Výjimeční

Pred sledovaním som si prečítal pár komentárov z krajných častí hodnotiaceho spektra. Prekvapilo ma, že ma pri sledovaní filmu neiritovala rasovo a nábožensky premiešaná komunita, pretože mi celú dobu chodil hlavou zle riešený problém autistických jedincov, ktorých nevyliečiteľné postihnutie si vyžaduje dlhodobú, kvalifikovanú a drahú starostlivosť. Tú môže a musí poskytnúť iba štát.  Tento film je o skupine nadšencov, ktorí sa pokúšajú suplovať zlyhávajúci štát, ktorý ako v zlom vtipe ešte na nich posiela kontrolu. Nemám rád takéto flekovanie, zbierky, charitu a podobné iniciatívy, skôr som za poriadne vyprášenie zodpovedných. Film sa mi páčil oveľa viac ako falošní Nedotknuteľní, ale nad priemer sa u mňa aj tak nedostal. (17.06.2022)

Vidí? Takhle se dělá háelpéčko aka Hluboký Lidský Příběh. Už to letos nastínily solidní Neviditelné, ale Nakache a Toledano tomu dali hitové balení, které má potenciál fungovat i mimo Francii. Složité téma péče o děti s autismem podává dvojka hitmakerů s lehkostí, která ale není totožná s nějakou exploatací. Ten film má skvělé tempo, šibeniční humor, silnou ústřední dvojici a schopnost apelativní patos schovat pod realistický a civilní tón. Poselství je natolik závažné a téma natolik aktuální, že člověk odpustí i rozvleklou (ne)pointu. Už jsme skoro tam. Akorát, že tam ještě ani zdaleka nejsme. Jsem zdravě a necynicky dojat filmem, který odmítá věřit v to, že jsou věci dávno ztracené a prohrané bitvy nemá cenu bojovat do konce. (28.11.2019)

původně jsem očekával "něco jako" Nedotknutelné - tedy film,kde je i přes v jádru vážné téma poměrně dost humoru.No a spletl jsem se.Ne snad,že by zde nebylo několik úsměvných scén,ale jinak jsou Vyjímeční regulérně vážný film o hodně vážných věcech,který popisuje trable těch co jsou schopni obětovat vše (primárně sami sebe) pro pomoc těm,kteří si sami pomoci nedokážou a zároveň je jasnou kritikou systému,který velmi pravděpodobně takhle nefunguje jen ve Francii.A ono to ani není tak o tom,že by v tom systému byla díra,protože systém má pro podobné případy řešení v podobě ústavů a cokoliv co jen trochu vybočuje se hned dostává pod drobnohled úředníků.Přitom něco podobného,tak jak to zde dělají hlavní hrdinové (a že jimi opravdu jsou) se nedá dělat s vidinou výdělku atd.Nicméně když se vrátím zpět k filmu jako takovému,tak ač sem nedostal další Nedotknutelné,dostal jsem dost možná ještě o něco víc a jakkoliv byl rozjezd trochu slabší,postupem času se mi dostal tenhle Nakacheho kousek (opět) pod kůži a konec mě rozebral úplně.Kéž by takhle vypadal každy silný lidský film podle skutečnosti.Silný,hodně emoční,dojímavý a uvěřitelný,bez nějakého zbytečného patosu a omáčky okolo.Teď už jen doufat,že si amicí nebudou chtít natočit další paskvilní remake...90% (25.04.2020)

Dvojka Olivier Nakache a Eric Toledano jsou pro mě jistota silného životního příběhu. Nedotknutelní a Samba jsou toho jasným důkazem. Přitom zde ještě měli jednu dřinu navíc - dokázat, že Vincent Cassel není herec jen negativních nebo nepřístupných, nicméně geniálních rolí, ale i vlídná osoba, která dovede být sympatická. A aby to podpořili, tak hned na úvod se na plátně objevil klip, kde Vincent děkuje České republice za to, že na film přišla do kina. V tu ránu mi bylo jasné, že můj vztah s Vincentem se nadobro proměnil. Doba, kdy jsem ho vnímal za jednoho z největších francouzských herců současnosti, ale zároveň protivu na druhou, jsou tatam. Výjimeční je totiž tak silný příběh, že ty postavy ve filmu nemůžete mít neradi. To prostě nejde. Neskutečně silný příběh, vstup do světa autismu a lidí, kteří chtějí pomáhat. A co víc, pomoci obětují celý život. I když mi chvíli trvalo, o co filmu jde, tak ve druhé půli už to byla regulérní filmová slast, ale zároveň se promítal i smutek z díry v systému, které se někteří snaží pomáhat jinou, mnohdy i nelegální cestou. Klobouk dolů všem, kteří tak pracují. Olivier a Eric jsou režiséři a scénáristé na svém místě. Dokáží napsat a zfilmovat film, který uměle neždíme emoce, ale zároveň v příběhu budete vnímat jistou osudovost, kterou každý scénárista do příběhu vpravit nedokáže a já jim za to z celého srdce děkuji. (15.12.2019)

Na Výjimečné jsem se těšil. Hodně. A byť jsem odcházel z kina spokojenej, možná ve mně trošku toho zklamání zůstává (ale možná to je jenom nabízejícím se srovnání s Nedotknutelnými). Film je plnej emocí, šíří nějaké poselství, herecky není co vytknout, technicky taky ne, hudba je podmanivá, ale nerušivá. Jenom mi tu chyběl nějakej větší, souvislejší příběh přímo o samotných autistech, protože Výjimeční jsou spíš příběhem o Brunovi a Malikovi. Ne, výsledek není ani trochu špatnej, rozhodně ne, ale já bych ho na režisérském křesle asi uchopil jinak. Mimochodem, tu hutnou atmosféru při závěrečných titulkách, bych vám přál zažít. Hustý. (07.01.2020)