Pramen panny

Už z plagátu sa dá vnímať taká tá mrazivá atmosféra, cez ktorú som si tajne želal, aby mi ju autor sprostredkoval. No a po zhliadnutí som mal presne ten pocit diváckeho nadšenia, v aký som podvedome dúfal. Podobný prípad - Hodina vlka. Ale nečakajte štandardného Bergmana, myslím vo filmovej reči neštandardného. Skôr remeselne dokonale zinscenovaná dávna legenda zo švédskych krajov. Autorstvom podobne svojská ako Miyazakiho Mononoke, i keď dejovo samozrejme odlišná. (08.10.2012)

A jak jsem rád, že jsem dosud ještě pořád neviděl ani jednu verzi The Last House on the Left. Patrně by mi to zkazilo ten požitek ze sledování mistrova veledíla. Jestliže bych na výborné Hodině vlků nakonec přece jen našel pár nedostatků, Pramen panny je takřka dokonalý. Jednoduchý, přímý, syrový příběh nastavující zrcadlo mnohému lidskému chování, myšlení a jednání. Nádherné lokace, skvělé kulisy, interiéry, trefné herecké výkony. Jedním slovem krása. (21.06.2012)

Kde má hranice spravedlnost, zaslepená pomsta, čirá bestialita? K umocnění finálních fází slouží přítomnost zatracované Ingeri a chlapce mezi pastevci. Bergmanův režijní styl mi sedí dobře, problém je, že jsem z něj zatím - po Lesních jahodách a Sedmé pečeti - vyloženě odvařený nebyl. Pramen panny je svou strukturou více konvenční a přímočarý, tím pádem i přesvědčivější a upřímnější. Krásně baladická povídka o pomstě a vině, filmařsky skvostně provedená, hezkými obrazy vybavená, k úplné špici jí ale prostě to "něco" chybí. Hezká závěrečná symbolika to nezmění. (11.01.2008)

keď hľadáte prvopočiatku filmov typu "znásilnili ma a ja sa teraz pomstím (prípadne ma rodičia pomstia)" tak ich hľadajte tu...avšak Jungfrukällan sa aj v mnohom odlišuje od klasických amerických či neamerických spracovaní takejto tématiky - nedáva do popredia tú brutalitu páchanú či už násilníkmi alebo pomstiteľmi ale zameriava sa na tú skutočnosť že základné morálne hodnoty boli porušené...a na záver jeden veľmi silný moment v podaní jedného z rodičov...jednoducho mocný, intenzívny, moralizujúci ale aj emotívny film 85% (26.11.2012)

Historická linie uzavřené Bergmannovy tvorby je stejně invenční jako ta současná. Dokonalé převedení tak plochého a dějově nevýrazného žánru-textu, jakým je legenda, nebylo snadné. Přesto i tady opakovaně osvědčil Bergman vůli i schopnost sledovat a vysledovávat na pozadí přesně zachycených historických dobových reálií podstatnou dějovou linku. Tragický osud zprvu rozmarné, a posléze tragické mladé ženy, bezesporu takovou linkou byl a je. Geniální vždy působí jako samozřejmé, spontánní a přirozené. (25.08.2007)