Stvořeni pro lásku

Po formálnej stránke výborne natočené a s vycibrenými filmárskymi prostriedkami, ktoré miestami dokázali pekne vystihnúť "silu okamžiku". Po obsahovej stránke sa mi to ale vôbec nepáčilo. Príbeh o nenaplnenej láske je veľmi slabý, nudný, iritujúci a postavený na princípoch, ktoré idú mimo mňa. Dokázal však aspoň navodiť zaujímavú otázku - Je správne za každú cenu zostávať korektným voči tým, ktorí nám ubližujú a ktorí o nás už nestoja? To nech si už každý rozhodne sám, podľa seba a svojho uváženia. Čo sa mňa týka, videl by som aj lepšie riešenia nepríjemnej situácie oboch zaľúbencov, ako sa potom na konci vyplakávať a objímať s dierou v strome. Mne v podstate film nič nedal. 60/100 (16.12.2015)

70%. Z tohto diela mám veľmi rozpačité pocity, pretože okrem slastného pohladenia neuveriteľne nádhernou emocionálnou hudbou, citlivou kamerou, intímnym prostredím, dokonalou štylizáciou obrazového segmentu, je príbeh tak trochu plytký, nevyhrotený a slabý, pričom pri väčšom zaujatí sa s ním dalo urobiť zázraky. Priznávam, dojatá som najmä vďaka tým okamihom, kedy kraľovala nebeská hudba, veľavravné pohľady dotknuté smútkom, jemné závany osudovej romantiky. Wong je v istom ohľade umelec podobného kalibru ako Yimou Zhang a obidvaja dokážu diváka uvelebiť len vďaka ohromnej vizuálnej poetike, nie príbehu. (07.01.2011)

Esteticky krásný a smutně poetický film o lidech, kteří neumí, nechtějí nebo se bojí vyjádřit své city a pocity, a proto se spolu stále míjejí, ačkoliv žijí třeba vedle sebe. Výborný Tony Leung a velkolepá Maggie Cheung, která jako by byla pro tuhle roli stvořena. A přehlídka jejích mnoha krásných a stylových šatů. A krásná hudba. (25.04.2013)

Wong Kar-wai ve vrcholné formě. Chápu, že na někoho může ta ryzí artovost (jako např. všechny ty zpomalené záběry cigaretového kouře nebo kráčejících postav na pozadí oprýskaných omítek, podbarvené stále stejnou melodií) působit poněkud afektovaně, případně že ten film může někoho nudit, ale osobně mám tenhle typ filmů, kde vítězí forma nad obsahem, hodně v oblibě. A zrovna formální stránka je zde dovedena téměř k dokonalosti - hlavní role jsou obsazeny velmi "fotogenickými" herci (zmínit je nutno i fantastické kostýmy, především v případě šatů Maggie Cheung, které jsou skutečně překrásné), s dialogy se zde nakládá velmi úsporně a všechny postavy se chovají neobyčejně kultivovaně a zdvořile (s výjimkou buranského kolegy z práce), každý záběr je nápaditý, krásný a velmi pečlivě komponován, herci jsou většinou snímáni v detailu či polodetailu (přičemž postavy manželských protějšků Chow a Li-zhen zde překvapivě nemají nikdy zabranou tvář), celé je to velmi efektně sestříháno, a skoro celou dobu k tomu hraje absolutně bezchybný soundtrack - hudební stránka zde dokonale doplňuje tu obrazovou a tvoří nerozlučný celek. Když ale přijde řeč na to, oč v tom filmu skutečně jde, nastává trochu problém. Ten film nevypráví žádný originální příběh, který by člověka vtáhnul do sebe, je to spíše o subtilních náznacích, pocitech, atmosféře, a pokud se člověk na tempo toho filmu a jeho specifickou poetiku nenaladí, tak se tam může vkrádat jistá nuda. Navíc od 75. minuty, kdy se děj přesune do Singapuru a na další místa, jsem se v tom bohužel už poněkud ztratil (a třeba tu vsuvku s De Gaullem jsem asi vůbec nepochopil), a když tam v závěru naskočí následující text - Vzpomínat na ta zmizelá léta je pro něj jako dívat se ven skrz zaprášenou okenní tabulku. Uplynulou dobu sice vidí, ale dotknout se jí nemůže, navíc vše, co se mu daří zahlédnout, je rozmazané a nezřetelné. - nemohl jsem se ubránit dojmu, že je to zoufale banální, ale možná také křehce krásné, a záleží čistě na individuálním diváckém naladění, ke které interpretaci se člověk přikloní - na třetí zhlédnutí se spíše začínám klonit k té první variantě. (18.09.2011)

Nadčasová štúdia medziľudských vzťahov a ich zložitosti. Veľmi by som sa vyhýbal označeniu "romantický" pretože film je skôr realistický. Obaja protagonisti tu predviedli jedny z najlepších hereckých výkonov aké som vôbec videl. Tony Leung ako navonok pokojný a sebaistý ale vnútri rozorvaný a nesmelý spisovateľ - amatér hrá snáď aj vlasmi, a Maggie Cheung verím aj vzorky na papučkách a kamienky odkopnuté cestou k obchodíku s rezancami (okrem toho, je neskutočne sexi). Pokiaľ ide o vizuálnu stránku je rovnako striedma ako aj estetická. Toľkokrát spomínaná kamera tu pôsobí neskutočne funkčne a civilne - väčšina záberov je robená cez dvere, okná, zo skrine, cez ploty a podobne, takže divák má pocit väčšej blízkosti k postavám. Takisto perfektné je použitie a výber hudby. Scény, v ktorých postavy prichádzajú na to, že sú podvádzané, míňajú sa na schodoch obchodíka s rezancami a trénujú rozhovory patria do zlatého fondu kinematografie. 10/10 (23.11.2005)