Loni v Marienbadu

Nemůžu souhlasit, že Loni v Marienbadu je nudná a chladná intelektuální onanie, jak zde někteří naznačují! Dle mého názoru se jedná o velmi působivé, atmosférické dílo, vyvolávající pocit těžkého snu, bez možnosti úniku. Tato surreálná hříčka, blízká (v literatuře) třeba Meyrinkovu Golemovi, je navíc výborně technicky zvládnutá. Kamera je fantastická, herci jsou dokonale stylizovaní do svých snových rolí a zejména střihač odvedl svou práci na výbornou. Nevím, proč by mělo být nutné filmu za každou cenu porozumět - tady jde spíš o impresi. Krom toho: kdo z nás rozumí beze zbytku světu, který nazýváme reálným a kde žijeme své životy? (31.01.2006)

Je to studené jak psí čumák, odtažité a svou neproniknutelností jako stvořené pro věčné hledače skrytých významů, kterým umožňuje zabývat se nekonečným množstvím interpretací. Film má určitě význam pro filmové teoretiky a cinefilní nadšence pro širokou škálu filmových prvků, se kterými režisér pracoval, ať už šlo o choreografické obrazové kompozice, kamerové jízdy nebo vypravěčskou strukturu založenou na opakování a variacích stejných situací. Běžný divák se snímku nejspíš vyhne - a dobře udělá, Resnais mu nemá co nabídnout. Předpokládal jsem, že se s jeho dílem minu, a tušení mě nezklamalo, slovy klasika jsem to ale aspoň zkusil. Nebudu hodnotit hvězdičkami, je to pro mě prostě setkání s mimozemšťany z Aldebaranu. (10.11.2020)

Jednoducho mám rada Resnaisovu hru s pamäťou, jej zavádzaním, čo ovplyvňuje nedôveryhodnosť rozprávača. Viem, je aj veľa iných, ale navyše sa mi páči jeho "vysoká" estetickosť, či ako to nazvať. Na druhej strane, Providence je v smere vrstvenia rozprávačov premakanejšie a Hirošima je Resnais tenkrát poprvé. :). (06.04.2010)

Geniální hříčka, která boří veškeré zaběhané vypravěčské postupy. Jediná moje interpretace: nikde není řečeno, že ten chlápek vyprávějící, co se stalo loni, je něco víc než postavy ostatní, které neustále vyprávějí ty samé repliky. Proto si myslím, že všechno, co se odehrává je pouhou hrou režiséra - nic hlubšího v tom nevězí. Film, kde neexistuje čas a který je sestaven z krásných záběrů. (26.05.2003)

Labyrint tajomstiev, vášne a nezodpovedaných otázok je jeden z najslávnejších mindfuckov všetkých čias. Divácky náročné, vizuálne podmanivé dielo má množstvo výkladov a žiadny nie je správny... alebo (paradoxne) všetky sú. Nadčasová pecka, ktorej síce treba venovať veľa pozornosti, ale odvďačí sa nezvyčajným zážitkom. Následne sa o ňom dá diskutovať mnoho hodín. Bonusom je potom takmer neviditeľné cameo Alfreda Hitchcocka. (07.12.2017)