Proroctví z temnot

"Jednoho dne prostě jedeš v autě a Osud si na tebe ukáže prstem a řekne: Tady vás mám. Šťastný pár. Vás já hledám." Já jsem velkej kluk a ničeho se nebojím. Jen teď nebudu chvíli jezdit autem a zvedat telefony. Cítím se totiž paranormálně normální, takže dost pochybuju o tom, kolik z viděnýho se skutečně stalo, kolik se toho vybájilo mezi lidem a za co vděčím fantazii autora. Vlastně mě to docela zaujalo a původně jsem měl v úmyslu přihodit i čtvrtou hvězdu, protože jsem si naivně myslel, že to nějak dopadne. (22.04.2022)

Soundtrack tomandandy: 1. "Half Light" (single) - Low with tomandandy ,2. "Wake Up #37" - King Black Acid ,3. "Haunted" - King Black Acid ,4. "One and Only" - King Black Acid ,5. "Collage" - Glen Branca ,6. "Great Spaces" - King Black Acid ,7. "Rolling Under" - King Black Acid ,8. "Half Life" - King Black Acid ,9. "Soul Systems Burn" - King Black Acid ,10. "Half Light" (tail credit) - Low with tomandandy (07.05.2011)

Znáte ty epizody Věřte, nevěřte, kdy si celou dobu říkáte „to se přece nemohlo stát, to je úplný nesmysl“ a pak se dozvíte, že se to skutečně odehrálo? Přesně takový jsem měl dojem z Proroctví z temnot, akorát místo jedné tajemné události dojde rovnou k celé řadě, aby se na konci ukázalo, že neměly jiný cíl, než nás zmást a vystrašit. Což zvládají poměrně dobře. Mrazivá atmosféra doslova pohlcuje smysl mnohých scén. Pohlcuje a už nenavrací. Škoda, opodstatněná pointa by prospěla výrazně. 65% Zajímavé komentáře: Melies, choze, LuckyStar, fojtas (18.01.2006)

Doba okolo roku 2000, kdy filmy s mysteriózní tematikou byly v módě jako akční béčka v 80. letech, je (s přihlédnutím k tomuto filmu) naštěstí pryč. Scénáristický neduh snad většiny filmů této vlny, kterým byla urputná snaha v závěru silně šokovat, se bohužel projevil i zde. Přitom solidní zápletka rozehraná na nepříliš originálním podkladu, je díky technickému zpracování posunuta mnohem výše. Práce s kamerou, která efektně i efektivně střídá pozice, nálety či pomalé plížení, je na jedničku. Stejně tak je tomu u střihu, zvuku a v neposlední řadě i hudby. Pomocí těchto do poslední mrtě využitých prostředků se režisérovi daří budovat nadstandardní atmosféru strachu, která však v druhé polovině začne díky děravému scénáři a tím pádem neodbytnému natahování, ztrácet dech a závěr už je i přes svou formální dokonalost sprostým výsměchem. Avšak vzpomínky na „anděly“ jsou natolik silné a sugestivní, že hodnocení tří hvězdiček je šité jako na míru. (14.01.2006)

V první polovině je atmosféra filmu skutečně strhující a emocionálně zničující – Mothman útočí krátkými střihy, znepokojivou nedořečeností záběrů, které by byly jinde dohrány až do konce, nepříjemnými zvukovými zášlehy. Nejasnost a nejednoznačnost, s jakou je příběh rozehrán, napomáhá vcítění se do slibně zauzlovaného děje a bohužel vybičuje očekávání ad absurdum. Po fázi napětí však přichází fáze zklamání – výjimečně ne proto, že by zdroj tajemna byl cosi trapného (Mothman mě bude ve snech strašit ještě dlouho), ale prostě proto, že je tajemno užito v tradiční hollywoodské selance. Ve svém vyznění mi Mothman Prophecies tak trochu připomnělo thrillerovou verzi Ducha, což je, přiznejme si, dosti otřesná imprese. Mark Pellington nedokázal po celý film uhlídat obsesi rekvizitami a v jeho druhé části je to přemaštěné, překombinované a tragicky nedomyšlené. To, co zpočátku sloužilo jako znepokojivý náznak, funguje v závěru jen jako přebytečná proprieta, jejíž využití je "vysvětleno" jinakostí světa přízraků. Opravdu alibistické. Poněkud chatrně působí i herecké výkony, které se postupem času zvrhnou do přehrávaných tyrád bez přesvědčivosti. Velká škoda, kdyby Pellington a spol. uhlídali skvělé pnutí z úvodu a nenechali se strhnout k dofabulovávání už tak silného příběhu, jednalo by se o thriller nejvyšší kvality. I v této podobě však napětí a intenzitou strachu překonává Mothman bez problémů ty nejděsivější záběry čajíčkovitého 6. smyslu. (15.01.2006)