Smím prosit?

Japonský megahit, který samozřejmě za velkou louží nepříliš zdatně okopírovali. Příčiny neúspěchu Americké verze jsou v násilném přenesení specifické sociální a kulturní Japonské mentality. Proto má příběh o tanci, jež prosvětlí šeď života i silný sociální náboj. Vystihuje totiž problémy současného Japonska. Ale nebojte, vypráví to poutavě a pokud Vám nevadí absence pozlátkových hvězd, užijete si i pár kvalitních tanečních čísel. Jenom ten sentiment... (30.10.2005)

Kdysi jsem viděla předělávku s Richardem Gerem, ale musím říct, že tento originál je rozhodně o dost lepší. Je v něm humor, lidskost i láska k tanci a vše je tak přirozeně podáno, že si mě film velmi rychle získal. Když říkám „přirozeně“ myslím tím obzvlášť to, že film zbytečně nezabředává do velkých vztahových dramat. Rozpory jsou spíše v podtextu a filmu se velmi daří seznamovat pomaloučku diváka se všemi postavami, tak aby si nakonec všechny získaly určitou míru pochopení. Postavičky jsou to různorodé – krásná, ale zpočátku extrémně rezervovaná učitelka tance Mai Kišikawa, kterou bych nazvala „ledovou královnou“; výstřední tanečník latinskoamerických tanců Aoki s parukou na hlavě, který se skrz tanec snaží uniknout ze spořádaného pracovního života do vlastního světa, ale jeho vystupování většinu lidí odpuzuje; hubatá a rázná tanečnice Tojoko, která někdy dřív mluví než přemýšlí; obtloustlý a upocený student tance Tanaka, kterému tanec doporučil doktor, aby zhubnul, ale zároveň by moc rád získal sebedůvěru a dokázal, že není jen upocený ubožák; naprosto andělská instruktorka tance Tamako, která má svatou trpělivost a všechny s úsměvem podporuje… Zajímavých postav, které navíc v průběhu filmu projdou určitou proměnou, je dost a dost, a všechny dohromady tvoří moc hezký pohled na drobný kolektiv jedné večerní taneční školy. Ve středu samozřejmě stojí hlavní postava – japonský firemní účetní Sugijama, který přestože vede spokojený život a miluje svou rodinu, zatouží poznat tajemnou a krásnou Mai Kišikawu, jejíž postavu opakovaně zahlédne v okně tanečního studia, a zapíše se kvůli ní na hodiny tance… Brzy se ale ukáže, že mu opravdu tanec a místní lidé přirostli k srdci, a že zdaleka nejde jen o Mai, přestože i k ní si nakonec nalezne cestu… V kostce je to moc hezký a lidský příběh, tak jak to zkrátka Japonci umí. Rozhodně není divu, že film tehdy získal ocenění nejenom v Japonsku, ale i v zahraničí… P.S.: Co mě ovšem zaráží a bohužel i znechucuje, je údajný „oficiální text distributora“ zde v popisku. Nejen, že o některých ženských postavách/herečkách píše v mužském rodě, ale i celkově je plný obsahových i gramatických chyb a zcestných informací. Zdá se, že pisatel nejenom film neviděl, ale neví ani nic o Japonsku (například: že by západní společenský tanec byl v Japonsku „nepřijatelný“, to je opravdu dost přehnané a mylné tvrzení) a zároveň ani neumí psát správně česky. No hanba. Větší paskvil jsem už dlouho nečetla a jak tak na to koukám, zdá se, že někdo pouze hodil cizojazyčný text do překladače a neměl ani snahu to zkontrolovat. ~(4,3★)~ (22.01.2023)

Jediná věc mě na tomto filmu mrzí - že jsem ho neviděla dříve než americký remake. Japonskou kulturu trochu znám (čyři roky jsem bydlela s jednou japonkou) a film bych si bezpochyby užila a vychutnala. To, co nám může připadat jako příliš toporné a strojené, je pro japonce přirozený způsob komunikace. Myslím, že českého diváka asi tento film nezaujme. Ale hodně by mě zajímala reakce japonského publika. (07.03.2014)

Nenáročný, již trochu zastaralý vhled do mírné rebelie proti stereotypu po japonsku. Západní tance jsou něco jako u nás travesty show v ruském jazyce -- nevlastenecké a vyvolávající když ne pohoršení, tak chichotání. Neřeší se vlastně žádná krize a už vůbec ne drama, které je v žánrech netuším proč. Aha, tuším, hranému filmu se v japonštině říká pro odlišení od anime "dorama". Jinak jsou ale problémy neproblematické, překážky lehce překonatelné a konec je rozuzlení nezauzlovaného. /// OK, zase mě nejvíc bavil Takenaka. Hraje magory, ale až nejaponsky nepřehrává, krása. Potvrdil se mi v topce. (03.02.2015)

V japonském podání je to více trefný film než jeho remake. Navíc je i více vtipný, díky výbornému Naoto Takenakovi. Film ale ztrací v hereckém obsazení, neboť pro mě bylo ztvárnění tanečnice Mai příliš unylé a i výkon manželky docela iritující, v tomhle jednoznačně remake vede. Celkově je tohle ale lepší film, i když kratší stopáž by pomohla od občasných pocitů nudy. Celkově lehce nadprůměrný film. 65% (20.04.2010)