, Casino, Mean Streets...ale uvedl právě film The Killing of a Chinese Bookie. A tak jsem byl na tento film velmi zvědav. A snímek rozhodně nezklamal. Jde o velmi specifický film s jedinečnou atmosférou, kterou dokonale vytváří strohé dialogy, kamera a absence jakéhokoliv soundtracku. Takový gangsterský "dogma" film:-) Gazzara má charisma a získá si vás. Jeho nezdolnost a neústupnost v boji proti osudu je v postavě skvěle zachycená...i když postava sama ví, že jde o boj s větrnými mlýny. Velmi dobrý film a pro mne obrovské překvapení. I když bych za nejlepší gangsterku všech dob uvedl Kmotra druhý díl:-) (11.09.2010)