Bídníci

„Bedári” , na jednej strane sú už moderní, no zase na strane druhej, sú stále vnímaní, ako pomerne menejcenní, žijúci kdesi na predmestí Paríža v rôznych skupinových etnikách, a to od Afroameričanov, cez Moslimov, až po klasických Cigáňov. Vo štvrti Bosquets, sídlilo centrum obchodu s drogami, ktoré síce špeciálna, policajná jednotka - "Street Crime Unit" načisto vymietila, ale namiesto toho, začala nanovo prekvitať prostitúcia. Ako vôbec prvú z postáv spoznávam Issa, ktorý sa zrovna chystá na medzištátny, futbalový zápas, a až následne po tejto sekvencii, aj ďalšiu, poliša Stephana Ruiza, ako prichádza ku dvom ostrieľaným kolegom, a la: k drsným chlpatým v akcii, ktorí majú na starosti kontrolu poriadku v getách. Volajú sa Chris a Gwada, pričom Ruiza rýchlo zasvätia do svojich vyučovacích metód, ako to tu vlastne funguje ? Je biely, horúci deň, keď s nimi zažijem extrémne náročné, ťažké a extra vyčerpávajúce hodiny, pretože udalosti sa medzičasom tak extrémne vyhrotia, že až niekedy poobede dôjde ku zásadnej konfrontácii ! A pritom to všetko začína tak »nevinne« : Issa iba ukradol cirkusového leva. Buzzov lietajúci dron k tomu, neskôr nakrútil neadekvátny, policajný zásah so štipkou neprimeranej brutality, a tento, inak zásadný zvrat, je i spúšťačom následných udalostí, ktoré sa už vymkli spod kontroly. Citované postavy sa pretnú, prepoja, spoja, ale určite nie tak, ako to teraz vyznieva, s nejakou, dodatočnou katarziou ! Je to ešte oveľa horšie, ako v bárs ktorom filme od Mexičana Alejandra Gonzáleza Iñárritua, ktoré sú v tomto prípade totálne obrátené naruby ! / Je to strašne realistické, akoby ste boli súčasťou skrytého nakrúcania pomocou dokumentárnej kamery, k tomu sa pridávajú i autentické, herecké výkony, všetko je náramne vkusne zostrihané a nasnímané, režisérsky možno trošku nedotiahnuté, ale i napriek tomu sa jedná o čosi naprosto - naturalistické, že by ste si vonkoncom nepriali byť zrovna na tomto mieste, až tak to je skľučujúce, že Francúzsko nie je iba slávna "EIFFELOVKA" , prezident Macron, či kvalitný futbal, ale aj kvantum rôznych štvrtí, kde žijú odlišné spoločenstvá ľudí, medzi ktorými to navzájom vrie, a keď sa k tomu ešte pridajú aj nenávidení fízli, tak o atmosféru je už dopredu postarané ! Silná, filmová záležitosť, na akú sa len tak nezabúda ! (25.04.2020)

"Není plevele ani špatných lidí. Jsou pouze špatní pěstitelé." - (SPOILER ALERT!) Bídníci mají poněkud pomalejší rozjezd mapující rutinní den v životě několika skupin lidí na pařížském sídlišti. Pracovní rutinu však naruší krádež lvíčete a nehoda, při níž přijde jeden chlapec k úrazu. Kriminalisté se tak dostávají do kolotoče událostí, který vygraduje v nepříjemně syrové finále, u něhož se člověk bojí pomyslet na to, jestli se takové věci skutečně dějí. Vedle autentického ztvárnění sporů mezi gangy a policií stojí rozhodně za zmínku místy až magicky psychedelická hudba, která mi připomínala tvorbu Érica Serry. (31.01.2020)

Rozkošně sugestivní exkurz do betonové džungle aneb training day po žabožroutsku.. Snad jen ta hlavní dramatická zápletka mi připadala příliš "filmová"(jakože dramaticky vykonstruovaná).. Mnohem více bych ocenil, kdyby to byl čistě jen řetězec jednotlivých událostí, mapující mozaiku toho křehkého ekosystému, který se může mávnutím motýlích křídel snadno zvrhnout do všežravé katastrofy.. (31.07.2020)

"Pamatujte si toto, mí přátelé: neexistují špatné rostliny, nebo špatní lidé. Existuje pouze špatná kultivace."– Victor Hugo ________ Režisér Ladj Ly, francouzský filmař s kořeny v africkém Mali, shodou okolností vyrůstal v pařížské čtvrti Montfermeil, kde se částečně odehrával děj Hugových ikonických Bídníků. A přesně identicky jako román 'Bídníci' i stejnojmenný francouzský snímek 'Les Misérables' akcentuje palčivé téma sociálního stavu francouzské společnosti – Ly ovšem Jeana Valjeana nahradil pořádkovou patrolou, a diváka skrze její prizma vezme na turistickou prohlídku na periferii současné Paříže, kde na denním pořádku probíhají multikulturní války, které přilévají olej do ohně komplexního konfliktu složité sociální situace, zahrnující množství subkultur a minorit, jež na tamějším předměstí vedle sebe žijí – snímek tak velmi autenticky vyobrazuje etnické rozdíly mezi jednotlivými menšinami, a sugestivně pojednává o společenské revoltě a despektu vůči právu a pořádku. Intenzivní finální inferno divákům posléze podsouvá neméně podnětnou myšlenku, kterou si je radno vzít k srdci a mít na paměti: xenofobie a předsudky jsou leckde možná důležité pro přežití a orientaci v labyrintu jménem život, dlouhodobě však potvrzují floskuli, že násilí plodí další násilí.... (07.09.2021)

Převedení klasického díla do novodobé a hodně nehostinné Francie, vypadal zajímavě. Stejně tak i realistické, dokumentární pojetí. Bohužel výsledek je méně poutavý a zajímavý, než by se mohlo na první pohled a z prvních minut znát a přestože divák očekává emočně vypjatý závěr, minimálně za mě se nedostavil a celé co jsem si z filmu odnesl, je to, že do Francie nechci a ta přistěhovalecká pakáž si zaslouží to nejhorší možné, co se jim může stát. (11.07.2021)